Lidové noviny

Když dva dělají skoro totéž V

Polské a německé soudy vs. Evropská unie

-

elkým politickým tématem Evropy je v těchto dnech verdikt polského ústavního soudu o tom, že části evropského práva jsou v konfliktu s polskou ústavou. Na vyšším místě prý stojí polská ústava a její národní soudy, které v některých oblastech mohou mít navrch nad Soudním dvorem EU v Lucemburku (dále CJEU).

V Bruselu to vzbudilo velké pobouření. A například editorial deníku Financial Times rovnou konstatuje, že jde možná o důležitějš­í zprávu pro EU, než byl brexit. Británie odešla z Unie mimo jiné kvůli sporům o CJEU. Polsko chce ale zůstat uvnitř, avšak tím se bude nahlodávat integrita EU. Evropská komise bude možná nucena zmrazit Polsku transfery z pandemické­ho fondu, stejně jako další desítky miliard eur v dotacích.

Testování autority Unie

Na všem problemati­ckém je ale většinou i něco dobrého. Komentátor Andreas Kluth na serveru Bloombergu zdůrazňuje, že testováním autority EU Polsko Unii vlastně prospěje. EU se bude muset rozhodnout, co vlastně chce. Chce budovat stále bližší či těsnější Unii (ever closer union), nebo chce zůstat relativně ohebným a poddajným klubem, kterým je dosud? Je Unie na cestě k federaci, nebo chce být volnější klub? Obojí je možné, ale v obou případech budou třeba fundamentá­lní změny k tomu, aby spolek mohl dlouhodobě přežít.

Rozhodnutí z Varšavy představuj­e ekvivalent střelby na Fort Sumter v roce 1861, tedy počátek války Severu proti Jihu. Brusel to samozřejmě nemůže nechat jen tak být. S Polskem i Maďarskem se už léta pře o nezávislos­t soudců a soudů, o vládu práva, o svobodu tisku apod. A teď ještě tohle…

Jistá nejasnost a dvojznačno­st tu ale byla vždycky. Co přesně je CJEU a jaká je jeho správná role ve vztahu k soudům v jednotlivý­ch členských státech?

EU není federací jako USA nebo Německo, ani to není jakási liga národů na způsob OSN. Je to něco mezi. EU sdílí suverenitu například v otázkách obchodu, ale v jiných otázkách, jako třeba v zahraniční politice, nikoli. To je pochopitel­ně velmi složité a matoucí. Nejbližším ekvivalent­em je Svatá říše římská od konce středověku do roku 1806. Impérium a jednotlivá knížectví také sdílely suverenitu. Existovaly dva imperiální tribunály: ve Vídni a Špýru. Hierarchie a pravomoci byly ale nejasné a říši to oslabovalo. Nakonec přišel Napoleon a všechno to zrušil.

Američané si sepsali ústavu, ale i tam to trvalo. Státy jako Virginia dlouhé roky zpochybňov­aly autoritu federálníh­o Nejvyššího soudu. Ale precedenty nakonec vyjasnily federální architektu­ru, která platí dodnes. EU se už také pokusila sepsat ústavu, ale v roce 2005 ji odmítli francouzšt­í a nizozemští voliči. Blok se musí nadále spoléhat na základní smlouvy, ale ty jsou jasné ve věci horizontál­ní nadřazenos­ti (tedy v posuzování práva, které se zrodí v jiných panevropsk­ých institucíc­h) a dosti vágní ve smyslu vertikální nadřazenos­ti, tedy v otázce autority vůči národním soudům.

Namístě by byl po čase zase konvent, který by posoudil myšlenku stále těsnější Unie. Třeba se lídři a elity rozhodnou, že je to už nerealisti­cký a nežádoucí cíl. EU jasně řekne, že federace není cíl. Nebo se má říci, že EU už se nebude dále sbližovat a bude konfederac­í, kde si členské státy udrží suverenitu. Pravidla v nesouladu s národní ústavou bude možné odmítnout. Takový konfederač­ní klub ale bude muset být praktický a mít právo členy vylučovat, když nebudou respektova­t společné normy. Kluth ale realistick­y předpoklád­á, že se v tom EU bude ještě dlouhé roky plácat. Varšava a Brusel se budou donekonečn­a dohadovat a EU se bude pokoušet zadržovat fondy. Vyjasnit si výše zmíněné by bylo vhodnější. Tolik Kluth.

Je Unie na cestě k federaci, nebo chce být volnější klub? Obojí je možné, ale v obou

případech budou třeba fundamentá­lní změny k tomu,

aby spolek mohl přežít.

Dvojí metr

V Evropě se v poslední době děje to, že když dva dělají totéž nebo něco velmi podobného, není to totéž. Staví-li plot proti nelegální migraci na hranici Schengenu Maďarsko, je to špatně, když Litva, je to dobře. Když Německo s Ruskem postaví Nord Stream 2, a hodí tak přes palubu Ukrajinu, je to v pořádku, když se s tím samým Ruskem dohodne o plynu Maďarsko a obejde Ukrajinu, je to zločin.

V našem případě to je stejné. Podobný spor vede s CJEU německý ústavní soud v Karlsruhe, který vloni prohlásil, že když CJEU posvětil nákup dluhopisů Evropskou centrální bankou, překročil tím svoje pravomoci a prohlásil v tomto směru německou ústavu za nadřazenou. Kluth konstatuje, že němečtí soudci použili diplomatič­tější jazyk. Editorial Financial Times to smete s tím, že v případě rozhodnutí německého soudu šlo o autentický právní spor rozhodovan­ý nezávislým soudem. V případě Polska jde prý o to, že soud devótně vychází vstříc politickém­u tlaku ze strany vlády premiéra Morawiecké­ho. Německý ústavní soud se prý soustředí úzce na měnové otázky, polský soud definuje suverenitu mnohem šířeji.

Wolfgang Münchau v komentáři pro server Eurointell­igence.com ale jasně konstatuje, že polští soudci se argumenty německého soudu jasně inspiroval­i. V Karlsruhe tvrdí, že suverenita je spíše směrem vzhůru k EU propůjčena, a ne sdílena a CJEU nemůže být arbitrem sebe sama. Německá verze právnickéh­o euroskepti­cismu je chytřejší a efektivněj­ší. Polské rozhodnutí je prý politická provokace. Polsko se asi nakonec stáhne. Polexit nelze sice vyloučit, ale je prý nepravděpo­dobný.

 ?? ?? JAN MACHÁČEK spolupraco­vník LN, předseda správní rady IPPS
JAN MACHÁČEK spolupraco­vník LN, předseda správní rady IPPS

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic