Dětem hrozí covidový PIMS
Děti se mohou nakazit covidem stejně jako dospělí. Výjimkou nejsou ani kojenci. Jaká má léčba malých pacientů specifika?
Nákaza se od podzimu šíří dětskou populací mnohem rychleji než dřív, počty pozitivních dětí přesáhly všechna očekávání. Praktičtí dětští lékaři i dětská oddělení v nemocnicích měli plné ruce práce. Nyní se již situace zlepšuje, počty dětí v nemocnicích klesají, ale s převažující variantou omikron v populaci lékaři očekávají, že se během několika týdnů začnou nemocniční lůžka opět plnit. A to jak nejmenšími dětmi, tak dospívajícími.
Mezi veřejností přesto přetrvává představa, že děti, pokud se nakazí covidem, mají jen mírný nebo bezpříznakový průběh. To je pravda jen částečně. Sice jsou takové, které ani nepoznají, že se nakazily, ale je taky spousta těch, které mají průběh těžký, nebo se dokonce dostanou do život ohrožujícího stavu. A nejméně devět dětí v Česku už na covid zemřelo.
Nejen horečka
„U dětí bývají příznaky covidu méně vyjádřené. Většinou se u nich objevuje kašel, bolest v krku a rýma. Někdy i potíže zažívacího traktu, jako je zvracení, průjem, bolesti břicha. Nicméně i děti se mohou dostat do těžkých stavů. Ty pak často končí u nás na oddělení. Malí pacienti trpí respiračními projevy včetně zápalu plic, mají kašel, horečky, dechové obtíže. Některé končí na kyslíkové terapii, a pokud se průběh dále zhoršuje, pak na dechové podpoře,“říká lékař JIP Pediatrické kliniky FN Motol Jan David.
Na této klinice od začátku pandemie léčili přes deset dětí s vážným průběhem covidu a přibližně 80 dětí s tzv. PIMS-TS (syndrom multisystémového zánětu po covidu). I ve Fakultní nemocnici Brno léčí covidové děti. A i odtud hlásí, že nyní je situace dobrá.
Mají jen jednoho malého pacienta. Přitom podzim byl pro ně dramatický. „Například na klinice dětských infekčních chorob byl v té době v podstatě každý příjem spojený s covidem,“potvrzuje přednosta dětského ARO FN Brno profesor Petr Šťourač. I on potvrzuje, že podzimní vlna daleko více postihovala děti.
Podobně na tom byly i ostatní nemocnice v republice. Na podzim měly enormní počet těžkých případů dětí, nyní hlásí zklidnění. Ovšem to zřejmě nebude trvat dlouho. „Myslím si, že se počty zase začnou zvedat. Zvláště s otevřením škol a novým typem viru se jistě dětská oddělení opět zaplní. A dají se také čekat velmi komplikované průběhy převážně u neočkovaných
Děti se mohou nakazit virem SARS-CoV-2 stejně jako dospělí. Onemocnění covid-19 se u nich však rozvine méně často. Pokud ano, mívá lehčí průběh. Kašel, horečka i vyčerpání bývají mírnější. Neplatí to ale za všech okolností. Případy dětí, které kvůli koronaviru skončily v nemocnici, nebo dokonce zemřely, jsou bohužel známy.
Dětem také hrozí tzv. syndrom multisystémové zánětlivé odpovědi. Často se označuje zkratkou PIMS-TS (z angl. Paediatric inflammatory Multisystem Syndrome temporally associated with SARSCoV-2). Začíná tři až šest týdnů od nákazy. Zbystřit byste měli při následujících příznacích. dětí,“obává se Jan Boženský, primář dětského oddělení Nemocnice Agel v Ostravě-Vítkovicích.
Podobně jako u dospělých, i u dětí se covidové komplikace objevují ve spojení s přidruženými chorobami. Často jde o těžší stupeň obezity, vrozené vady nebo genetické syndromy spojené s postižením plic. Může to být i astma nebo bakteriální zápal plic. „Obecně platí, že pokud dítě trpí nějakým chronickým onemocněním a dostane covid, riziko komplikací se zvyšuje. To je stejné jako u dospělých,“potvrzuje lékař David.
S ním souhlasí i profesor Šťourač. „Dopředu se nedá s jistotou předpovědět, kdo bude mít těžký průběh a kdo ne. Ale obecně lze
říci, že je to podobné jako v dospělé populaci – čím rizikovější pacient, tím lze předpokládat těžší průběh.“
Když se imunita „zblázní“Velkým problémem u dětí není jen akutní fáze nemoci, ale i už zmíněný následný zánětlivý covidový syndrom PIMS-TS. Způsobuje ho přehnaná reakce imunitního systému. Objevuje se až několik týdnů po vyléčení malého pacienta. Jde o těžký stav ohrožující zdraví i život dítěte. Zpravidla postihuje děti, které měly mírný, nebo dokonce bezpříznakový průběh prvotní covidové infekce.
Po třech až šesti týdnech od infekce jim začne být najednou zle, objeví se horečka, dále to mohou být bolesti břicha, vyrážka, zvracení, zarudnutí očí, slizniční změny v dutině ústní či olupování kůže na ploskách a dlaních.
„Nejzávažnější komplikací je postižení srdce, které může vést až k srdečnímu selhání. Všechny takové děti vyžadují hospitalizaci na JIP, musí být monitorovány a adekvátně léčeny,“vysvětluje Jan David. V současné době mají v Motole hospitalizovaných osm dětí s diagnózou PIMS.
Bohužel jsou i děti, kterým zůstanou po tomto syndromu trvalé následky. U dvou dětí v Motole se objevily sraženiny v srdci, které se uvolnily a doputovaly až do mozku, kde způsobily cévní mozkovou příhodu s neurologickými následky.
Od počátku pandemie se PIMS v České republice prokázal u více než tří stovek dětí. „Jen díky včasnému rozpoznání a správné léčbě se zatím PIMS podařilo u všech dětí zvládnout. V jiných zemích ale desítky, možná až stovky dětí zemřely,“říká profesor Jan Lebl z Pediatrické kliniky FN Motol.
PIMS postihuje všechny věkové skupiny dětí, výjimkou nejsou ani kojenci. Nejčastěji se ale objevuje ve věku sedmi až osmi let. „Nejmladšímu dítěti bylo kolem čtyř měsíců,“říká Jan Boženský.
Poznat, že se jedná skutečně o PIMS, není úplně jednoduché. „Bohužel neexistuje jeden konkrétní příznak, který by nám jasně ukázal, o co jde. Máme stanovena diagnostická kritéria, podle kterých postupujeme. Předně musíme vyloučit, že se nejedná o něco jiného – o infekční, nádorové či autoimunitní onemocnění. K diagnostice někdy pomůže potvrzení přítomnosti protilátek v krvi, které prokážou, zda covid pacient prodělal. Děti mají často bezpříznakový průběh a rodiče si nemusí být ani vědomi toho, že se jejich potomek nakazil,“vysvětluje Jan David.
Ochrana v podobě očkování Oslovení pediatři se shodují, že očkování, které bylo v prosinci nově zavedeno i pro věkovou skupinu pět až jedenáct let, je určitě dobrým řešením, jak děti před covidem aspoň částečně ochránit. „I když má vakcína možná větší limity, než jsme si mysleli, protože nemusí ochránit stoprocentně a její účinnost po jisté době klesá, přesto je velkou individuální ochranou a navíc i ochrannou celé populace,“říká pediatr Jan Lebl.
Očkovací centra hlásí, že o vakcinaci dětí od pěti do jedenácti let je zájem. Podle dat z ÚZIS jich bylo k prvnímu lednu 2022 v České republice naočkováno alespoň jednou dávkou přes 16 tisíc, což představuje cca dvě procenta všech dětí této kategorie. Devíti dětem již byla podána i druhá dávka.
Dětí ve věku dvanáct až patnáct let je naočkovaných více, v této věkové skupině se začalo s vakcinací již v létě. K prvnímu lednu dostalo alespoň jednu dávku 214 tisíc dětí, což je téměř polovina všech. Necelých 200 tisíc již dostalo i druhou dávku.
S otevřením škol a novým typem viru se dětská oddělení opět zaplní. Dají se čekat komplikované průběhy převážně u neočkovaných dětí.
Autorka je spolupracovnice redakce