Zpráva by mohla říci mnohem víc
Slovenští Židé Rudolf Vrba (původně Walter Rosenberg) a Alfréd Wetzler uprchli z vyhlazovacího tábora v Osvětimi 10. dubna 1944. Koncem dubna pak ve slovenské Žilině za pomoci tamní Ústředny Židů psali a diktovali detailní zprávu o systematické likvidaci vězňů. Svědectví bylo zároveň přeloženo do němčiny a různými kanály se je podařilo odeslat za slovenské hranice. Na Západě Vrbova a Wetzlerova zpráva spolu s dalšími svědectvími pomohla konečně přesvědčit liknavá oficiální místa i veřejnost, že nacistický režim skutečně vraždí miliony lidí.
Největší význam mělo zveřejnění šokujících informací pro maďarské Židy, o jejichž osudu se právě v té době rozhodovalo. Americký Výbor pro válečné uprchlíky sice dokument publikoval až v listopadu 1944, ale už v květnu a červnu se zpráva šířila zejména ve Švýcarsku a citovala z ní i rozličná západní média. V samotném Maďarsku mohla být zpráva dostupná brzy po jejím sepsání, došlo ale k podivnému zdržení a má se za to, že tamní židovský předák Rudolf Kastner s publikací záměrně otálel, aby neohrozil probíhající jednání maďarských židovských představitelů s Adolfem Eichmannem.
Rostl nicméně mezinárodní tlak vyplývající ze švýcarského zveřejnění, maďarskému vůdci Miklósi Horthymu poslal telegram i papež Pius XII. (s jehož legátem Mariem Martilottim se Rudolf Vrba a další uprchlík Czesław Mordowicz tajně sešel v klášteře Svätý Jur). Zafungovalo
zřejmě i spojenecké bombardování Budapešti na začátku července 1944 – krátce nato Horthy zastavil transporty maďarských Židů. Přes 400 tisíc jich už tou dobou bylo deportováno, ale 200 tisíc se podařilo pro onu chvíli zachránit. I když tím perzekuce maďarských Židů neskončila, mnozí lidé díky Vrbově a Wetzlerově zprávě přežili.
Podivná britská spojka
I tento velmi stručný nástin historických souvislostí ukazuje, že o Vrbově a Wetzlerově činu a jeho důsledcích je co vyprávět. Film Petera Bebjaka si z toho ale vybral až překvapivě málo, vlastně jen to základní. Sleduje své hrdiny (pojmenované Freddy a Valér) během útěku, kdy musejí nejprve vydržet tři dny v úkrytu, než je ostraha tábora přestane hledat, a pak dlouho prchají cestou necestou na Slovensko. Z uměleckého hlediska to ale přece jen nejsou Démanty noci a hrdinové v podání Noela Czuczora a Petera Ondrejičky nezanechají příliš výrazný dojem. A vzhledem k tomu, že akce má známé vyústění, má i napínavost této linky své limity. Druhá linie se odehrává v osvětimském lágru, kde se ukázkově úchylný velitel mstí na ostatních vězních. Jsou to drastické scény, které ale nenašly tak pronikavý klíč, jako třeba oscarový Saulův syn, a pouze přidávají rádoby alarmující, ale ve výsledku spíš otupující variace již mnohokrát předvedeného.
Mnohem cennější by bylo autenticky ukázat, jak to tehdy fungovalo na Slovensku, jaké byly peripetie zprávy v Maďarsku nebo jak se doopravdy vyvíjel její mezinárodní účinek. Tahle část je však utopena v nezřetelné a zkratkovité mlze. Freddy a Valér se v závěru jakýmsi podivným způsobem setkají s britským důstojníkem Warrenem (John Hannah) zosobňujícím spojeneckou neochotu účinně zasáhnout a perfektní angličtinou mu vysvětlí jeho omyl. Je to absurdní, ale vlastně příznačná tečka za projektem, který nepřekračuje hranice snaživé osvěty.
Snímek slovenského režiséra Petera Bebjaka Zpráva vychází ze skutečného příběhu Rudolfa Vrby a Alfréda Wetzlera, uprchlíků z Osvětimi, jejichž svědectví pomohlo zachránit desetitisíce dalších životů. Historická výpověď filmu je však mlhavá a obraz holokaustu polopatický.
Zpráva
SR, ČR, Polsko, Německo 2021 Režie: Peter Bebjak
Premiéra 14. 10.