Tyranie davu 21. století
Míříme ke kontrolované společnosti řízené těmi nejnudnějšími z nás?
Společnosti, a to nejen česká, ale lecjaká jiná – od britské přes americkou po třeba polskou, jsou propastně rozděleny a polarizace je na vzestupu. Zároveň je na vzestupu nová cenzura a snaha potlačovat disentní, kritické a samostatné myšlení. Cenzorem jsou velké technologické společnosti. Cenzuruje se za disentní názory na klimatickou změnu, na pandemii, na EU a i když si třeba myslíte, že u voleb se má člověk identifikovat (rasismus).
Ve velmi pesimistickém článku pro deník The Wall Street Journal se slavný intelektuál Robert D. Kaplan domnívá, že porazit novodobé davy, které se formují zespoda, může být těžší než porazit totalitní režimy.
Kořeny krize
Počátek ideologických hororů 20. století autor vztahuje k technologickým změnám druhé poloviny 19. století. Desítky milionů lidí „vymístěných průmyslovou revolucí“(Strausz-Hupé) se staly bezmyšlenkovitými pěšáky třídní a rasové války a vše sytila nová síla masových médií. Těžko si představit Hitlera nebo Stalina bez pozadí industrializace, která zrodila tanky, železnice, rozhlas i rotačky. I slovo propaganda si spojujeme s 20. stoletím, je integrováno do světa a možností komunikačních technologií.
Technologie se vyvíjejí a kořeny naší krize jsou spojeny s tím, co se nepovedlo ve 20. století. Nacismus a komunismus jsou postaveny na dvou elementech. Na jedné straně je to bezpečnost schovaného v mase, na straně druhé je to volání po čistotě. V knize Masa a moc popisuje Elias Canetti krizi západní civilizace v posledních stech letech.
Dav se podle Canettiho rodí z potřeby jedince podřídit se ostatním. Dominanci si neumí zařídit sám, tak ji prosadí skrze dav, který mluví jedním hlasem. Dav potřebuje narůstat, konzumovat hierarchie, sám se ale cítí pronásledován a žádá retribuci. Sám sebe dav vnímá jako nositele čistoty a přisuzuje si nejvyšší ctnosti.
Prvním cílem davu je ulovit všechny nedostatečně ctnostné. Tyranie davu má mnoho aspektů, ale nejotevřenější forma je podle Canettiho ta, kdy dav je vyslýchajícím a žalobcem.
Ozvěny nalezneme v románech Aldouse Huxleyho, George Orwella a pracích Hannah Arendtové. Ale teprve Canetti dokáže izolovat davovou psychologii jako intelektuální předmět.
Moderní technologie – nejprve noviny a rozhlas a dnes Facebook a Twitter – nabízejí vhled do tyranie davu. Tato tyranie – asambláž samotářů – si vytyčuje jako cíl destrukci jedince, který se v očích davu provinil nedostatečnou čistotou.
Je tu ale zásadní rozdíl mezi 20. a 21. stoletím. To minulé bylo sice věkem masové komunikace, ale ta byla často řízená vládou. Ideologie byla šířena shora dolů. 21. století přichází s inverzí. Ideologie se šíří skrze sítě a platformy zdola nahoru. Tyranie davu má jiný styl, ale stejné výsledky: jde o to potlačit kritické názory a vyhlásit monopol na ctnost. Když s námi nesouhlasíš, tak nejen že nemáš pravdu, ale jsi i morálně na zcestí. Máš být nejen denuncován, ale rovnou zničen. Nacismus i komunismus byly utopické ideologie, ale v mysli věřících představovaly systém ctností, a právě proto se otevřela cesta k tyranii.
Nacistické Německo a Sovětský svaz byly poraženy díky americké vojenské a průmyslové síle. Civilizace nespočívají jen na intelektuálních a kulturních základech, ale také na hrubších aspektech moci. Západ, který historicky stavěl na svobodě jedince a stavěl ji nad sílu davu, přežil 20. století díky americké tvrdé síle. Tato tvrdá síla zase stála mimo jiné na individuální excelenci ve vědách a tvořivosti, a to vše sytila nezávislá, různorodá a diverzifikovaná média. Ale právě tato média jsou nyní ve vztahu podřízenosti vůči davu, který vyžaduje ctnosti v nejčistší ideologické formě. Média tak hrají roli Canettiho žalobce.
S otevřeným zlem se dá jistě bojovat, ale davové konformitě přesvědčené o svém správném názoru
se odolává hůře
V protiproudu jiných civilizací Chtíč po čistotě v kombinaci s tyranií a technologií sociálních médií v rukou mladých, kteří nevědí nic o tradicích a historii, směřuje k nejstrašidelnější tyranii davů v historii. Dav si vynucuje autocenzuru, stavební kámen všech forem totality. Nakonec to povede ke kontrolované společnosti, kterou budou řídit mdlí, triviální a nudní a kterou symbolizuje lobotomizovaný obličej odpoledního vysílání CNN. S otevřeným zlem se dá jistě bojovat, ale davové konformitě přesvědčené o svém správném názoru se odolává hůře.
Vynikající ruský intelektuál 19. století Alexandr Gercen napsal, že „moderní západní myšlení se zapíše do historie, bude její součástí a bude v ní mít své místo, stejně jako z našeho těla povstane tráva, ovce, kotlety a pak zase lidi. Taková nesmrtelnost nám nevoní, ale co s tím naděláme?“.
Globalizace noří Západ do protiproudů jiných civilizací. Prosazují se extrémní formy politiky identit, omezují se práva jedince apod. Historicky má liberalismus jediný úkol. Nekonečně oddalovat Gercenovu vizi. Historicky je liberalismus šampionem svobodného jednání, představuje tak výtku všem ideologiím a osudu, který měl Gercen na mysli. Směr historie je neznámý a nezbývá než bojovat.