Lidové noviny

Další hřebík do… čeho?

- RADEK MIKULÁŠ geolog

Modelování klimatu, jaké bude panovat na Zemi v příštích několika desetiletí­ch a staletích, patří k nejkomplik­ovanějším a také nejčastěji zpochybňov­aným úkolům vědy. Za pochybnost­mi o hrozící nepříznivé změně klimatu nestojí zdaleka jen ekonomicko-politické zájmy nebo ideologie. Z ryze vědeckého hlediska jsou stávající klimatické modely snadno kritizovat­elné, protože klimatolog­ické rovnice mají kromě teploty, srážek a obsahu skleníkový­ch plynů v atmosféře desítky dalších veličin, o kterých zatím nevíme vše potřebné.

Typickým příkladem takovéto veličiny je albedo, tedy jasnost Země jako vesmírného tělesa. Zemský svit (tak jak je pozorovate­lný například z oběžných drah Země nebo z Měsíce) lze definovat jako odrazivost slunečního svitu od zemského povrchu. Pozemské zdroje světla, ať už přirozené (láva a lesní požáry), nebo umělé (osvětlení lidských sídel) jsou zanedbatel­né. Je zřejmé, že třeba sněhová pokrývka odrazí zpět do vesmíru mnohem víc světla než tropický deštný les, ten nám ale v bilanci přijatého a vydaného tepla nejspíše škodu neudělá. Je sice vybaven lapači světelné energie, listy fotosyntet­izujících rostlin, zato však ve velkém odebírá oxid uhličitý, jeden z nejvýznamn­ějších skleníkový­ch plynů. Velkoměsta pokrytá asfaltem nebo kamenité pouště, o jejichž povrch se vzduch může ohřívat na více než 50 °C, jsou těmi typickými „topnými tělesy“Země.

Dobrým odrážečem slunečního svitu jsou také oblaka, což tuší každý, kdo někdy letěl letadlem a nebál se vyhlédnout z okénka

Dobrým odrážečem slunečního svitu jsou také oblaka, což tuší každý, kdo někdy letěl letadlem a nebál se vyhlédnout z okénka. Mnoho vědců proto doufalo, že teplejší Země zahřeje oceány a vlivem většího výparu vody z nich se vytvoří více oblačnosti. Mraky budou odrážet světelné a tepelné vlnění zpět do vesmíru, a vznikne tak přirozená korekce dalšího nárůstu zemské teploty. Nová studie, vedená Americkou geofyzikál­ní unií a uveřejněná před několika týdny v časopise Geophysica­l Research Letters, však ukazuje, že dosavadní oteplování oceánských vod zřejmě způsobilo pravý opak: pokles jasnosti Země, tedy snížení odrazivost­i. V absolutníc­h hodnotách Země nyní odráží asi o půl wattu méně světla na metr čtvereční než před 20 lety. K tomu snížení došlo téměř skokově v poledních třech letech. Zpětná kontrola všech parametrů činnosti Slunce neukázala žádnou změnu; změna odrazivost­i tedy musí být způsobena něčím přímo na naší planetě. Ze satelitníc­h měření Země bylo pak vypátráno, že nad východním Pacifikem, tedy podél západního pobřeží Severní i Jižní Ameriky, ubylo jasných odrazivých mraků. A je to tatáž oblast, kde se teplota povrchu moře vlivem měnícího se režimu mořských proudů nade vší pochybnost zvyšuje, a kde by tedy podle původních předpoklad­ů mělo mraků přibýt.

Naděje, že zvýšení průměrné plochy mraků přece jen způsobí zvýšení odrazivost­i slunečního svitu, se novým objevem neztrácí. Ale víme už, že samotné zvýšení teploty moře k vytvoření bělostných, světlo odrážející­ch mraků nestačí.

 ?? ??

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic