Tálibán znervózňuje Střední Asii
Středoasijské státy jako Turkmenistán či Uzbekistán se na jednu stranu Afghánistánu pod novými radikálními pány obávají. Na druhou ale s Tálibánem pragmaticky spolupracují na dopravních či energetických projektech.
Zkraje letošního roku došlo k ozbrojenému střetu na hranici mezi Turkmenistánem a Afghánistánem. Během intenzivní přestřelky měli přijít o život čtyři turkmenští vojáci. Podle svědectví místních obyvatel dokonce příslušníci hnutí Tálibán vystřelili na ostrahu turkmenské hranice několik raket.
Několikahodinový konflikt vyvolala smrt afghánského sběrače kořene lékořice, kterého poblíž hraniční čáry zastřelila turkmenská pohraniční stráž.
Malá válka o lékořici mezi zemí s tuhým autoritativním režimem a nedávno vyhlášeným islámským emirátem zní kuriózně. Afghánistán pod vládou Tálibánu zůstává pro Střední Asii, region bohatý na nerostné zdroje a „měkký podbřišek“Ruska, nevyzpytatelným sousedem.
„Tálibán představuje pro země Střední Asie vážnou a dnes často podceňovanou hrozbu,“říká v rozhovoru pro LN tádžický politolog Šerali Rizojon působící na Tádžické národní univerzitě.
„Na jižních hranicích středoasijských zemí se objevil stát, který chce obnovit středověký způsob vlády, kde práva a svobody občanů jsou tvrdě potlačovány.
V některých ohledech je Tálibán horší než totalitní režimy 20. století,“dodává Rizojon.
Podle tádžického experta faktor Tálibánu podstatně mění regionální bezpečnost ve Střední Asii. Pro země této oblasti představuje riziko i to, že v hnutí Tálibán nebo v uskupeních, které Tálibán toleruje, působí rovněž ozbrojenci ze středoasijských zemí.
„Tálibán není ISIS v Sýrii a v Iráku, který vládl a šířil svoji ideologii několik tisíc kilometrů od regionu. Tálibán je přímým sousedem středoasijských států,“podotýká politolog.
Země Střední Asie se snaží řešit bezpečnostní hrozbu ze strany Tálibánu diplomatickou cestou. Jak uvádí Rizojon, středoasijské země vyjma Tádžikistánu s hnutím ovládajícím Afghánistán vedou diplomatická jednání.
„Státy Střední Asie, s výjimkou Tádžikistánu, s Tálibánem jednají. Dá se to považovat za pragmatický přístup. Avšak hnutí je v těchto zemích na základě soudního rozhodnutí považováno za teroristickou organizaci. Jednání s Tálibánem by proto měla odporovat zákonu. Nejaktivněji si v tomto ohledu počínají Turkmenistán a Uzbekistán. Tyto země vedly s Tálibánem rozhovory již několik let předtím, než loni v srpnu hnutí získalo plnou kontrolu nad Afghánistánem. Emisaři Tálibánu dokonce navštívili metropole obou zemí, Ašchabad a Taškent. Po uchopení moci jednal Tálibán přímo v Kábulu s představiteli Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Turkmenistánu a Uzbekistánu,“vysvětluje expert.
Transafghánský plynovod a železnice do Pákistánu Turkmenistán a Uzbekistán plánují s Tálibánem uskutečnit některé dříve plánované projekty. V případě Turkmenistánu se jedná o projekt tak zvaného Transafghánského plynovodu. Bezmála dva tisíce kilometrů dlouhé potrubí má spojit obří turkmenské naleziště zemního plynu Galkynyš s Pákistánem a Indií. Stavba plynovodu byla zahájena před sedmi lety, ale trasa vedoucí přes Afghánistán stále není hotová.
Uzbekistán plánuje postavit přes afghánské území železnici do Pákistánu. Oba tyto projekty ale narážejí na problém s financováním a bezpečností. Afghánská média nedávno uvedla, že Tálibán je ochoten vytvořit speciální třicetitisícovou jednotku, která bude Transafghánský plynovod chránit.
Tádžikistán drží vztyčený prst
„Pozice Tádžikistánu ve vztahu k Afghánistánu se liší od středoasijských sousedů, a dokonce i od Ruska a Číny. Dušanbe (hlavní město Tádžikistánu – pozn. redakce) neuzná vládu, která bude složena pouze z Tálibánu. Tádžikistán považuje za nutné vytvoření takové afghánské vlády, jejímiž členy budou všechny etnické skupiny v zemi, včetně Tádžiků, kteří tvoří zhruba třetinu populace Afghánistánu,“uvádí tádžický politolog.
Jak expert poukazuje, převážná část tádžické společnosti vnímala příchod Tálibánu k moci v Afghánistánu velmi negativně.
Tádžikistán pojí s Afghánistánem nejdelší hranice, etnická a kulturní blízkost. „Vnímání Afghánistánu v Tádžikistánu je specifické, protože je to pro Tádžikistán blízká a příbuzná země. V obou zemích se hovoří mimo jiné persky, mají společnou kulturu a dějiny. Tádžikové, na rozdíl od ostatních národů Střední Asie, rozumí Afgháncům bez nutnosti překladu. Mnoho lidí v Tádžikistánu sleduje afghánskou televizi a jsou aktivní na afghánských sociálních sítích. V Afghánistánu navíc žije víc Tádžiků než v samotném Tádžikistánu,“připomíná politolog Rizojon.