Český summit zřejmě bude. Na Hradě?
Český „evropský tým“zažil včera svoji premiéru, když v Praze hostil šéfa Evropské rady Charlese Michela. Ten se vůbec poprvé osobně sešel s premiérem Fialou a ministrem pro evropské záležitosti Bekem.
Uprostřed vřavy o vyslovení důvěry vládě si čeští politici „odskočili“do Strakovy akademie, aby vrcholného představitele EU Charlese Michela seznámili se svými vizemi o společné Evropě. Zároveň si i vyslechli jeho rady týkající se příprav českého předsednictví v Radě EU, které startuje letos v červenci. Kromě debaty o jádru premiér Petr Fiala (ODS) naznačil, že by se v Česku mohl v druhé polovině roku konat neformální summit EU. Minulý týden se k němu přitom stavěl ještě váhavě.
Neuvedl ale, jaké téma by schůzku lídrů sedmadvacítky zastřešilo, ani zda by se akce konala na Pražském hradě, jak předjednal minulý kabinet. Podle některých politiků ale panuje obava, aby se summit na Hradě nestal akcí, na které by se příliš prezentoval prezident Miloš Zeman.
„S panem Michelem jsme hovořili o neformálním summitu, který bychom mohli uspořádat zde v České republice,“řekl Fiala po skončení jednání s tím, že šéf Evropské rady mu radil zejména s termíny akcí. „Dal mi termíny toho, co se kdy v EU bude konat důležitého, abychom to s našimi termíny sladili,“dodal bez dalších detailů.
„O tématu summitu se zatím stále jedná. Ačkoli ani místo ještě není jasně potvrzené, převažuje názor, že by to skutečně mělo být na Hradě. Je to reprezentativní, a navíc i nejlevnější,“řekl LN diplomatický zdroj.
Finance ale podle Fialy nebudou stát Česku v cestě. „Jsme připraveni peníze přidat. Peníze nebudou překážkou úspěchu našeho předsednictví,“zdůraznil. Právě nedostatek financí i stav příprav vytýká minulé politické garnituře, nyní podle něho probíhá pod taktovkou ministra pro evropské záležitosti Mikuláše Beka (STAN) důkladná revize příprav a formulují se české priority. Až po jejich stanovení bude podle premiéra jasné, o kolik se ze státní kasy na předsednictví uvolní prostředků. Michel pak Fialu ubezpečil o své podpoře. „Společně s vámi budeme připravovat vaše předsednictví,“vzkázal.
Vedle předsednictví byla klíčovým tématem Fialovy schůzky s Michelem energetika, podrobná debata se vedla zejména o jádru, potvrdili oba politici. „Považujeme za důležité, abychom mohli mít jadernou energii, jádro jako čistý podporovaný zdroj. Považujeme za důležité, aby plyn byl tím přechodným zdrojem,“uvedl Fiala s tím, že chce zároveň rozvíjet obnovitelné zdroje energie více než dosud. Kombinace jádra a nových zdrojů pak podle něho může výrazně snížit energetickou závislost Česka na Rusku.
Fiala po skončení jednání na tiskové konferenci také potvrdil, že v době svého předsednictví nehodlá být moderátorem mezi Bruselem a Polskem či Maďarskem. Uvedl, že přes některé odlišnosti je visegrádská čtyřka jednou z konstant české zahraniční politiky, nevyloučil ale ani spolupráci s dalšími zeměmi. Pokud jde o zahraničněpolitickou agendu, Michel rovněž upozornil na nutnost posílení evropské soběstačnosti. A to i v oblasti bezpečnosti, na což tlačí zejména Francie, současný unijní předseda. „NATO je klíčový prvek evropské bezpečnosti, ale měli bychom rovněž posilovat vlastní evropské možnosti a kapacity tak, abychom byli schopni hájit naši stabilitu a bezpečnost,“shrnul.
Lipavský zmeškal premiéru Česká pozice je ale v tomto bodě zatím spíše vlažná, stejně jako většiny středoevropských států spoléhajících především na sílu Severoatlantické aliance. „V posilování evropské obranné politiky a vybudování jakési společné evropské armády jsem zatím opatrný, protože to předpokládá vysokou míru sladění celé řady organizačních věcí. Nejsem si jist, že jsme na to v Evropě připraveni. Zároveň je podstatné zachování vztahu s USA,“řekl k tomu v nedávném rozhovoru pro LN Bek.
O zahraničněpolitické agendě sedmadvacítky měl včera jednat ve francouzském Brestu se svými resortními kolegy z EU i ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Parlamentní hlasování o důvěře mu ale jeho evropskou premiéru překazilo. Na dvoudenní neformální schůzku tak musel vyslat svého náměstka Jiřího Kozáka.
Podle koordinátora zahraniční a bezpečnostní politiky EU Josepa Borrella se Unie do dvou měsíců hodlá dohodnout na své první obranné koncepci včetně vytvoření jednotek rychlé reakce.