Gerloch: Chybí úprava, jak se omezuje prezident

LN Kdyby se prezident rozhodl dočasně si omezit pravomoci, co mu nabízí ústava?

Ústava je konstruovaná spíše tak, že rozhodnutí jde mimo prezidenta. Pokud nastanou závažné okolnosti, proč nemůže vykonávat své pravomoci, rozhodne o tom Poslanecká sněmovna a Senát. Předpokládá se, že mohou vzniknout situace, kdy se k tomu prezident ani nemůže vyjádřit. Je například unesen anebo v bezvědomí. Až do roku 1992 to bylo tak, že sama vláda rozhodla, že prezident není schopen vykonávat pravomoci a ujala se jich. Vzhledem ke kauze prezidenta Ludvíka Svobody, který s tím nesouhlasil, se při přípravě ústavy rozhodlo, že tam bude pojistka někoho, kdo pravomoci nepřebírá, což jsou komory parlamentu. Prezident to navíc může napadnout u Ústavního soudu a požadovat zrušení takového rozhodnutí.

LN Co kdyby prezident chtěl požádat o dočasné omezení pravomocí?

Možné to je, ale zase by to musely rozhodnout obě komory. Prezident by konstatoval, že mu zdravotní stav dočasně neumožňuje výkon pravomocí. Komory by to musely odsouhlasit.

LN Jaké pravomoci by byly omezeny?

To není nikde v ústavě ani v jednacích řádech obou komor upraveno. Má se ale za to, že jde o všechny pravomoci prezidenta republiky. Že to bude situace, kdy nemůže objektivně, byť jen dočasně, vykonávat pravomoci.

LN Kdyby komory hlasovaly o usnesení, kterým by omezily pravomoci prezidenta, musely by mít k ruce nějakou zdravotnickou zprávu?

Myslím, že to vždy musí být nějak doloženo. Může to být notorieta, kdy například za války byl prezident zajat nepřátelskými jednotkami. Častěji ale může nastat nějaká zdravotní situace. Tady se musí vycházet ze skutkového stavu, který je nějak doložen. Zdravotní zprávou, možná i výpověďmi svědků. Aby když by rozhodnutí prezident napadl u Ústavního soudu, to parlament neprohrál.

LN To by znamenalo, že by sněmovna a Senát musely například mít zprávu od nemocnice anebo vyslechnout ošetřujícího lékaře?

Pravděpodobně ano, ale jak říkám, chybí zákonná úprava, která by obsahovala proceduru, kdo to připraví, jak se to projedná. Nyní se můžeme dohadovat, jak by to mělo proběhnout. Není ani jasné, jestli by to komory měly schvalovat v nějakém pořadí. Podle mne by to mohly projednat paralelně. Určitě by to nemuselo být na společné schůzi. Usnesení ale musí být souladné. Když by jedna komora nesouhlasila, nebylo by to schválené.

Podle Aleše Gerlocha, vedoucího katedry teorie práva Právnické fakulty UK, nejsou v zákonech podrobné postupy pro případ indispozice hlavy státu. Jasné je jen to, že o omezení jeho pravomocí rozhoduje sněmovna a Senát.

LN Měl by k tomu vzniknout zvláštní zákon?

Nemusel by k tomu být ani zvláštní zákon. Mohlo by to být upraveno v zákonu o kanceláři prezidenta republiky anebo v zákonu o jednacím řádu Poslanecké sněmovny a jednacím řádu Senátu. Nějaká pasáž, která by to upravila, chybí.

LN Jak by vypadalo zpětné nabytí pravomocí, pokud by se například zdravotní stav prezidenta zlepšil a mohl vykonávat úřad?

To by mohlo nastat tím, že rozhodnutí komor na základě žaloby prezidenta zruší Ústavní soud, který o tom rozhoduje v horizontu dnů. Prezident o to může požádat i zpětně, až když skončí určitá situace. Vychází se například z toho, že může být v bezvědomí anebo je unesen, takže nemůže žalobu podávat. Ústavní soud by to pak nezrušil zpětně, tedy nevysloví neplatnost, ale vyslovil by to od okamžiku, kdy rozhodne. Tím se prezidentu pravomoci vrátí. Jestli se mohou vrátit usnesením komor parlamentu, jednoznačně upraveno není. Z logiky věci by to tak být mělo.

LN Pokud by se o omezeních prezidenta hlasovalo, znamenalo by to, že by přišel o výsady a musel se například dočasně stěhovat i ze svých sídel v Lánech a na Pražském hradě?

To by neznamenalo. Prezidentem by zůstal, jen by dočasně nerozhodoval.