Piráti po debaklu utáhnou opasky
Pokud by se Piráti před sněmovními volbami nechránili „předmanželskou“koaliční smlouvou se Starosty, zbyly by jim teď se čtyřmi poslaneckými křesly zřejmě jen oči pro pláč. Díky preferenčním hlasům voličů získali Starostové 33 poslanců a množstevně své partnery převálcovali.
Nehledě na počty poslanců však mají více peněz obdržet politici s pirátskou vlajkou ve znaku.
„Protože peníze z koalice dostáváme v souladu se smlouvou v poměru 2,25 ku jedné ve prospěch Pirátů, rozpočet máme zhruba stejný, jako jsme měli před volbami. Sněmovní aparát se samozřejmě o něco málo zmenší,“potvrdil LN Mikuláš Ferjenčík, ekonomický expert Pirátů.
Do společné kasy koalice Pirátů a Starostů přistane jen za voličské hlasy 83,9 milionu korun, do roku 2025 pak další příjmy koalice dosáhnou 257,2 milionu korun.
Paradoxem je, že Piráti budou mít se čtyřmi poslanci podle Ferjenčíka dokonce ještě více peněz, než jich měli v předchozím volebním období, kdy obsadili dvaadvacet poslaneckých míst.
„Rozpočet strany je o něco málo vyšší, než byl před těmito volbami. Byla vyšší volební účast a jako koalice máme v součtu o devět mandátů více, než jsme měli předtím. Takže když se to zkombinuje s tím poměrem, budeme mít vyšší roční rozpočet, než jsme měli před volbami,“přiblížil Ferjenčík.
Méně peněz ve sněmovně, centra půjdou pod hladinu Volební průzkumy predikovaly koalici Pirátů a Starostů zisk kolem 25 procent všech hlasů, dosáhli však jen na 15,62 procenta. Reálně tak koalice dostane méně finančních prostředků, než s kolika počítala. Proto teď musí hledat úspory. Kde sehnat peníze a na čem ušetřit, budou Piráti řešit na rozpočtovém zasedání příští týden.
„Vzhledem k tomu, že výsledky voleb jsou všeobecně horší, než se očekávalo, bude strana jako celek muset v dalších letech snížit provozní náklady,“sdělil LN místopředseda Pirátů Vojtěch Pikal.
Analytické týmy, které během předvolební kampaně využívali i Starostové a velmi si je pochvalovali, se Piráti budou snažit udržet. Kvalitní analytici jsou pro ně prioritou, což potvrzuje i Martin Jiránek, končící poslanec strany za Královéhradecký kraj.
„Musíme si udělat nové propočty a podle nich následně budeme hledat cesty, jak udržet kvalitní lidi, protože na nich nám záleží nejvíc. Na to budeme teď směřovat peníze, kterých máme trochu méně,“řekl LN Jiránek.
Utahování opasků přiznávají i další. „Peníze na celostátní provoz jsou, avšak přijdeme o aparát ve sněmovně, kde klub dostává příspěvky na asistenty a na členy klubu podle své velikosti,“řekl LN Tomáš Martínek, končící poslanec za Liberecký kraj.
„Fungování ve sněmovně bude nutné omezit. Ale předpokládám, že část agendy převezme klub Starostů,“dodal Martínek. Starostové by tak měli přispívat i na analytické týmy, o něž se s nimi Piráti v průběhu kampaně podělili.
Jedno je však téměř jisté, Piráti se budou muset vystěhovat ze svých komunitních center, kde se setkávali mezi sebou i se svými příznivci. Nad nastalou situací si posteskl také Patrick Zandl (Piráti), zastupitel Brandýsa nad Labem. „Budeme zřejmě muset opustit prostory Pirátského centra a tím přijdeme o prostory, kde jsme chtěli mít od října kroužky pro děti,“vysvětlil Zandl LN.
Co stojí za volebním neúspěchem?
Koalice Pirátů a Starostů dosáhla při sněmovních volbách se ziskem 839 776 platných hlasů na třetí místo. Jenže kvůli tomu, že lidé kroužkovali Starosty, získali Piráti jen čtyři poslanecká křesla. Doposud přitom ve sněmovně zastávali 22 mandátů.
„Základní problém byl v produkci a nastavení fungování kampaně,
inzerce která zjevně nebyla dobrá, když udělala takovýto výsledek,“zhodnotil Pikal. Dalším důvodem podle něj bylo, že na Piráty během kampaně útočili prakticky všichni kromě spřátelené trojkoalice Spolu.
„Všichni šili do Pirátů. Od odcházejícího pana premiéra přes SPD, která měla útoky na nás přímo na plakátech. Navíc se šířily různé zmatené informace a nepravdy na sítích, v e-mailech i jinde,“vyjmenoval místopředseda Pikal.
Lepší výsledek čekal i v Praze, která má pověst bašty Pirátů. Zatímco v roce 2017 se do sněmovny probojovalo pět pražských členů strany, letos jen dva: Jakub Michálek a Olga Richterová.
Pirátského primátora hlavního města Zdeňka Hřiba však optimismus neopouští. „Když sečtete v Praze výsledek STAN a Pirátů z roku 2017 a srovnáte to s letošním výsledkem koalice PirSTAN, dojdete k číslu shodnému na setiny procent, tedy 22,64 procenta. K žádnému zásadnímu propadu našich preferencí konkrétně v Praze tedy nedošlo,“okomentoval Hřib pro LN volební matematiku.
Podle něj u uren šlo hlavně o porážku končícího premiéra Andreje Babiše (ANO) a „odstavení vlády chaotů“.
V předvolební kampani Pirátům podle Hřiba uškodily hlavně dezinformace. „Nejabsurdnějším tvrzením, co jsem zaznamenal, byla opakovaná lež Andreje Babiše v celostátních televizních debatách o jakýchsi údajně plánovaných záchodech pro třetí pohlaví na magistrátu,“řekl primátor hlavního města Hřib.