Sněmovna zažívá „invazi“ politiků z radnic
Do dolní komory letos zamíří rekordní počet žen a mužů, kteří zároveň vykonávají mandát na komunální úrovni. Oproti stávající sněmovně půjde téměř o dvojnásobný nárůst. Doposud v jednacím sále sedávalo 47 lidí zastávajících volitelné funkce v regionech, nyní jich bude hned 85.
Mezi nimi je 38 starostů či primátorů, 17 místostarostů, náměstků primátora nebo hejtmana, 28 zastupitelů či radních a dva hejtmani.
Komunální invaze do sněmovny je vyústěním roky trvajícího trendu: po volbách 2010 měli zástupci místních či regionálních samospráv ve sněmovně 33 zástupců, ve volbách 2013 o jednoho víc.
Letos opět zvolený Petr Gazdík (STAN) je ve sněmovně od roku 2010, do té doby osm let vedl jako starosta obec Suchá Loz na Zlínsku, kde teď pomáhá jako místostarosta. Mimořádný zájem voličů o komunální politiky přičítá zdevastované politické kultuře, kterou po sobě podle něj nechává končící vláda Andreje Babiše (ANO). „Místní“své politiky znají, vědí o problémech, jež řeší, a tak k nim dle Gazdíka pociťují důvěru.
Zároveň varuje před souběhem funkcí, především u starostů, kteří mohou mít náhle práce nad hlavu.
„Výrazně bych to nedoporučoval v menších obcích. Starostové menších i větších měst si to asi ještě dovolit mohou, mají k ruce administrativní aparát. V malé obci pak ale starosta citelně chybí,“řekl LN Gazdík. Sám to několik měsíců zažil, když jakožto čerstvý poslanec v Suché Lozi dosluhoval mandát starosty.
Jeho zkušenost potvrzuje i Jan Birke (ČSSD), který během osmi let ve sněmovně působil zároveň jako úřadující starosta dvacetitisícového Náchoda.
„Dá se to, ale pozor: musíte si zcela škrtnout koníčky, rodinu i přátele. Volný čas máte maximálně v neděli odpoledne,“podělil se s LN sociální demokrat.
Svůj postřeh sdělila také předsedkyně Sdružení místních samospráv Jana Přecechtělová, starostka malé obce Srbce na Prostějovsku. Podle ní je každý komunální politik řečnící ve sněmovně „dohledatelný“. Ještě tentýž večer mu prý mohou místní, zvědavě sledující svého starostu v parlamentu, zvonit u domu.
Více práce pro ostatní
Provoz obce, v jejímž vedení figuruje poslanec, bývá trochu specifický. Své o tom vědí například v Líbeznicích, které od roku 2010 vede Martin Kupka z ODS.
„Radu svoláváme tak jednou za 14 dní podle Martinových potřeb,“řekl LN místostarosta František Závorka, jenž kandidoval za sdružení Pro Líbeznice. Podle něj tak zbývá více práce pro ostatní dva uvolněné radní. I přesto však podle Závorky obec funguje dobře a Kupka si svou porci práce odvede.
Obdobně to vidí i v jihočeských Loučovicích. Obec vede poslanec za ANO Jan Kubík, který sedí ve sněmovně od roku 2017. Podle zastupitele Josefa Gondeka (SPOZ) však starosta s poslaneckým mandátem v obci často chybí. „Moc času tady netráví, většinu práce převzali místostarosta a tajemník,“popsal LN Gondek.
Ministři na dosah ruky
Zároveň však dodal, že má starosta „tam nahoře“lepší přístup k informacím. Tuto výhodu při výkonu obou pozic najednou zmiňuje také Birke. „Máte ministra na tři metry, stačí se zvednout a jít s ním něco probrat. Za mých osm let ve sněmovně jsem k nám do Náchoda dostal dvě miliardy korun, v tom ta výhoda spočívá,“tvrdí náchodský starosta.
V téměř tisícovém Radějově na jižní Moravě se na dvojitou roli svého starosty Martina Hájka ze STAN teprve připravují. Jeho stranický kolega a zároveň místostarosta Tomáš Potrusil LN řekl, že se šéfem obce teprve vymýšlejí, jak souběh obou funkcí zvládnout. Obavu prý však nemá.
Pro obyvatele vsi nedaleko Hodonína bude ale místní starosta v dolní komoře parlamentu zajímavost. Všichni v obci budou podle Potrusila zvědaví, co změna přinese. „Do těch dalších voleb ale už to nějak vydrží,“dodal s narážkou na fakt, že komunální volby se odehrají už za rok.