Rýže kupte hodně, vydrží vám
Neplýtvat. To je základ levného vaření, které nešidí chuť ani stejně tak důležitou výživovou stránku jídla. Pokud se v kuchyni chcete nebo musíte uskromnit, bude to chtít nad nákupem potravin i vařením samotným trochu víc přemýšlet, plánovat a některé potraviny třeba i omezit. Neřešitelný problém to ale není.
Uvařit dobře, a přitom z mála skvěle uměly naše babičky a prababičky. Obrátit se pro inspiraci do lidové kuchyně, pro kterou je úspornost přirozená, je tedy nejsnazší cestou, jak na výdajích za stravu ušetřit i dnes.
Základem je připravit si jídelníček dopředu a postavit ho tak, aby se suroviny, které budeme používat, v ideálním případě překrývaly nebo doplňovaly.
Příkladů, jak na to, jsme se dotkli už v minulém díle seriálu: pokud kupujete zvlášť kuřecí díly na polévku, stehna k pečení a vykostěná kuřecí prsa na řízky, není divu, že se vám při pohledu na účtenku občas protočí panenky. Když ale namísto toho vsadíte na kuře celé a sami si ho doma naporcujete, vyjde to mnohem levněji a přitom získáte základ nejmíň na tři shora zmíněná skvělá jídla.
Z kostí a odřezků založíte na vývar (do něj navíc můžete použít nejrůznější odřezky a slupky ze zeleniny, které byste jinak vyhodili), stehna upečete a tak dále. Kusy masa, které hned nezpracujete, můžete zamrazit a sáhnout po nich příště.
Kromě toho platí, že levnější kusy masa nejsou automaticky horší – jen si říkají o správnou techniku přípravy, typicky o něco delší dobu varu. nepoužívat jako každodenní hlavní složku jídel, ale jen jako „doplněk“, který dodá potřebné bílkoviny: výdaje na stravu tím udržíme na uzdě a zároveň se vyhneme pocitu „ošizeného“jídla.
Nejdůležitější součástí úsporného jídelníčku není maso, ale základní, v dobrém slova smyslu obyčejné suroviny jako brambory, luštěniny, těstoviny, rýže a další obilniny.
Zvlášť těstoviny, luštěniny a rýže mají dlouhou trvanlivost, a přitom stojí pár korun, proto se je nebojte kupovat i ve větším, obvykle cenově ještě výhodnějším balení. Vystavíte z nich spoustu skvělých jídel – slaných i sladkých. Balíček těstovin, pár rajčat, kousek kuřete či sýra – a skvělá večeře je na světě. Starší kuchařky zase obsahovaly celé kapitoly věnované nejrůznějším ovocným nákypům, případně „pudinkům“– ať už z rýže, jáhel, pohanky, nebo jiných obilnin. Není nic snazšího než tento typ jídel vzkřísit a znovu zařadit do jídelníčku – přinejmenším děti nákyp s ovocem rozhodně neurazí, lze ho podávat jako hlavní chod, ale i jako zajímavou sladkou tečku, a navíc do něj lze zužitkovat některé přebytky z letní sklizně, například kompotované meruňky nebo třešně či zbytky mrazeného ovoce.
Sladká jídla vůbec nestojí moc, a i když nad nimi dietologové často nejásají, tu a tam určitě neuškodí. Krupicovou kaši je navíc možné vyměnit například za pohankovou anebo jahelnou, které jsou po chuťové i výživové stránce zajímavější, dukátové buchtičky s krémem je zas třeba možné nahradit banánovými či mrkvovými lívanci.
Úspornost ve vaření v sobě víc nebo míň zřetelně nese také předpoklad, že by připraveného jídla mělo být relativně hodně za málo peněz. Beze zbytku to platí třeba pro omáčky, další z pilířů české kuchyně, ke kterému je možné se přiklonit.
Ani omáčky sice nepatří mezi dieticky ideální jídla, zvlášť když jsou doprovázené kynutým knedlíkem, stejně jako krémové polévky se ale dají připravit také z nejrůznějších druhů sezonní zeleniny, například rajčat, špenátu, cukety, případně hub. Kromě toho i s „proklínanými“knedlíky je možné experimentovat, případně je nahradit těstovinami, rýží nebo jinak.
dokáže řadě potravin prodloužit trvanlivost, a tím zabránit plýtvání
Lehké rozpaky už možná v leckom vzbudí vaření z uzenin, jako jsou špekáčky nebo klobásy. Cena těch opravdu dobrých už se totiž ceně masa přinejmenším blíží – a šidit kvalitu surovin na tomto místě radit nechceme.
Výhodou receptů, jako je bramborový či fazolový guláš, je ale to, že je do nich uzenin potřeba relativně malé množství, zato radosti umí udělat spoustu, zvlášť když takový guláš ochutíme řádnou porcí česneku a čerstvé majoránky.
I v době globalizace také platí, že levnější jsou zpravidla potraviny sezonní. Řada skvělých – a levných – letních jídel stojí na brokolici, zelených fazolkách anebo cuketě; pokud vrcholí sezona paprik a rajčat, není nic lepšího než je podusit na cibuli na lečo: vylepšené vajíčkem, případně kouskem klobásky zastane večeři i lehký oběd.
Svoji „sezonní“zeleninu ovšem mají i aktuálně dlouhé zimní měsíce: je jí zelenina kořenová, která při správném skladování přečká až do jara, dále cibule, česnek nebo kapusta, případně kvašené plody, typicky zelí. Většina z nich se samozřejmě hodí i do studené kuchyně, například na salát, nejvíc jim to ale svědčí zatepla – třeba v talíři kouřící polévky. I tepelně upravená mrkev či dýně si totiž zachovává většinu vitaminů (zdravotní benefity mrkve se varem dokonce násobí), navíc bývá takto upravená zelenina lépe stravitelná a v chladných dnech také příjemně zahřeje.
Těstoviny, luštěniny a rýže mají dlouhou trvanlivost a stojí pár korun. Kupujte je klidně ve větším, obvykle cenově ještě výhodnějším balení.