Lidové noviny

Poslanci nocovali v pelechu na zemi

- MICHAL BERNÁTH

Vyslovení důvěry vládě Petra Fialy předcházel­a rekordně dlouhá schůze. Po 23 hodinách nakonec

106 poslanců kabinet podpořilo. Obě opoziční strany ANO a SPD hlasovaly proti.

Pro poslance a vládu to byla dlouhá noc. Ve středu v devět hodin ráno zahájené jednání o důvěře Fialově vládě plynule přeteklo přes půlnoc do čtvrtka a zastavilo se až v sedm hodin ráno. Opět se rozjelo až včera v šest hodin večer.

Opoziční hnutí ANO a SPD si vymínily probrat kompletní programové prohlášení vlády, vyžadovaly přitom, aby byli po celou dobu rekodního jednání přítomni ministři vlády. „Bylo to unavující, odejít jsme nemohli,“řekla LN ministryně pro vědu a výzkum Helena Langšádlov­á (TOP 09).

Během čtvrtečníh­o rána se ještě sněmovna mimořádně sešla kvůli údajně podezřelým peněžním darům pro hnutí STAN, na něž ve čtvrtek ráno upozornil server Seznam Zprávy. „Opozice věděla, že ten text vyjde, čekali na to, aby mohli přerušit schůzi o důvěře vlády,“řekla LN Langšádlov­á. Program schůze si však poslanci neschválil­i a ta tak záhy skončila.

Havlíčkovi spánek nechyběl Osazenstvo dolní komory muselo v budově na Malostrans­kém náměstí ve většině případů přečkat noc. Poslanecká kantýna přestala fungovat před půlnocí, pak už byli zákonodárc­i odkázáni na automaty nebo dovoz jídel odjinud. Se spánkem byl však problém.

„Bohužel spaní nebylo důstojné, musel jsem improvizov­aně nocovat na zemi na koberci v pelechu z bundy a polštářů,“popsal LN šéf poslanecké­ho klubu Pirátů Jakub Michálek. Jeho stranická kolegyně a místopředs­edkyně sněmovny Olga Richterová řídila schůzi mezi čtvrtou a půl šestou ranní, oči tak zavřela asi na 90 minut od půl druhé, kdy bylo podle jejích slov jasné, že se jednání protáhne.

Pražský poslanec hnutí ANO Patrik Nacher si prý v sále a předsálí vyřizoval pracovní e-maily, únava pak ale dopadla i na něj. „Když už jsem to nevydržel, tak jsem si dal k sobě dvě židle a natáhl se,“řekl LN poslanec.

Někteří to podle Marka Bendy (ODS) stihli domů, jiní jeli bez přestávky skrze noc. K tomu se přiznal třeba dvojitý exministr Karel Havlíček (ANO). „Já obecně moc nespím,“dodal ministr. Jeho bývalý kolega z vlády Lubomír Metnar (za ANO) prý stihl i sprchu, místopředs­edovi sněmovny z ODS Janu Skopečkovi pomohla dovezením čisté košile manželka. „Chvíli jsem zavřel oči v přestávce mezi šestou a devátou hodinou ráno ve své kanceláři, ale spánkem bych to nenazýval,“dodal.

Jurečka rozlítil opozici

Podle tiskového odboru sněmovny byli samozřejmě přítomni celému jednání také lékaři pro případ, že by někdo časově náročné jednání nezvládal. Sprchu prý některé poslanecké kanceláře k dispozici mají. „Vysloveně na přespávání nejsou kanceláře ve sněmovně zařízeny, ale nějaká možnost odpočinout si tady je, například v pohodlnějš­ích křeslech,“uvedla na dotazy LN Martina Lustigová z tiskového oddělení sněmovny.

Podle Nachera probíhala schůze v její první půlce podle očekávání. U pultíku se vedla debata nad jednotlivý­mi kapitolami vládního programu a i opoziční poslanci byli spokojení s tím, že na ně ministři vlády reagovali. „Zlomový moment ovšem přišel, když Marian Jurečka sdělil, že o hlasy opozice tady nikdo nestojí,“řekl LN poslanec ANO Stanislav Berkovec.

Ministr práce a sociálních věcí a šéf lidovců Marian Jurečka na svém Twitteru během noci napsal, že vláda nepřišla žádat o důvěru zrovna poslance SPD a ANO. „Nechceme důvěru od těch, co tady vládli s komunisty, o jejich důvěru se neucházíme,“napsal ministr.

Právě proto se dle Nachera nakonec schůze ještě protáhla. Nešlo prý o obstrukce, nýbrž o ukázání síly. Nechtěl by, aby vláda nebyla dojmu, že díky většině 108 vládních poslanců opozice neexistuje.

Když se včera před sedmou večerní zákonodárc­i konečně k hlasování propracova­li, vyslovilo se jich pro vládu „jen“106. Byli to všichni přítomní zástupci ODS, STAN, lidovců, TOP 09 a Pirátů. Dva se omluvili ze zdravotníc­h důvodů. Z opozičních stran bylo přítomno 87 poslanců. I oni naplnili očekávání: všichni byli proti.

Ještě před hlasováním si vzal závěrečné slovo premiér. Slíbil voličům, že za šest priorit vlády přebírá osobní odpovědnos­t. „Moji první prioritou je zavedení daňové brzdy, která automatick­y zastropuje celkovou výši daní pro naše občany a zabraní pak každé příští vládě neúměrně daně zvedat. Druhou prioritou je předložení důchodové reformy, která současným 40 a mladším přinese stabilní systém spravedliv­ých důchodů,“uvedl Fiala. Za další osobní priority označil tendr na dostavbu Dukovan, stavbu 200 kilometrů dálnic, modernizac­i učebních plánů a konec povinnosti nosit u sebe doklady jako symbol digitaliza­ce.

 ?? ?? O důvěře menšinovém­u kabinetu hnutí ANO a ČSSD vedenému Andrejem Babišem se začalo jednat 11. července 2018, k hlasování se poslanci dostali další den krátce po půlnoci.
Jednání o důvěře vládě Josefa Tošovského (nestraník) v červnu 1998.
Jednání o důvěře vládě Miloše Zemana (ČSSD) 19. srpna 1998. Hlasování předcházel­a dvoudenní rozprava s přestávkam­i.
Jednobarev­ná menšinová vláda Andreje Babiše jako třetí v historii samostatné ČR nezískala
16. ledna 2018 důvěru sněmovny.
Schůze k důvěře druhé vládě Václava Klause (ODS) v červenci 1996 začala 24. července 1996, v ten den trvala osm hodin, druhý den přes tři hodiny.
Hlasování o důvěře druhé vlády Mirka Topolánka (ODS) 19. ledna 2007.
Jednání o vládě Bohuslava Sobotky (ČSSD) 18. února 2014.
Kabinet nestraníka Jiřího Rusnoka, jehož jmenoval prezident Miloš Zeman po pádu vlády Petra Nečase, jako druhý v historii nezískal 7. srpna 2013 důvěru.
Důvěra vládě Vladimíra Špidly (ČSSD) 7. srpna 2002.
Důvěra vládě Stanislava Grosse (ČSSD) 24. srpna 2004.
Důvěra vládě Petra Nečase (ODS) 10. srpna 2010.
Poprvé v historii ČR nezískala vláda důvěru. Pro kabinet Mirka Topolánka (ODS), hlasovalo 96 poslanců.
Jednání o vládě Jana Fischera (nestraník) 7. června 2009.
Jednání o vládě Jiřího Paroubka (ČSSD)
13. května 2005.
Když šéf ANO Andrej Babiš před třemi a půl lety
žádal o důvěru pro svůj menšinový kabinet, trval jeho projev zhruba hodinu a 40 minut. Coby lídr opozice proti Fialově kabinetu strávil u pultíku
bezmála hodinu a půl.
O důvěře menšinovém­u kabinetu hnutí ANO a ČSSD vedenému Andrejem Babišem se začalo jednat 11. července 2018, k hlasování se poslanci dostali další den krátce po půlnoci. Jednání o důvěře vládě Josefa Tošovského (nestraník) v červnu 1998. Jednání o důvěře vládě Miloše Zemana (ČSSD) 19. srpna 1998. Hlasování předcházel­a dvoudenní rozprava s přestávkam­i. Jednobarev­ná menšinová vláda Andreje Babiše jako třetí v historii samostatné ČR nezískala 16. ledna 2018 důvěru sněmovny. Schůze k důvěře druhé vládě Václava Klause (ODS) v červenci 1996 začala 24. července 1996, v ten den trvala osm hodin, druhý den přes tři hodiny. Hlasování o důvěře druhé vlády Mirka Topolánka (ODS) 19. ledna 2007. Jednání o vládě Bohuslava Sobotky (ČSSD) 18. února 2014. Kabinet nestraníka Jiřího Rusnoka, jehož jmenoval prezident Miloš Zeman po pádu vlády Petra Nečase, jako druhý v historii nezískal 7. srpna 2013 důvěru. Důvěra vládě Vladimíra Špidly (ČSSD) 7. srpna 2002. Důvěra vládě Stanislava Grosse (ČSSD) 24. srpna 2004. Důvěra vládě Petra Nečase (ODS) 10. srpna 2010. Poprvé v historii ČR nezískala vláda důvěru. Pro kabinet Mirka Topolánka (ODS), hlasovalo 96 poslanců. Jednání o vládě Jana Fischera (nestraník) 7. června 2009. Jednání o vládě Jiřího Paroubka (ČSSD) 13. května 2005. Když šéf ANO Andrej Babiš před třemi a půl lety žádal o důvěru pro svůj menšinový kabinet, trval jeho projev zhruba hodinu a 40 minut. Coby lídr opozice proti Fialově kabinetu strávil u pultíku bezmála hodinu a půl.
 ?? FOTO MAFRA ?? Poslanci zmožení jednacím maratonem: Alena Schillerov­á z ANO
FOTO MAFRA Poslanci zmožení jednacím maratonem: Alena Schillerov­á z ANO

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia