Prevence ve zdravotnictví ušetří
Lidé v Česku umírají zbytečně brzy na nemoci, jimž lze z velké části předejít. Epidemie koronaviru tento trend prohloubila. Ukázala zranitelnost pacientů s rizikovými faktory, jako jsou kardiovaskulární onemocnění nebo obezita. Navíc lidé ze strachu z covidu začali zanedbávat preventivní prohlídky, nebo dokonce nevyhledali pomoc při akutních potížích. Na zdravotním stavu populace se v brzké budoucnosti negativně projeví i ekonomické dopady epidemie. To všechno dohromady vytváří urgentní situaci. Je třeba začít razantně předcházet civilizačním nemocem, které lze zcela zásadně ovlivnit změnou životního stylu a chytře dělanou prevencí. Ne zítra, ale teď.
„V posledních letech jsme se moc plácali po ramenou a je doba přestat,“varoval na mezinárodním odborném panelu stálé konference Zdravotnického deníku věnovanému ekonomice prevence profesor Aleš Linhart, předseda výboru České kardiologické společnosti. Zhruba 44 procent mužů a 47,5 procenta žen umírá v Česku na kardiovaskulární choroby. Po období několikaletého poklesu nyní kopírujeme trend v západních zemích a mortalita zase od roku 2016 stoupá. Přitom se nezhoršila dostupnost péče. Problém je jinde. V rizikovém chování lidí.
Lze ušetřit stovky miliard
V Česku se blíží výdaje na zdravotní péči částce půl bilionu korun, 80 procent z této částky spolkne léčba preventabilních onemocnění. To znamená, že „pouhou“prevencí lze významně ovlivnit náklady ve výši 400 miliard korun! Co je s tím třeba udělat, víme.
První přichází v úvahu primární prevence, která však musí začít již u dětí a mladých lidí, aby do dospělosti získali správné návyky. Podle profesora Andrzeje Mariusze Fala, prezidenta polské Odborné společnosti pro veřejné zdraví, to však zabere celou jednu generaci, než se dostaví konkrétní výsledky. Dokládá to na datech z USA, kde odborníci sledovali vztah mezi prodejem cigaret a počtem úmrtí na rakovinu plic. Trvalo celých dvacet let od zavedení prvních opatření omezujících spotřebu, a tedy i prodeje cigaret, než křivka úmrtí na rakovinu plic začala opět klesat.
Česko i ostatní vyspělé země mají stejný problém – pokud se zase chtějí vrátit na trajektorii poklesu nemocí oběhové soustavy, musí hledat nové přístupy v prevenci, upozornil v odborném panelu profesor Reuven Zimlichman, ředitel Institutu pro výzkum kardiovaskulárních nemocí z univerzity v Tel Avivu. Stále větší roli v politice prevence bude proto podle něj hrát princip minimalizace rizik a škod způsobených závislostním chováním.
Neházet pacienty přes palubu Někteří lidé nedokážou zlomit své návyky. „Lidé pokračují s přejídáním a jedí čokoládu, i když mají cukrovku. Pacienti s chronickou obstrukční plicní nemocí nepřestávají kouřit a ti s ischemickou chorobou srdeční dále žijí své sedavé životy a jedí nezdravě,“vypočítává profesor Zimlichman. Podle zkušenosti profesora Fala, který je také přednostou kliniky alergologie, plicních nemocí a interní medicíny Ústřední klinické nemocnice ve Varšavě, až celá čtvrtina pacientů odmítá – i přes rozvoj nemoci – přestat kouřit. Lékaři nemohou hodit tyto své pacienty přes palubu. Když se vyčerpá škála intervencí na podporu odvykání kouření, mohou jim doporučit méně škodlivé alternativy, tedy elektronické cigarety nebo výrobky na bázi zahřívaného tabáku. „Je daleko lepší investovat peníze do podpory, která snižuje škodlivost kouření, než tyto peníze utrácet o deset let později za léčbu vážně nemocných pacientů,“shrnuje přístup Fal.
V Česku má princip snižování rizika (harm reduction) politickou podporu vlády i opozice, i když především na papíře. Objevil se ve vládním prohlášení současné vlády a najdeme ho v programech opozice. Na implementaci do veřejné zdravotní, ale třeba také daňové politiky si musíme počkat. Ostatně máme rezervy i v primární a sekundární prevenci. Nicméně před volbami politici slibují, že to napraví. Navrhují, že prosadí, aby mohly zdravotní pojišťovny oceňovat formou bonusů ty pojištěnce, kteří dbají o své zdraví, a tedy se chovají tak, aby předcházeli onemocněním, která jsou preventabilní. Také se dušují, že budou podporovat jen taková řešení, jejichž efektivita je prokázána, a budou se řídit radami odborníků. Teď jde už jen o to, aby po volbách na své sliby rychle nezapomněli. Stálo by to další zbytečně ztracené životy.