Okrádání online zažívá boom
Meziročně se zvedl počet hacknutých počítačových systémů v Česku o více než 60 procent
Odevzdala pracovní laptop a vydala se vstříc novému zaměstnání. V zařízení ale zapomněla smazat přihlašovací údaje do e-mailu. A v něm byl i reset hesla k internetovému bankovnictví. Nový majitel laptopu toho využil, aby ženu okradl. Jeden z mnoha případů spadajících do kolonky kyberzločinu. Další příklad?
Po rozchodu v rámci msty bývalý partner zneužil přístupové údaje k sociálním sítím své expartnerky, aby rozeslal její intimní snímky jejím kolegům v práci.
Zločin spáchaný pomocí internetu představuje nepříjemně rychle rostoucí kategorii trestné činnosti, která se může dotknout každého z nás. Pandemie i dle policejních statistik tento trend jen umocnila.
Zatímco loni za první tři měsíce detektivové v Česku evidovali 400 případu „hackingu“, letos v 1. čtvrtletí to dle zjištění LN bylo už 671 kauz. Čistě počítačovou kriminalitou se v policejních statistikách myslí neoprávněný přístup k počítačovému systému, opatření či přechovávání hesla a poškození záznamu v počítačovém systému. Tyto trestné činy zpravidla souvisí se snahou získat finanční prostředky oběti. Podstatnou porci kauz nicméně představuje i „virtuální“vydírání.
Mě se to netýká. Opravdu? Celkově jde přitom pouze o zlomek celkového objemu zločinu, který pobíhá online. Ve zmíněných statistikách nejsou například podvodné e-shopy ani šíření dětské pornografie. I tam se dle kriminalistů očekává nárůst. „Hodně kriminality se navíc ve statistikách neobjeví, protože se na ně nepřišlo anebo byl pachatel v cizině,“upozornil LN vysoce postavený policejní důstojník.
Nezabírají ani osvětové kampaně. Lidé si stále volí velmi snadno odhalitelná hesla či se přihlašují k nezabezpečeným wi-fi sítím. Ty mohou představovat hrozbu pro instalaci malwaru do mobilů a počítačů.
Zcela zásadním problémem vedle nárůstu trestných činů v prostředí internetu je kriticky nízká objasněnost. V letošním roce činí jen 3,1 procenta. Tedy z 671 evidovaných trestných činů hackingu policisté v prvním čtvrtletí letošního roku odhalili pachatele jen v 21 případech.
Přičemž hacking mimo jiné zahrnuje neoprávněný přístup a poškození záznamu v počítačovém systému, opatření a přechovávání přístupového zařízení a také hesla.Zoufale nízká objasněnost vyplývá i z celoroční statistiky. Loni v kolonce hacking policie zaznamenala 1866 zločinů. Jen u 158 našla i pachatele (8,5 procenta). Objasněnost dokonce klesá. V roce 2020 hackeři útočili ve 1287 případech. Detektivové dopadli pachatele ve 155 kauzách (12 procent).
Škody se přitom počítají ve stovkách milionů korun. Jen účet za útok na nemocnici v Benešově, kterou napadli hackeři v roce 2019, vystoupal na šedesát milionů korun.
Obří riziko, největší bezpečnostní výzva
Policejní prezidium považuje krádeže a vůbec kriminalitu na sítích za velkou výzvu. Dokonce ji zmiňuje jako největší výzvu pro bezpečnost. „Kybernetická kriminalita, sociální inženýrství (phishing, vishing apod.) a s tím spojené podvody,“vypočítal LN Ondřej Moravčík, vedoucí oddělení tisku policejního prezidia.
Na tyto problémy se prý zaměřuje více policistů. „Klíčovým a dynamickým oblastem se věnují týmy kriminalistů, jež jsou metodicky koordinovány, a to za účelem přizpůsobení se aktuálním trendům, např. právě zmíněná kyberkriminalita a sociální inženýrství,“ dodal mluvčí Moravčík.
Anonymita internetu ve spojení s nízkými šancemi na odhlení však generují nové zločince.
Příkladem může být bankovní úřednice, která byla před sedmi lety odsouzena k trestu 9,5 roku za sjednávání úvěrových smluv s fiktivními osobami.
Ta stihla zaměstnavateli způsobit škodu 27 milionů korun.
Již delší dobu se také uvnitř policie hovoří o potřebě vzniku samostatného pracoviště, které by se věnovalo sofistikované kybernetické problematice.
Zatím ji má na starosti sekce kybernetické kriminality Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ). Je však možné, že se právě tento útvar od centrály odtrhne. Policejní prezident Martin Vondrášek, který nastoupil do funkce 1. dubna, slíbil představit svoji vizi reformy „kriminálky“v květnu.
Profil zločince
Kdo jsou nejčastější kyberzločinci? Na to se pokusila odpovědět analýza Institutu pro kriminologii a sociální prevenci. Její odborníci prošli téměř sedm desítek pravomocně ukončených kauz, ve kterých pachatelé stanuli před soudem.
Jejich analýza soudních verdiktů odhalila, že mezi odsouzenci za počítačové delikty bývají nejčastěji muži ve věku 34 let. Téměř polovina jich je mladší 30 let. Zhruba 40 procent jich bylo v době zahájení úkonů trestního řízení v manželském
Zoufale nízká objasněnost vyplývá i z celoroční statistiky. V roce 2021 v kolonce hacking policie zaznamenala 1866 zločinů. Ale jen u 158 našla také pachatele
či obdobném svazku. Celou pětinu obviněných však tvořily ženy. Neméně zajímavé bylo i vzdělání pachatelů. Přesně polovina obviněných dosáhla alespoň maturity, z toho třetina vysokoškolského titulu. Všichni vysokoškoláci přitom neměli předchozí kriminální minulost.
Výzkumníci po prostudování soudních spisů zjistili, že kauzy lze rozdělit z poloviny na virtuální násilí a majetkovou trestnou činnost. Konkrétně šlo ve 40 procentech případů o snahu o finanční přilepšení a ve 30 o důsledek komplikované vztahové situace.
V několika případech se dopustili trestného činu i sami policisté, když nezákonně vstoupili do policejních databází kvůli svým soukromým zájmům.