Komise chce ukončit dovoz ruské ropy letos
Evropská komise navrhuje do konce letošního roku úplně zakázat dovoz ruské ropy do Evropské unie. Oznámila to včera předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Evropský blok podle ní v rámci šestého balíku protiruských sankcí rovněž odpojí od mezinárodního platebního systému SWIFT tři ruské banky včetně té největší – Sberbank.
Aby sankce vstoupily v platnost, musí je jednomyslně schválit členské země. Podle diplomatů se čeká diskuse o ropném embargu. Maďarsko a Slovensko, které je odmítají podpořit, mají podle unijních činitelů dostat výjimku na dovoz ropy v příštím roce.
Česko je podle premiéra Petra Fialy připraveno zákaz dovozu podpořit, pokud bude mít odklad do té doby, než bude navýšena kapacita ropovodů, které mohou do země surovinu dopravit. Česká vláda se snaží dosáhnout odkladu na dva, případně tři roky.
Komise chce rovněž potrestat představitele ruské armády odpovědné za zvěrstva proti civilistům v Buči a za útok na Mariupol. Trojice ruských státních televizí šířících propagandu má mít zakázáno vysílat v unijních zemích.
Podle von der Leyenové je cílem sankcí omezit možnosti režimu prezidenta Vladimira Putina pokračovat v agresi proti Ukrajině. „Putin chtěl vymazat Ukrajinu z mapy. Rozhodně neuspěje. Naopak, Ukrajina povstala v jednotě. A nyní se potápí jeho země, Rusko,“prohlásila von der Leyenová. Nový sankční balík má podle ní dále oslabit ruskou ekonomiku a znemožnit její modernizaci.
Jeho nejdiskutovanější součástí je právě embargo na dovoz ruské ropy, který v minulých letech tvořil čtvrtinu veškerého ropného importu do unijních zemí a z něhož má Putinův režim značné příjmy.
Komise navrhuje ukončit do šesti měsíců dovoz surové ropy a do konce roku i upravených ropných produktů.
Návrh probírali již včera velvyslanci členských zemí, které nemají jednotný postoj. Zástupci Budapešti a Bratislavy dávali ještě v úterý najevo, že nejsou odstřižení od ruské ropy připraveni podpořit a podle unijních zdrojů se jim má dostat výjimky z embarga pro příští rok. O dodatečných podmínkách chtěli jednat i vládní politici dalších zemí východního křídla Unie.