Černý rytíř v defenzivě

sedí sama a sama také později vodí kuřata, která již za dva týdny umějí létat. Potravou je jim nejprve drobný hmyz, především mravenci, později nejrůznější plody či pupeny.

Tetřívek obecný je blízký příbuzný třeba tetřeva, koroptve či bažanta. Dříve býval oblíbenou trofejí, jeho životní nároky jsou ale takové, že u nás žije těchto ptáků už jen posledních několik stovek, především v Krušných a Jizerských horách, na Šumavě a v Krkonoších. Potřebují otevřenou krajinu s mozaikou rašelinišť, lesních porostů různého stáří a luk, pastvin nebo pasek. Porosty borůvčí, brusinek a vřesu jim poskytují potravu i úkryt. Jsou velmi konzervativní, fixovaní na

Tetřívek obecný

Tetrao tetrix

Přezdívka černý rytíř souvisí s tmavou modrozelenou kovově lesklou barvou samčího kohoutku místo, kde se narodili, většina samců stráví celý život do jednoho kilometru od místa vylíhnutí. Nepříznivé počasí v zimě přečkávají pod větvemi stromů zaváti sněhem a každé vyrušení je pro ně velkým stresem a zbytečným výdejem drahocenné energie.

Tetřívky tedy ohrožuje nejen úbytek vhodného prostředí, ale také rušení, především v zimě a během toku. Pro člověka je to jen drobné omezení, pro přežití tetřívka ale úplně zásadní faktor. Zima se blíží, myslete na běžkách či skialpech na to, že na horách nejste sami. Zatím.

Vzniklo ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR, www.nature.cz