Slovensko schválilo obrannou dohodu s USA

Dokument umožní americkým vojákům volný pohyb v zemi i ochranu před místní justicí, slovenská armáda dostane peníze na modernizaci

Slovenská vláda včera podpořila obrannou dohodu se Spojenými státy. Smlouva řeší vojenskou spolupráci obou států po dobu příštích deseti let. Umožní například americkým vojákům využívat vojenská letiště Malacky-Kuchyňa a Sliač. Vojáci se také budou moct se svou technikou volně pohybovat po slovenském území. Slovensko by výměnou za to mohlo získat v přepočtu více než dvě miliardy korun na modernizaci armády.

Chystaný dokument vyvolal v posledních dnech vášnivé debaty, které byly vyvolané zejména odmítavým postojem slovenského generálního prokurátora Maroše Žilinky. V rámci připomínkového řízení podal více než tři desítky námitek. Podle nejvyššího žalobce smlouva zvýší bezpečnostní riziko pro zemi, jež by se mohla stát terčem nepřátel pro případ, že by americká strana chtěla na území státu rozmístit jaderné zbraně. Generální prokuratura proto požadovala, aby dohoda výslovně vylučovala, že by američtí vojáci mohli na území státu vstupovat s jadernými, biologickými nebo chemickými zbraněmi.

Americká beztrestnost

Žilinka také vyzval slovenské politiky, aby respektovali vůli veřejnosti, a kritizoval, že u tak zásadního tématu neproběhla v zemi dostatečná veřejná ani odborná debata. Generálnímu prokurátorovi také vadilo, že podpisem obranné dohody se Slovensko vzdá možnosti postihovat příslušníky americké armády, pokud by se během pobytu na jeho území dopustili nějakého trestného činu.

Vláda Žilinkovy výhrady nepřijala a do textu je nezapracovala. V obranné smlouvě naopak vidí nástroj na posílení spojeneckého svazku s Washingtonem. Ministři zahraničí Ivan Korčok a jeho kolega z resortu obrany Jaroslav Naď odmítli, že by materiál oslaboval suverenitu země a vytvářel předpoklady pro stálou přítomnost americké armády na území státu, včetně možných vojenských základen. Šéf diplomacie Korčok ujistil, že i po uzavření dohody bude platit, že „na území Slovenska nevstoupí ani jedna noha cizího vojáka“bez předchozího schválení vládou či parlamentem.

Fico požaduje referendum Právě to ovšem dokumentu vyčítá část levicové opozice, v čele s bývalou hlavní vládní stranou Smer. Její předseda, někdejší premiér Robert Fico, již oznámil, že navrhne parlamentu vypsání referenda o amerických vojenských základnách v zemi.

Slovensko bylo dosud jedinou členskou zemí takzvaného východního křídla NATO, jež podobnou smlouvu se Spojenými státy neměla. Jednání o její podobě zahájila ještě předchozí koalice sociálnědemokratické strany Smer, Slovenské národní strany (SNS) a slovensko-maďarské strany Most-Híd. Rozhovory se však zadrhávaly i kvůli tomu, že tehdejší ministr obrany Peter Gajdoš zastupující ve vládě SNS se jich odmítal zúčastnit. Jeho strana totiž už tehdy patřila k nejhlasitějším odpůrcům obranné dohody. Spatřovala v ní nástroj na omezení svrchovanosti slovenského státu.

Poprvé se stala slovensko-americká obranná dohoda velkým veřejným tématem před prezidentskými volbami v únoru 2020. Do ní se tehdy vůbec poprvé ve větším rozsahu zapojily konspirační weby či různé alternativní zpravodajské portály. Rozpoutaly mediální kampaň s cílem ovlivnit veřejné mínění a zabránit jejímu uzavření. Tehdy o dokumentu psaly jako o „jidášské smlouvě s USA“, jež prý americkým vojákům umožní, aby se na slovenském území chovali jako okupační síla.

Obrannou dohodu musí nyní ještě posvětit parlament a prezidentka Zuzana Čaputová, což by měla být formalita. Současná vládní koalice má v Národní radě pohodlnou většinu a hlava státu posílení vazeb se Spojenými státy a Západem obecně dlouhodobě podporuje.