Silver A žije...

... i když brzy odejdou poslední veteráni 2. odboje

Byly doby, kdy připomínky druhého odboje čpěly ideologií. Kdy západní odboj byl vytěsněn a východní cejchován na samé komunisty. Pak přišly doby, kdy se znaménka obrátila. To černobílé vidění už je snad pryč. Pardubice si ve středu připomněly 80. výročí výsadku Silver A, působícího v jejich kraji. Doufáme, že čtenáři LN jsou v dění kolem atentátu na Heydricha natolik v obraze, že místo vysvětlování můžeme oživit jiné. Tryzna v Pardubicích ukázala, že i v době, kdy odevšad hrozí covid, inflace či Putin, se ozývá „starý normál“a jeho témata.

Zejména Jiří Potůček, telegrafista výsadku Silver A, dokládá úspěch Masarykovy republiky. Toho, jak devatenáctiletý baťovec byl vyslán řídit pobočku do Osijeku, odtamtud se na vlastní pěst dostal do Británie, kde teprve prodělal výcvik, a pak na padáku do protektorátu. Z těch, kteří se podíleli na likvidaci Heydricha, přežil nejdéle. Věděl o represích, o osudu Lidic i Ležáků, zůstal sám, a přesto nic nevzdal (padl až 2. července 1942). Zajímavé je i toto: přes běsnící heydrichiádu se mezi venkovany vždy našel někdo, kdo Potůčkovi i jeho vysílačce poskytl úkryt. To narušuje klišé o české zbabělosti a kolaboraci.

Za ocitování stojí slova historika Eduarda Stehlíka, ředitele Památníku Lidice, když zmínil, že toto kulaté výročí je možná poslední za účasti očitých svědků: „Když jsem roku 2014 přebíral odbor válečných veteránů na ministerstvu obrany, žilo ještě 1724 veteránů druhého odboje. Když jsem ho roku 2019 opouštěl, žily jich necelé tři stovky. Nyní jich bude ani ne stovka, průměrný věk je 95, 97 let.“

To stojí za zamyšlení. Blíží se chvíle, kdy odejdou i poslední žijící svědkové. Jsou to lidé již velmi staří, zdá se, že v dnešním světě neorientovaní. Ale dodnes je nápadné, jak v době, kdy šlo o přežití lidí, společnosti i státu, v době kritické až beznadějné, měli srovnané priority. I proto může být zajímavé, jak právě oni vnímají hrozby covidu, inflace či Putina.