Změny klíčových úředníků vyjdou draho
Političtí náměstci v „ohrožení“
Nová vládní koalice zdědí na ministerstvech a úřadech spolupracovníky, které sem během uplynulých osmi let vybrala hnutí ANO a ČSSD . Představitelé koalic Spolu a PirSTAN se přitom netají úmyslem, že si chtějí přivést vlastní odborníky pro uplatňování svých vizí. Šéfka sněmovny Markéta Pekarová Adamová v té souvislosti nevyloučila změnu zákona o státní službě. „Přemýšlíme i o otevření služebního zákona,“řekla LN předsedkyně TOP 09.
Jednou z mála možností, jak se obklopit „svými“lidmi, je vyměnit takzvané politické náměstky. Každý ministr může mít nejvýše dva. V odborné hantýrce se jim říká náměstek člena vlády. A to proto, že může ministra zastupovat na jednání kabinetu anebo vystupovat při schůzích sněmovních výborů. Aktuálně se dle analýzy LN v pozicích politických náměstků nachází třináct lidí. Jsou mezi nimi exministr zahraničí Jan Kohout či někdejší hejtman Michal Hašek (ČSSD), který působí na ministerstvu vnitra. Právě jejich výměna bude prvním krokem, jejž pětikoalice učiní, až se ujme vlády.
Pavel Jaroš náměstek ministra zahraničí a pražský komunální politik
Marie Bílková náměstkyně ministryně financí, býv. generální ředitelka Úřadu práce
Vladimír Müller náměstek min. obrany, exdiplomat
Tomáš Jan Podivínský náměstek ministryně spravedlnosti, exministr životního prostředí
Robin Povšík náměstek ministryně práce a sociálních věcí
„To určitě nastane. Zvlášť u politických náměstků nemůže nikoho překvapit, že dojde k výměnám. Ostatní náměstky ladíme. Bude to rozdílné ministerstvo od ministerstva,“řekla LN Pekarová. Co se týče personální stránky, dle ní je nejvíc oslabené ministerstvo zdravotnictví, jež má mít v gesci TOP 09. „Na resortu zdravotnictví nebude jednoduché stabilizovat tým. A to nejen na pozici náměstků. Jde i o důsledek výměn ministrů za poslední dva roky. Tým by měl fungovat lépe,“řekla Pekarová.
Michal Hašek náměstek ministra vnitra, exhejtman Jihomoravského kraje (na snímku)
Podle informací LN nový kabinet intenzivně debatuje o tzv. křížovém zastoupení na úrovni politických náměstků – tedy že by první z náměstků reprezentoval koalici, z níž pochází ministr, a druhý by pak pocházel z partnerské vládní koalice. Takové řešení je sice možné udělat prakticky okamžitě, avšak vyžádá si nemalé náklady. Politické náměstky jmenuje a odvolává přímo ministr. Pokud by se však měly obsadit tyto pozice u všech členů nové vlády, vyjde to podle informací LN na stovky milionů
Michal Pícl náměstek ministryně práce a sociálních věcí
Pavel Veselý náměstek ministra zemědělství
Zuzana Matušková náměstkyně ministra školství
Karel Kovář náměstek ministra školství
Milan Blaha náměstek ministra zdravotnictví
Jiří Vzientek náměstek ministra kultury
korun. V současnosti je ve vedení resortů třináct politických náměstků. V novém kabinetu by jich – při aplikaci křížového systému – bylo 34. Průměrný měsíční plat náměstka ve věku přes 40 let, zařazeného v 16. platové třídě a s odpovídající zkušeností vychází dle informací LN na částku 120 tisíc korun. Sečteno: při plné obsazenosti postů to vychází na sumu 196 milionů za čtyři roky funkčního období vlády. K tomu je nutné přičíst i další stovky milionů na sekretariát, osobního řidiče, služební vůz a další
kancelářské náklady. Změna by se tak nejspíše neobešla bez navýšení rozpočtu na státní správu.
Druhá potíž
Ještě vážnější zásah by představovala novela služebního zákona. Ten si na Česku – pod hrozbou sankcí a zastavení vyplácení eurodotací – vynutila Evropská komise. Důvod? Právě ten, aby se kariérní úředníci neměnili po každých volbách v závislosti na vůli dané politické reprezentace. Odvolávání náměstků pro řízení sekce je díky zákonu velmi komplikované. V zasadě je lze odvolat jen na základě kárného řízení, k čemuž ale musí existovat hmatatelné důvody. Ty ostatně může přezkoumávat správní soud. Druhou možností je připravit změnu systemizace. Právě ta určuje, kde a na jaké pozici daný úředník ve státní správě pracuje. Může obsahovat zrušení celé sekce či sloučení s jinou. Dle zákna však má takto „vyšachovaný“náměstek nárok na 80 procent platu po dobu šesti měsíců. Ministerstvo mu také musí hledat místo odpovídající jeho zkušenostem. „Říkáme tomu úřednický bazén. Pokud se v něm ocitne naráz hned několik bývalých náměstků, je dost pravděpodobné, že se budou hlásit do výběrových řízení na nově vytvořené posty náměstků,“upozornil LN jeden ze státních tajemníků.
Ještě zdlouhavější se zdá novela zákona o státní službě, kterou by navíc pečlivě monitorovala i EU. Změna systemizace se připravuje vždy ke konci roku, aby platila na ten následující. Musí být také provázaná se státním rozpočtem. V případě avizovaného rozpočtového provizoria, jež očekává nový kabinet, bude příprava změn vyžadovat ještě pečlivější plánování.