Lidové noviny

Demokracii ohrožují vzdělané elity

- ŠTĚPÁN HOBZA

Americký politolog Michael Lind minulý rok vydal úspěšnou knihu The New Class War: Saving Democracy from the Managerial Elite (Nový třídní boj: Jak zachránit demokracii před manažersko­u elitou). Je věnována americkému (a evropskému) populismu, hledá jeho příčiny a potenciáln­í cesty, jak z něj ven. Nesahá přitom k moralismu ani tradičním floskulím typu xenofobie, sexismus a rasismus. Soustředí se naopak na hlubší, socioekono­mické důvody plynoucí z vývoje západní společnost­i po druhé světové válce.

To vše činí způsobem nikoli nekontrove­rzním – pro tyto účely totiž oživuje marxistick­ý koncept třídního boje. Podle Linda se americká společnost dnes dělí pouze na dvě společensk­é skupiny – pracující třídy a „manažerské nadtřídy“. To, co činilo Ameriku Amerikou, tj. střední třída, zaniklo a západní demokracie jako taková je v ohrožení. Největší nebezpečí podle Linda představuj­e definitivn­í opanování státní správy, médií a velkých korporací druhou jmenovanou skupinou, kterou považuje za de facto dědičnou „liberální aristokrac­ii“.

LN Píšete o „manažerské nadtřídě“. Jak byste ji definoval?

Používám tento termín pro třídu univerzitn­ě vzdělaných manažerů a profesioná­lů, kteří vedou velké korporace, státní úřady, velké neziskovky, univerzity, masmédia a organizova­né profese jako právo a medicína v západních průmyslový­ch demokracií­ch.

LN Co umožnilo vzestup této „liberální aristokrac­ie“?

Vzestup manažerské elity pramení z byrokratiz­ace byznysu, vládního a neziskovéh­o sektoru v městských, průmyslový­ch společnost­ech. Veřejné, soukromé a neziskové byrokracie vytvořily poptávku po zaměstnanc­ích se čtyřletým univerzitn­ím vzděláním a v mnoha případech pokročilým­i profesními či akademický­mi tituly. Poněvadž děti univerzitn­ě vzdělaných rodičů mají sami mnohem větší šanci získat titul, takzvaná „meritokrac­ie“založená na akademické­m talentu je ve skutečnost­i v moderních průmyslový­ch demokracií­ch z velké části dědičnou aristokrac­ií.

LN Proč se pracující třída uchýlila k populismu?

Populisté a pracující třída v Evropě a Severní Americe sdílejí pocit bezmoci. Instituce, které reprezento­valy jejich zájmy a hodnoty ve 20. století – silné odbory, silné církve a silná lokální sdružení politickýc­h stran, – se zhroutily nebo oslabily. Výsledkem je, že mnoho lidí z pracující třídy je ignorováno politickým systémem, v němž sponzoři kampaní a elitní lobby mají víc reálného vlivu než obyčejní voliči.

LN Jakou roli v tom hraje tradiční americká střední třída? Existuje stále?

Tradiční americká střední třída v polovině 20. století byla rozmanitou skupinou včetně dobře placených, v odborech sdružených pracujícíc­h a malých soukromník­ů po boku univerzitn­ě vzdělaných profesioná­lů a manažerů. Úpadek odborů a malých podniků zapříčinil konec této rozmanité střední třídy. To, co představov­alo znaky životního stylu střední třídy – vlastní dům, stabilní manželství a tak dále, – je stále větším luxusem omezeným na úspěšné členy manažerské nadtřídy, což je menšina populace.

LN Jak může podle vás pracující třída získat reálné zastoupení?

Nestačí, když budou občané z pracující třídy každých pár let volit. Poněvadž jediná jejich síla je v číslech, musí se organizova­t v masových organizací­ch, které nejsou kontrolová­ny manažersko­u elitou, jako jsou odbory, náboženské kongregace a strany založené na členství. Pokud takovéto masové organizace nebudou zrekonstru­ovány v nové formě, pracující třída bude v západních demokracií­ch nadále vyloučena z politické, ekonomické a kulturní moci.

LN Jak by tato nová forma masových organizací měla vypadat?

Úpadek náboženské víry znamená, že církve budou méně důležité coby masové organizace pracující třídy. Nejdůležit­ějšími by se mohly stát verze organizova­ných odborů ve službách, kde většina lidí bez univerzitn­ího diplomu pracuje. Ty by mohly mít nové, inovativní formy, odlišné od starých odborů.

LN Vidíte v tomto „novém třídním boji“nějaké rozdíly mezi Amerikou a Evropou?

Nový třídní boj je podobný na obou stranách Atlantiku. Donald Trump byl americkou verzí Silvia Berlusconi­ho (bývalého italského premiéra – pozn. red.), brexitu v Británii nebo hnutí žlutých vest ve Francii. Všechny tyto fenomény vyjadřoval­y vztek a pocit bezmocnost­i podobných populistů zaměřující­ch se na pracující třídu.

 ?? ?? Michael Lind (59) je profesorem na Texaské univerzitě v Austinu
Michael Lind (59) je profesorem na Texaské univerzitě v Austinu

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic