České menu dozná změny. V nemocnicích i školách

Na výživových plánech spolupracuje Válkův resort i s ministerstvem zemědělství a školství. „Jsou do toho rovněž zapojeni i nutriční terapeuti či pacientská sdružení,“zdůraznil ministr. Akční plán Strategie bezpečnosti potravin a výživy 2030 by měl být kabinetu předložen do konce února, potvrdil LN mluvčí Válkova resortu Ondřej Jakob.

Nekvalitní výživa je podle expertů odrazovým můstkem pro širokou škálu nemocí. Jednoznačně vede k rozvoji kardiovaskulárních a onkologických onemocnění, které jsou v tuzemsku vedoucími příčinami úmrtí. „Kouknete-li se jen na nárůst nadváhy a obezity v posledních letech, je to nesmírně alarmující. A bohužel to znamená i obrovské výdaje pro státní pokladnu do budoucna. Ten vlak jede velmi rychle,“sdělil LN specialista na výživu Martin Forejt. Na vině ale nejsou jen peníze. Řadě lidí prý chybí vůle s jídelníčkem něco dělat.

Podle Petra Tláskala, vedoucího lékaře Oddělení léčebné výživy Fakultní nemocnice v Motole a šéfa Společnosti pro výživu, by měla být strava seniorů v první řadě pestrá. „Seniorům se doporučuje, aby dodržovali pravidelný stravovací režim a aby si jídlo případně rozdělili i do více denních porcí,“řekl LN. V jídelníčku by neměly chybět především potraviny s komplexními sacharidy (brambory, těstoviny, pečivo a jiné obiloviny, případně podle tolerance i luštěniny). Podstatnou roli hraje i ovoce a zelenina, které jsou zdrojem potřebné vlákniny, ale i mikronutrientů (vitaminů, minerálních látek a stopových prvků).

Senioři by neměli zapomínat ani na mléko a mléčné výrobky, zdroj kvalitní bílkoviny, vápníku a dalších složek. „S věkem ubývá svalové hmoty, a proto jsou velmi významnou skupinou potravin ty, které zajišťují dostatečný příjem bílkovin – maso, luštěniny, ryby, vejce či mléčné výrobky,“shrnul Tláskal.

Strašák seniorů: podvýživa

Až polovina starších lidí podle lékařů přiznává, že nemá dobré stravovací návyky. „Jím to, na co mám zrovna chuť, a nehlídám, zda je to zdravé. Spíš jde o to, aby to nebylo drahé,“přiznal LN pětaosmdesátiletý Vladimír. „Dokud mám chuť, je to dobré. Někteří moji vrstevníci už chuť k jídlu ztratili. A tím vlastně i chuť do života,“dodal.

S přibývajícím věkem skutečně klesá potřeba jídla, což je důsledek zpomalujícího se metabolismu a ubývající fyzické aktivity. „U starších lidí se často objevuje nechutenství, zhoršuje se vnímání chuti a čichu, snižuje se tvorba slin. Rovněž dochází ke ztrátě chrupu, zhoršuje se proto i schopnost žvýkání, snižuje se tvorba žaludeční kyseliny a vůbec celý proces trávení se zpomaluje,“vysvětlil Tláskal. Rizikem je tak podvýživa, kterou v Česku dle expertních odhadů trpí až čtyřicet procent hospitalizovaných seniorů. Ministerstvo zdravotnictví proto plánuje své aktivity posílit i v této oblasti.

„Výživa není něco, co jeden den upravíte a hned druhý den se to okamžitě projeví a budete se mít o sto procent lépe. Ale určitě není nikdy pozdě začít,“doplnil Forejt. „Abychom docílili toho, co pan ministr zmiňuje, potřebovali bychom vládou posvěcené a financované projekty podpory zdraví a výživy, které budou trvat ne dva či tři roky, ale desítky let a budou mít návaznost,“zdůraznil.

Projekty mohou být zaměřené na konkrétní věkové skupiny. Ideální by podle něj ale byly ty, které budou součástí každodenního života člověka od dětství, budou ovlivňovat celou rodinu, mít své pokračování i v dospělém věku a ve stáří. „Měly by zohledňovat jak prevenci, tak stávající potřeby daného věku. Čím dříve se začne, tím lépe,“uzavřel.