Babiše porazila malá města
V minulosti bývalo trendem, že velkoměsta volí jinak než menší sídla. Letos ale v malých městech došlo k nečekanému obratu
LN Tyto volby nás překvapily v mnoha ohledech. Zaprvé výraznou pravděpodobnou vládní většinou, kterou ale vlastně volilo relativně málo lidí, asi 2 300 000. Pak veliká podreprezentace levice a Pirátů či „přereprezentace“Starostů, která vychází z kroužkování a dělení na kraje. Vy máte unikátní data týkající se volební účasti a přesunů voličů. Z čeho vycházíte?
Vycházíme z analýz volebních okrsků, tedy z dat, které zveřejňuje Český statistický úřad. A naše katedra má unikátní datový soubor, v němž jsme právě s pomocí ČSÚ napárovali sociodemografické charakteristiky obyvatel volebních okrsků, známe jejich sociodemografickou strukturu, a když uděláme statistickou analýzu, zjistíme, ve kterých okrscích určitá strana získávala, či ztrácela.
LN A co vidíte?
Můžeme říct, že hnutí ANO ztrácelo tam, kde je hodně podnikatelů. Nevíme, jestli podnikatelé volí, nebo nevolí hnutí ANO, to bychom potřebovali doplnit z individuálních průzkumů sociologických agentur, ale vidíme, že tam, kde je hodně podnikatelů, ANO ztrácelo nejvíc. A když výsledky z roku 2021 spárujeme s volebními výsledky 2017, jsme to pomocí matematických metod schopni spočítat a odhadovat voličské přesuny.
LN Takže kde nejvíc přibylo voličů a pro koho a kde nejvíc ubylo?
Po celé České republice vzrostla účast – až na obce v tzv. vnitřních periferiích, kde došlo k absolutnímu poklesu.
LN Pojem vnitřní periferie byste asi měl vysvětlit.
Zjednodušeně: obce na hranicích mezi kraji. Je tam velká dojezdová vzdálenost do krajských měst, málo práce, slabá infrastruktura. Jsou to malé obce, kde je převážně starší obyvatelstvo, a lidé se z nich spíše stěhují do velkých měst. A také jde o oblasti, které tradičně oslovovala KSČM. Mimochodem i to je důvod, proč KSČM vypadla – protože tito voliči k volbám nepřišli.
LN A nárůst?
Kromě těch malých, odlehlých obcí došlo k nárůstu volební účasti úplně všude. Není úplně pravda, že Babiše porazila Praha; velká města totiž relativně vůbec nenarostla. Ale vzrostla volební účast v menších městech a v okolí malých měst, tam, kde jsou lokální starostové nebo lokální lídři.
LN Takže o vítězství Petra Fialy rozhodli voliči z malých měst a lokální lídři?
V podstatě ano. Nejen STAN stojí na populárních lokálních osobnostech, ale podobně je měly na kandidátkách i lidovci a koneckonců i ODS a TOP 09. Tyhle strany jsou silně přítomny v těchto regionech – oproti Pirátům, kteří tam vůbec nejsou a nikdo je nezná. A právě volební účast způsobila to, že koalice Spolu vyhrála. Ve městech byla relativně na svém, ale nárůst přišel tam, kde se jí podařilo mobilizovat voliče: ve středně velkých městech a jejich okolí.
LN Jasně. Čili ne Praha, Brno, Ostrava, ale…
... Litoměřice, Litomyšl, Kroměříž, Litovel… určitě ve středních Čechách. A celkově vůbec pěkná městečka s historickými náměstími. Už jsem se na to podrobně díval, bavíme se o městečkách jako Telč, Český Krumlov a podobně.
LN Takže místa, která byla docela těžce postižená covidem: velké státní programy ochraňovaly Škodovku a ČEZ, ale malým živnostníkům byly často k ničemu, naopak je tam trápily uzávěry škol a malých krámků.
Je to možné vysvětlení. Byla by to dost divoká interpretace, ale dokázal bych si představit, že by to mohl být důvod. Přijde mi totiž, že tohoto voliče nemohl zajímat nějaký migrant. V těchto městečkách v životě žádného migranta neviděli, ale myslím si, že začali přemýšlet nad velkým schodkem rozpočtu, ačkoli už se zdražovalo, a že teď mají problém sehnat zboží do svých krámků, protože nefungovaly speditérské služby z Číny. Dodávky váznou, začala růst cena elektřiny... myslím, že začali uvažovat ekonomicky, ale Andrej Babiš a jeho kampaň na ekonomiku zareagovala pozdě. Vzhledem k tomu, že živnostníci úplně otočili a hnutí ANO nevolí vůbec, tato hypotéza dává smysl.
LN Babiš získal bez šesti tisíc půl druhého milionu hlasů, v podstatě úplně stejně jako před čtyřmi lety. Přesto mu to nestačilo. Proč?
Nestačilo mu to ne ani tak kvůli jeho výsledku, jako spíš proto, že se ČSSD a KSČM spolu s Přísahou nedostaly do sněmovny, protože výsledek obou koalic nebyl bůhvíjak masivní. Vlastně měly obrovské štěstí, že to takto vyšlo. Třem stranám hrozilo, že se nedostanou do parlamentu, ale že se nedostane ani jedna? To netipoval opravdu nikdo.
LN Ale Babiš si za to může sám, ne?
Do značné míry ano. Agresivní kampaní hnutí ANO nalákalo zbytky voličů SPD či ČSSD, ale současně se mu přesunul celkem významný segment voličů ke koalici Spolu. Z analýz, co jsem si dělal (a které dělali i kolegové jinde), vychází, že to byli lidé v menších městech, něco jako nižší střední třída. Podle map vychází, že se skutečně mobilizovalo maloměsto. Tedy voliči, kteří k volbám v roce 2017 nepřišli. Myslím, že to nečekal nikdo. Třeba já jsem čekal, že se buď mobilizují Praha, Brno a velká města, nebo Sudety. Že by se ale zmobilizovala malá města, to mě vůbec nenapadlo.
LN Naše demokracie stojí na tom, že můj hlas někdo zastupuje. Jenže letos tu máme přes milion propadlých hlasů. Navíc Piráti, kteří mají pěti- až desetiprocentní podporu veřejnosti, získali pouhé čtyři poslance, zatímco Starostové, jejichž podpora je zhruba stejná, jich mají 33. Sněmovna vlastně vůbec neodráží rozložení preferencí voličů.
Je to obrovské selhání toho nového volebního systému. Čekalo se, že zajistí větší reprezentativitu, ale nový volební systém přinesl mnohem víc disproporční výsledky než minulý.
LN Což je absurdní, protože právě proto se zákon měnil...
Ano, disproporcionalita minulého volebního systému byla hlavním argumentem ústavního soudu, proč je volební systém nutné změnit. To se nepovedlo, politici ho změnili paradoxně k horšímu. Propočty nyní ukazují, že systém produkuje víc disproporční výsledky, a to se zobrazilo i na tom, že ANO získalo o jeden mandát víc, než odpovídá druhé pozici z hlediska počtu hlasů.
LN ANO, Piráti, Starostové, tradiční levice… tady všude dochází k excesům, hluboké podreprezentaci, nebo naopak „přereprezentaci“...
Máte pravdu, vypadá to, že sněmovna bude nejméně reprezentativní vůči české společnosti v dějinách samostatné České republiky. Úplně chybí třeba zastoupení tradičních levicových stran, hlavně ČSSD a koneckonců i KSČM.
LN Vrátím se ještě k volebnímu zákonu. Kdybychom měli celou republiku jako jeden volební kraj, tyto problémy by odpadly.
Svým způsobem ano. Odpadly by problémy s reprezentativností, protože by nikdo netrpěl tím, že kandiduje v kraji, kde se dělí málo křesel. Stejně tak by čtyři kroužky nemohly vyzmizíkovat jednu stranu, jako se stalo Pirátům. Starostové by se sice „dostali nahoru“, ale nevypadli by všichni Piráti.
LN Nebylo by tedy nejjednodušší a nejčistší řešení změnit republiku na jeden volební okrsek?
Je to jedno z řešení, ostatně politologové ze Slovenska, působící v Brně na Masarykově univerzitě, o tom často mluví. Nedávno argumentovali tím, že na Slovensku
by se nic takového jako u nás s kroužkováním nemohlo stát. Slovensko tvoří jeden volební obvod, kroužky u lokálních a regionálně známých kandidátů proto nehrají takovou roli. Třeba starosta Trenčína nebude vykroužkovaný, protože mimo Trenčín ho nikdo nezná. Přesně tohle by se stalo i u nás a do sněmovny by se dostali jenom celostátně úspěšní, známí lídři s podporou napříč celou Českou republikou.
Jak se stalo, že dosavadní hegemon Andrej Babiš skončil v letošních volbách druhý? Kdo k volbám přišel a kdo nepřišel? A proč bylo volební spojení ODS, TOP 09 a KDU-ČSL geniální tah? Na to vše odpovídá „datový“politolog Jakub Lysek z Univerzity Palackého v Olomouci.
Koalice Spolu se geograficky doplňovala. TOP 09 posbírala velká města, ODS krajská města a pás krajů napříč Českem, lidovci zase bodovali na Moravě.
LN Takže proč ne?
Mně osobně by to nevadilo, na druhou stranu jiní politologové argumentují tím, že by se oslabila vazba mezi voličem a poslancem. To je opravdu nevýhoda, aktuálně je to u nás dost regionalizované se silnou vazbou. To si myslí třeba pan docent Tomáš Lebeda, který je spíš propagátorem nějakých rakouských nebo dánských volebních systémů. Je to na zvážení. Já si třeba nemyslím, že kdyby byl extrémně proporční volební systém, pro Českou republiku by to znamenalo něco nutně špatného.
LN Nikdo nečekal, že kroužkování udělá takovou paseku. Obecně hrozí, že skalní voliči jedné strany převálcují méně početné straníky z druhé partaje, ale Starostové nejsou strana, a už vůbec ne masivní strana. Že se volič bude chovat takhle, to nepředpokládal vůbec nikdo.
Nepředpokládal. Lidovci to vlastně na Moravě udělali taky, ale protože jsou odvislí od podílu katolíků v obci, nemají zase tak velkou podporu v Čechách, kde proto mohly bodovat ODS a TOP 09. Koalice Spolu byla geniální v tom, že se geograficky doplňovala tam, kde strany byly silné. TOP 09 posbírala velká města, ODS krajská města a hlavně pás českých krajů napříč Českem a lidovci zase bodovali na Moravě a v jižních Čechách. Piráti plošně uspěli jen někde, hlavně ve velkých městech, ale ta je zkrátka tolik nevytáhla, Starostové je vykroužkovali lidmi známými jenom v nějaké lokalitě. Je to otázka na demokracii, jestli kroužkování je ten pravý demokratický instrument, který zkvalitňuje politiku. Teď se ukázalo, že kroužkování asi má také nějaká negativa a problémy, získali jsme další zkušenost.
LN Do sněmovny opět nastupuje většina úplných nováčků (101). Poslední čtvery volby pokaždé vyměníme většinu poslanců, jednou jich bylo dokonce 111. A zatímco změna vlády je podstatou demokracie, tak příchod lidí, kteří ještě včera někde učili nebo prodávali uzeniny, má svá úskalí
Než jsem začal studovat politologii, myslel jsem si, že je dobré, když se poslanci obměňují, a každé volby se jich třeba polovina polovina vymění, čím víc, tím líp. Myslím, že takhle uvažuje hodně voličů. Na druhou stranu už máme výzkumy, které dokazují, že pro chod sněmovny je lepší, když je v ní hodně zkušených poslanců. Ti už vědí, jak parlament funguje, jakým způsobem se pracuje ve výborech, jakým způsobem se snažit modifikovat zákony tak, aby měly podporu napříč spektrem, aby sloužily lidem a aby byly kvalitnější. Takže opravdu je daleko lepší, když ve sněmovně sedí poslanci s nějakou zkušeností. Ale to je obecná tendence. Můžete mít poslance, kteří tam nic nedělají, i když tam jsou x let. Obecně ale platí, že je lepší, když se ve sněmovně pohybují zkušenější poslanci než jenom nováčci.
LN Právě, je zvláštní paradox, že my každé čtyři roky většinu poslanců vyházíme, ti noví tam přijdou odněkud z výroby nebo ze školy, a než se naučí, jak trefit na záchod, jak funguje jednací řád nebo jak se dojednávají kompromisy, je pomalu konec volebního období a my jsme zklamaní, že nic nepředvedli, a proto navolíme zase nové…
Naprosto souhlasím. Myslím si to taky a bylo by dobré, kdyby si to voliči začali uvědomovat a snažili se volit trošičku racionálněji, třeba si vybírat podle práce ve sněmovně. Data k tomu jsou: my víme, kolik poslanců předložilo jaký návrh, víme, kolik poslanců interpelovalo, kolik poslanců chodilo na schůze, kdo byl absentér... Data k dispozici jsou, bylo by dobré, kdyby nad tím taky přemýšleli i voliči.