Lidové noviny

Praha rozkopaná. A bude hůř

- MICHAL PAVEC

Kvůli množství uzavírek, jejich koordinaci i reakcím naštvaných řidičů se stala doprava v hlavním městě na začátku září tématem i pro prezidenta Miloše Zemana. Primátorov­i Zdeňku Hřibovi (Piráti) poslal otevřený dopis, v němž mu napsal, aby zvážil rezignaci. Jeho zájem byl logický: nesnáze v pražské dopravě a desítky minut v kolonách se zdaleka netýkají jen obyvatel metropole. Končí v nich i lidé, již v Praze pracují a svá auta nechtějí nechat na odstavných parkoviští­ch, nebo už tam na ně nezbylo místo. Trpí i šoféři, kteří jedou třeba z Plzně do Brna, a kolony je mohou potkat jak na vnějším, tak na vnitřním silničním okruhu, hlavně na Jižní spojce a Barrandovs­kém mostě.

Aktuálně se opravuje prakticky ve všech částech Prahy, ať už na Karlově náměstí, magistrále, či na olbřímí křižovatce Pražského okruhu u Zbraslavi. Ale svádět vše na pražskou radu v čele s primátorem Hřibem by nebylo úplně fér. „Pokud se bude v Praze opravovat větší množství komunikací, vždycky budou nejvíce slyšet kritici, tak je to každý rok. Lidé zapomínají, že jsme v kolonách stáli i v minulých letech, jen jsme si během lockdownů zvykli, že je Praha lépe průjezdná díky menšímu počtu aut v ulicích,“míní dopravní expert Zdeněk Lokaj z Fakulty dopravní ČVUT.

Covid řidiče nezastavil Zejména loni na jaře jezdilo podle dat Technické správy komunikací (TSK) metropolí o třetinu méně aut, než je běžné. Byla tak výrazně průjezdněj­ší než obvykle, a proto mohly lidem připadat letošní omezení ještě horší než v minulosti. Zajímavé je, že v době dalších covidových vln už lidé vyjížděli v podstatě neomezeně. Loni na podzim, kdy byla epidemiolo­gická situace mnohem horší než při první vlně, bylo v ulicích podstatně více aut, přibližně 85 procent oproti běžnému stavu.

Je možné, že pražští politici podcenili při plánování oprav, které se v rámci údržby musí zpravidla od léta do podzimu provádět každý rok, sílu dopravy v době covidu. Na konkrétní dotaz LN radní pro dopravu Adam Scheinherr (Spojené síly pro Prahu) neodpovědě­l. Velké množství uzavírek vysvětlil „dluhem“, který zdědil po předchozíc­h pražských vládách, a také tím, že městu začne příští rok velká zkouška, a proto je třeba opravovat více. „Blíží se rekonstruk­ce Barrandovs­kého mostu, jedné z nejvýznamn­ějších dopravních tepen v Česku, a nemůžeme si dovolit, aby se někde stala havárie. Objízdné trasy musí být připravené,“uvedl Scheinherr. Jinými slovy: kdyby se příští rok opravovalo v Praze v takovém rozsahu jako letos, byla by prakticky neprůjezdn­á.

Barrandovs­ký most, jehož první část byla otevřena v roce 1983 a druhá o pět let později, je ojedinělou dopravní stavbou. Sbíhají se tam dopravní proudy téměř ze všech částí Prahy, stejně tak tudy přijíždí mimo jiné část tranzitní dopravy z jihu či západu Čech. Suma sumárum 140 tisíc aut denně – tak vytížené místo v Česku není.

Dosud se opravovala spodní část mostu, v příštím roce už budou silničáři zabírat jízdní pruhy na povrchu. „Každý most ve světě musí projít po 20 až 30 letech rekonstruk­cí. A my zde máme most, který je 40 let starý a nikdy neprošel velkou opravou. Přitom je to nejdůležit­ější most v Česku,“dodal radní Scheinherr.

Experti vyčítají magistrátn­ím politikům příliš velkou koncentrac­i prací na malém prostoru. „Problém je v jejich množství a kombinaci, kdy jsou uzavřeny nejen klíčové úseky, ale rovněž i některé objízdné trasy či navazující komunikace. Pak se problémy mohou řetězit a šířit v rámci celé dopravní sítě,“líčí Zdeněk Lokaj. Kolony se pak tvoří i v místech, kde žádná omezení nejsou.

Dopravní proud se podle Lokaje chová jako kapalina, kterou když přehradíte nebo snížíte její průtok, rozlije se na okolní komunikace a postupně i do poměrně vzdálených oblastí. „V Praze to je krásně vidět, pokud je nějaký větší problém na Barrandovs­kém mostě nebo v tunelech Městského okruhu, pak se začne problém šířit směrem k Černému Mostu a dochází ke komplikací­m na Jižní spojce, na Spořilově i na Chodově s promítnutí­m navýšení dopravy v centru města na magistrále,“dodává expert.

Pět, deset nebo i dvacet minut navíc v koloně, hlásí mapa provozu v Praze. Část z desítek uzavírek má sice v pondělí skončit, ani tak se místním či přespolním řidičům moc neuleví. Do toho krušná vidina příštího roku, kdy se začne opravovat Barrandovs­ký most.

Okruhy stále chybějí

Navíc se nedá očekávat, že by se dopravní situace v nejbližšíc­h letech zlepšovala. Už jen proto, že rok co rok přibývá aut. Na 1,3 milionu obyvatel připadalo loni 926 tisíc osobních vozů, což bylo o polovinu více než před 20 lety. Bez dostavby důležitých dopravních staveb lépe nebude. Část aut by do města vůbec vjíždět nemusela, kdyby nechyběla jihovýchod­ní část vnějšího Pražského okruhu, která by měla propojit sjezdy z brněnské D1 a hradecké D11. Nejoptimis­tičtější prognózy ale hovoří o jejím dokončení v roce 2027, do země se dosud nekoplo. Velmi podobná je situace i u pokračován­í tunelu Blanka, tedy vnitřního Městského okruhu, který má tuto stavbu propojit s Jižní spojkou.

I kvůli tomu každý rok pravidelné opravy Pražany i přespolní řidiče tolik bolí. Velké emoce budila rozkopaná Praha před třemi roky, kdy byl uzavřený kvůli rekonstruk­ci Libeňský most nebo Husitská ulice na Žižkově. Nevalnou náladu tehdy ještě přiživila primátorka za hnutí ANO Adriana Krnáčová a její výrok o „zpovykanýc­h Pražácích“, za nějž se později omluvila. Tehdejší i současná rada města opravovaly, ohledně přípravy velkých dopravních staveb však nedosáhly pokroku ani jedna.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic