Madrid vítězí nad virem. Zatím
„Teď nemáme zásadní problém. Jako další, tedy šestou vlnu, bych to zatím neoznačoval.“Slova Quiqueho Bassata, epidemiologa z Katalánského výzkumného institutu v Barceloně (ICREA) odrážejí nejen zatím relativně komfortní pozici Španělska co do aktuálního výskytu koronavirové infekce, ale i drobnou nejistotu z budoucího vývoje.
Španělsko stejně jako sousední Portugalsko nyní patří mezi ty evropské státy, které si vedou nejlépe – alespoň podle týdenní incidence viru na sto tisíc obyvatel. Toto číslo nyní dosahuje hodnoty 43 (Španělsko), respektive 86 (Portugalsko) – je tedy několikanásobně nižší než ve většině ostatních evropských států. Pro srovnání, Česko je aktuálně na hodnotě 614, Německo eviduje asi 261 nakažených na sto tisíc obyvatel za poslední týden.
Zásadní je důvěra
Nejen experti si nyní lámou hlavu nad tím, jak je to možné. Jedním z vysvětlení může být vysoká proočkovanost populace na celém Pyrenejském poloostrově: ve Španělsku je oběma dávkami vakcíny naočkovaných téměř 80 procent obyvatel, v Portugalsku dokonce 88 procent. Ve věkové skupině nad 70 let dostal vakcínu prakticky každý.
Zatímco souvislost vysoké proočkovanosti s aktuálně nízkými čísly nákazy nelze exaktně prokázat, panuje široká shoda v tom, jak obě iberské země k vysokému procentu vakcinace dospěly.
„Pozitivní roli sehrál velmi centralizovaný zdravotnický systém, v nějž mají obyvatelé velkou důvěru,“řekl listu Wiener Zeitung Amós García Rojas, prezident Španělské imunologické společnosti. Španělský očkovací program byl podle něj velmi propracovaný, lidé dostávali pozvánky SMS zprávami a nikde to k očkovacímu místu nebylo příliš daleko.
V obou zemích zřejmě k vysoké ochotě obyvatel nechat se naočkovat přispěly i špatné vzpomínky na loňský rok, kdy virus kosil populaci po desítkách tisíc, a obavy z opakování podobného scénáře. V Portugalsku podle všeho sehrálo důležitou roli také vedení země – v únoru se totiž do čela boje s koronavirem postavil viceadmirál vojenského námořnictva Henrique Gouveia e Melo a řídil vakcinační kampaň s vojenskou rázností.
Jde to i bez diskriminace Španělé přitom od konce tvrdého zimního lockdownu, jenž platil pro všechny bez rozdílu, nepřistoupili k žádným opatřením, které by omezovaly jen neočkované třeba zamezováním přístupu do restaurací či památek nebo na hromadné akce tak, jak se nyní zavádí v Rakousku či Německu. A i ta nařízení, která byla nebo jsou v platnosti, se vymáhají laxně.
To potvrzuje i Češka Jana Staňková, která žije již řadu let v letovisku Marbella na španělském pobřeží Costa del Sol. „Roušky tu nosí naprostá většina lidí nejvýše pod bradou a nikdo to – na rozdíl od loňska – nevymáhá. Když se teď konají nějaké slavnosti, sejdou se tisíce lidí, hlava na hlavě, a nikdo nenosí nic,“říká Staňková.
S očkováním se to podle ní liší v závislosti na věkové skupině. „Z pěti zaměstnanců naší restaurace má vakcínu jen jeden a není s tím žádný problém,“podotýká Češka.
Podle řady odborníků ovšem aktuální příznivá čísla ve Španělsku a Portugalsku nemusí vydržet dlouho, i proto, že studie již nyní ukazují klesající účinnost protikoronavirových vakcín v čase. Ostatně týdenní incidence v obou zemích začala opět růst – v porovnání se situací před deseti dny je nyní asi dvojnásobná.
„Působí to na mě, že jsme jen pozadu za severněji ležícími státy, a jsem přesvědčená, že čísla půjdou strmě nahoru,“řekla listu El País bioložka Clara Pratsová z Katalánské polytechnické univerzity (UPC) s tím, že Španělé mají „výhodu alespoň v tom, že se od Dánů a spol. můžeme trochu poučit“.
Minulý rok patřily mezi země nejhůře zasažené covidem. Španělsko a Portugalsko se nyní zdají být „za vodou“. Navzdory vysoké vakcinaci to ale může být jen dočasný úspěch.