Jak je to s tou inflací

Všimněme si tedy, že Lagardeová říká o týden později totéž co profesor Švejnar a doporučuje opak toho, co udělala ČNB. Čeští odborníci v čele s Mojmírem Hamplem a Miroslavem Kalouskem by tedy označili názor Lagardeové za „neodborný“.

Jinak názory na to, co řekla Lagardeová, se pochopitelně různí. Na serveru Eurointelligence například konstatují, že centrální banky většinou nereagují na primární zdroj inflace nebo deflace, jako je šokový nárůst energií nebo finanční krize. Měnová politika má ale vliv na to, jak ekonomika reaguje na cenový šok.

Důvod, proč se v 70. letech rozšířila inflace, byl také mimo jiné ten, že centrální banky tvrdily, že nemohou reagovat na zvýšení cen ropy, a také tím umožnily vzestup inflace. Mohly reagovat na mzdy a další transmisní kanály inflace, kdyby jednaly dříve. Lagardeová prý takto přiznává, že politika ECB je čekat, co se bude dít, a reagovat až poté, co se to bude dít. Tolik Eurointelligence. Dodejme, že ČNB reaguje tak, že na rozdíl od ECB dopředu přesně ví, co se bude dít a proč dělá silný preventivní úder.

Ke globálnímu nárůstu cen se tento týden vyjádřil i Mezinárodní měnový fond (MMF), tedy instituce, kde byla Lagardeová donedávna šéfkou. MMF tvrdí, že je třeba být ve vztahu k inflaci „velice, velice ostražitý“. Hlavní ekonomka Gita Gopinathová ale říká, že oživení je stále silné a nejde ještě mluvit o hrozbě stagflace. MMF

ANALÝZA

píše, že pokud se inflační tlaky ukážou jako přetrvávající, má se jednat rázně a rychle.

V nové publikaci MMF nazvané Výhled světové ekonomiky se ale také varuje před tím, že dosavadní slibný ekonomický růst globální ekonomiky ke konci roku zpomalí. MMF stále předvídá nárůst inflace ke konci roku, její zmírnění v polovině roku příštího a následný návrat cen na úroveň před pandemií.

Gopinathová řekla v této souvislosti deníku Financial Times, že „jsme po takovém propadu ekonomiky od začátku věděli, že vzniknou nespojitosti v nabídce a poptávce. Naděje ale byla, že se to začne srovnávat někdy touto dobou. Přišly však další vlivy včetně počasí, tak budou nerovnováhy trvat o něco déle“.

Nečekejme ale, že někdo někdy přesvědčivě rozsoudí, zda ČNB přílišnou horlivostí zaškrtila českou ekonomiku. Kdyby se to v příštím roce stalo, bude se to svádět na něco jiného a stejně se to všelijak zamlží.

Lagardeová říká o týden později totéž co Švejnar a doporučuje opak toho, co udělala

ČNB. Čeští odborníci v čele

s Hamplem a Kalouskem by tedy označili její

názor za „neodborný“.