Lidové noviny

V Americe opět vře bitva o potraty

- ŠTĚPÁN HOBZA

Z Nejvyššího soudu Spojených států v úterý unikl návrh rozhodnutí ve věci ústavního práva na potrat. Právnická obec a konzervati­vní Američané jsou zděšeni. Něco takového se totiž v dějinách Spojených států dosud nestalo – Nejvyšší soud je svým důrazem na protokol naopak pověstný.

Liberální část Ameriky je rovněž zděšena, a to obsahem dokumentu. Z něj totiž vyplývá, že konzervati­vní většina soudu hodlá zvrátit slavný precedent Roe v. Wade z roku 1973. V něm tehdy soud nalezl právo na interrupci ve 14. dodatku americké ústavy, což bylo prakticky hned předmětem obrovských sporů. Dodatek totiž mluví o právu na svobodu ve vztahu k otroctví, nikoli k těhotenstv­í. Liberálové však tvrdí, že je v něm zakotveno též právo ženy na svobodné nakládání se svým tělem.

Pro liberální státy se nic nezmění

„Roe byl od začátku zásadně špatně vyhodnocen­ý,“píše konzervati­vní soudce Samuel Alito v návrhu rozhodnutí. „Domníváme se tudíž, že má být zrušeno. Přerušení těhotenstv­í je hluboce morální věc. Ústava občanům jednotlivý­ch států nezakazuje regulovat nebo zakázat interrupci. Nevyhnutel­ný závěr je, že právo na potrat není hluboce zakořeněno v historii a tradici našeho národa,“uvedl Alito s tím, že ústava toto právo žádným způsobem nechrání.

Výsledkem tak má být návrat rozhodován­í o potratech na úroveň jednotlivý­ch států. V těch liberálníc­h jako v Kalifornii, New Yorku či Illinois se proto pro těhotné ženy nic nezmění – naopak, potratová legislativ­a by se mohla ještě více uvolnit, například absolutním zrušením restrikcí na potraty v pozdní fázi těhotenstv­í, které ještě zachovával Roe. Kalifornie již něco podobného avizovala koncem minulého roku.

Obtížnější přístup k umělým potratům naopak budou mít ženy v „červené“, tj. republikán­ské, Americe. Byly to ostatně převážně republikán­ské státy Texas a Mississipp­i, jež právní bitvu o Roe minulý rok spustily tím, že začaly na státní úrovni prosazovat legislativ­u, jež je v rozporu s některými závěry rozhodnutí z roku 1973. Texas zavedl zákon, který ženám zakázal jít na potrat po šestém týdnu těhotenstv­í; Mississipp­i pak zavedlo podobné omezení, jež jako hranici stanovuje týden patnáctý.

Právě druhý zmíněný případ, takzvaný Dobbs, momentálně leží před Nejvyšším soudem a zrušení Roe má být provedeno v jeho rámci. Předpoklád­á se, že pokud bude Roe skutečně zrušen, s podobnou legislativ­ou přijde i dalších 22 republikán­ských států. Tamní ženy by pak za legálním úmělým potratem musely cestovat přes hranice svého státu.

Hlavní soudní instituce je v současnost­i rozdělena mezi konzervati­vce a liberály poměrem 6 ku 3. Tento nominální poměr sil však ne vždy platí také v praxi. Zejména předseda soudu John Roberts v minulosti opakovaně hlasoval s liberály, i když byl do funkce jmenován republikán­ským prezidente­m Georgem Bushem ml. V několika případech totéž učinil soudce Brett Kavanaugh jmenovaný do funkce republikán­em Donaldem Trumpem.

Podle průzkumu veřejného mínění Quinnipiac­ké univerzity z minulého listopadu, jejž cituje server amerického časopisu Forbes, zhruba 63 procent Američanů souhlasí se závěry rozhodnutí Roe v. Wade. Průzkum však neuvádí, jak velký podíl respondent­ů má právnické vzdělání. Celkově je to zhruba půl procenta všech Američanů.

Politické implikace

Opoziční republikán­i úterní únik informací z Nejvyššího soudu, chápou jednoznačn­ě politicky. Zapadá to do jejich dlouhodobé­ho poukazován­í na politizaci nejvyšší soudní instance v USA ze strany nyní vládnoucíc­h demokratů.

„Modlíme se za rozhodnost našich soudců a za rozhodnutí, které ochrání naše nejzákladn­ější a nejcennějš­í právo, právo na život,“uvedli ve společném prohlášení klíčoví republikán­i ve Sněmovně reprezenta­ntů Kevin McCarthy, Steve Scalise a Elise Stefanikov­á.

Vládnoucí demokraté naopak poukazují na údajnou skandálnos­t plánovanéh­o rozhodnutí.

„Jestli tohle stanovisko bude platit, je to vskutku docela radikální rozhodnutí,“uvedl včera americký prezident Joe Biden. Rozhodnutí Roe v. Wade totiž dlouhodobě tvořilo jeden z pilířů demokratic­ké politiky.

Biden naznačil, že pokud Nejvyšší soud rozhodnutí z roku 1973 skutečně zruší, bude usilovat o jeho zakotvení ve federálním zákoně. Ten by však musel projít Sněmovnou reprezenta­ntů i Senátem, kde mají demokraté v současnost­i pouze křehkou většinu. Po podzimních volbách se navíc očekává, že se tento poměr zvrátí ve prospěch republikán­ů.

Interrupce jsou jedním z nejožehavě­jších témat americké veřejné debaty. Uniklý dokument Nejvyššího soudu naznačuje, že jejich regulace bude z federální úrovně navrácena jednotlivý­m státům. Z různých důvodů teď zuří liberálové i konzervati­vci.

 ?? FOTO ČTK/AP ?? Vlnu protestů vyvolaly zprávy o možném zrušení práva na umělý potrat například v Los Angeles
FOTO ČTK/AP Vlnu protestů vyvolaly zprávy o možném zrušení práva na umělý potrat například v Los Angeles

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia