Lidové noviny

V Německu opět přibývá běženců

Mnozí přicházejí po „mezipřistá­ní“v Bělorusku, kde slouží prezidentu Alexandru Lukašenkov­i jako nástroj k vydírání Evropy

- ROBERT SCHUSTER

V posledních týdnech znovu výrazně rostou počty uprchlíků, kteří proudí do Evropy a zejména do Německa.

Přicházejí nejenom po dosud známých trasách, například přes Balkán či Středozemn­í moře. Stále víc se jich sem dostane prostředni­ctvím tak zvané „východní stezky“, z Běloruska a dál přes Polsko.

Jedná se zpravidla o utečence, které nechal do své země letadly dopravit prezident Alexandr Lukašenko. Jeho cílem je pomstít se Evropské unii za to, že zpřísnila sankce vůči jeho režimu kvůli zmanipulov­aným prezidents­kým volbám z loňského roku. V květnu oznámil, že běloruské úřady již nebudou bránit běžencům dostat se dál na západ.

Prakticky každý den se objevují nové zprávy o uprchlícíc­h, kteří byli zajištěni na německo-polském pomezí. Německá spolková policie zveřejnila tento týden statistiku, podle níž překročilo od srpna 2021 hranice ilegálně více než 4300 lidí, kteří přišli původně z Běloruska.

Uprchlíci, kteří pocházejí většinou ze Sýrie, Afghánistá­nu, Iráku, Íránu nebo Jemenu, jsou následně ubytováni v azylových zařízeních ve východním Německu.

S turistický­m vízem do Minsku

Do Běloruska se dostali utečenci často na základě běžných turistický­ch víz. Vláda v Minsku totiž zrušila pro řadu zemí Blízkého východu nebo jihozápadn­í Asie vízovou povinnost.

Běloruské cestovní kanceláře začaly následně nabízet občanům těchto států pobyty, které se tvářily, že mají rekreační charakter. Někdy šlo i o organizová­ní cest za účelem očkování proti covidu.

Uprchlíci pak přicestova­li ve většině případů a bez větších potíží některým z přímých letů z Bagdádu nebo Istanbulu. Iráčané ovšem už mezitím původní čtyři letecká spojení s Běloruskem zrušili, a to i na nátlak Evropské unie.

Jakmile běženci dorazili do Minsku, byli následně přepraveni autobusy nebo taxíky na hranice s Litvou a Polskem a nabádáni k tomu, aby se je pokusili překročit. Kvůli tomu rozmístilo Polsko v minulých týdnech na části své 418 kilometrů dlouhé hranice s Běloruskem tisíce vojáků.

Od konce srpna se začalo se stavbou provizorní­ho plotu z ostnatého drátu vysokého 2,5 metru. Vláda premiéra Mateusze Morawiecké­ho také vyhlásila v tříkilomet­rovém hraničním pásmu s Běloruskem výjimečný stav. Mimořádné opatření zasáhlo do běžného života obyvatel 183 obcí. Není jim například povoleno přijímat návštěvy odjinud, nesmí se tam konat veřejná shromážděn­í a třeba ani kulturní akce.

Jenom v Polsku se od začátku září pokusilo ilegálně překročit hranice z běloruské strany na 3200 běženců. Srovnateln­ému tlaku čelí již několik týdnů i Litva nebo Lotyšsko. Tamní vlády označují postup běloruské vlády za „formu hybridní války“.

Navzdory zvýšené ostraze hranic se přesto uprchlíkům daří všechna omezení překonat, často i za pomoci pašeráků lidí. Podle odhadů Varšavy se na území Běloruska v současné době nachází okolo deseti tisíc lidí, kteří doufají, že se jim dříve nebo později podaří dostat se dál směrem na západ.

Polský ministr vnitra Mariusz Kamiński nedávno oznámil, že jeho země plánuje vybudovat na hranicí s Běloruskem trvalou, „solidní a vysokou bariéru, jež bude vybavena sledovacím systémem s pohybovými čidly“. Projekt, který ještě musí schválit parlament, má stát v přepočtu okolo devíti miliard korun.

Pandemie slábne, migrace sílí Běloruský prezident si uvědomuje, že migrační politika je pro sedmadvací­tku citlivou záležitost­í, která ji dokáže rozklížit.

Již od velké uprchlické krize let 2015 a 2016 se nedokážou členové EU dohodnout na společném postupu. Platí to i pro spravedliv­ější přerozdělo­vání běženců, kteří se dostali na území některého z členských států Unie.

Uprchlické téma budí emoce obzvlášť v Německu, kam směřoval před šesti lety hlavní proud uprchlíků. Celkem jich nakonec bylo okolo milionu, přičemž zejména na počátku úřady nezvládaly nápor nově příchozích. Německou společnost navíc rozhodnutí tehdejší vlády i s odstupem několika let rozděluje.

Vyšší počet běženců začíná přicházet do Evropské unie i uprchlický­mi trasami přes Balkán a Středozemn­í moře. Během loňského roku poznamenan­ého na celém světě koronaviro­vou pandemií počty ilegálních uprchlíků výrazně poklesly. Letos naopak zaznamenal­a unijní hraniční agentura Frontex u obou tras téměř stoprocent­ní přírůstky.

 ?? FOTO ČTK/AP ?? Oběti hybridní války. Uprchlíci, které běloruští vojáci doslova vystrčili za hranici, uvázli v polské vsi Usnarz Gorny.
FOTO ČTK/AP Oběti hybridní války. Uprchlíci, které běloruští vojáci doslova vystrčili za hranici, uvázli v polské vsi Usnarz Gorny.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic