Varům chybí parkovací místa
„Žili jsme ve velmi dobré době a nepřipravili jsme si finanční rámec na období, kdy přijdou horší časy,“konstatovala primátorka města Karlovy Vary Andrea Pfeffer Ferklová v online debatě Lepší místo protože chybí adekvátní pracovní nabídka pro vysokoškoláky.
Vzpruha jménem UNESCO
To by se ale mělo v dohledné době podle primátorky zlepšit. Ve městě by totiž mohl být při plzeňské Západočeské univerzitě vyučován magisterský obor pro fyzioterapii. „Plzeň je nedaleko, věříme, že by to nemuselo být špatné. Karlovy Vary jsou perlou lázeňství, co jiného by mohla získat fyzioterapie, než když bude umístěna právě tam? Studenti budou mít obrovskou možnost jít na praxi do všech našich zařízení, kde by pak mohli zároveň doplnit stávající personál,“řekla Pfeffer Ferklová.
Blýskání na lepší časy potvrzují i slova Marie Zezůlkové, ředitelky odboru regionální politiky ministerstva pro místní rozvoj. Podle ní jsou v horizontu sedmi až deseti let v plánu velké investice. „Karlovy Vary mají spoustu ambiciózních a inovativních projektů v oblasti cestovního ruchu. Tím, že se staly součástí světového dědictví UNESCO, investice budou muset být k posílení image celého kraje značné,“konstatovala, a připomněla tak, že Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy Lázně jsou spolu s dalšími osmi evropskými lázeňskými městy od letošního léta nově na seznamu UNESCO.
Kolik peněz „přiteče“z dotací, však stále není jasné. „Jak sleduji vývoj národních dotačních titulů, jenom za loňský rok jsme měli k dispozici 3,7 miliardy korun, a žádostí přišlo za 14 miliard,“nastínila Zezůlková.
Investovat v Karlových Varech bude přitom třeba hlavně do rozšíření parkovacích míst. „Během covidu se nám naprosto změnila klientela, byli jsme zvyklí na dlouhodobé pobyty, teď začali lidé jezdit na dva až tři dny. Najednou sem nelétají letadlem, ale přijíždějí autem – a nám absolutně nedostačují parkovací místa,“konstatovala Pfeffer Ferklová s tím, že výdaje na zlepšení situace by musely být až 1,7 miliardy, což rozhodně není možné pokrýt z rozpočtu města.
I přes nárůst krátkodobých návštěvníků však zůstává celkový počet turistů stále za stavem před pandemií. Jednou z cest, jak to zlepšit, by podle Josefa Dlohoše, ředitele městského infocentra, mohlo být prodloužení platnosti státního poukazu do lázní. Možnost jeho využití by měla skončit koncem roku. „Pomohlo by prodloužení minimálně do poloviny dalšího roku. Opět stojíme před lockdownem, a tak je v kombinaci s energetickou krizí mnoho hotelů a subjektů nejen v Karlových Varech jednou nohou v dluhu. Pokud nebude ze strany státu ustanoven další podobný program, může se stát, že dojde k odlivu zaměstnanců z lázeňských zařízení,“nastínil Dlohoš možný černý scénář.
Karlovarský kraj má sice nejméně obyvatel v celé republice, tradice lázeňství však do něj dlouhodobě láká řadu turistů z tuzemska i ze zahraničí. Jaké problémy ale nejzápadnější kraj Česka dnes trápí nejvíce a co lze v budoucnu očekávat?
Garantované úspory
Právě zmiňovaná energetická krize byla také jedním z témat debaty. Vypořádat se s ní nejen v Karlovarském kraji můžou pomoci takzvané EPC Energy Performance Contracting, což jsou energetické služby s garantovanou výší úspor dle zákona. Konkrétněji jde o úsporná opatření na budově snižující její energetickou náročnost, kdy dodavatel garantuje výši vytvořené úspory, přičemž pokud ji nenaplní, vzniklý rozdíl doplácí. Právě takový projekt od skupiny ČEZ byl úspěšně využit i v Karlovarské krajské nemocnici. „Po dvou letech provozu došlo k úspoře poloviny nákladů na teplo a plyn a čtvrtině elektrické energie. Za dva roky se ušetřilo celkem 11,1 milionu korun,“vyčíslil manažer z ČEZ Vladimír Zadina.