Sofia nabízí Kyjevu přístav

Pro současnou bulharskou vládu není pomoc Ukrajině jednoduchou záležitostí, musí brát ohledy na proruské sympatie části společnosti.

Bojující Ukrajina dostala v posledních dnech nového výrazného podporovatele: bulharského premiéra Kirila Petkova. „Ukrajina zvítězí a všechny demokracie budou stát za ní,“ujišťoval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského během nedávné návštěvy Kyjeva.

Nezůstalo ovšem pouze u slov. Premiérova cesta na Ukrajinu přinesla i hmatatelné výsledky. Bulharsko například začne odebírat elektrickou energii z Ukrajiny, aby jí dopomohlo k příjmům. Kromě toho se Petkov s prezidentem Zelenským dohodl na pomoci při opravách vojenské techniky poškozené během války. Především ale se má stát bulharský přístav Varna pro Ukrajinu „novým oknem do světa“a umožnit vývoz zemědělských výrobků, třeba obilí.

Před ruským vpádem z 24. února pokrývaly dodávky pšenice nebo kukuřice z Ukrajiny podle odhadů Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) potřeby zhruba 400 milionů lidí.

Ze statistik vyplývá, že se v loňském roce na Ukrajině sklidilo 106 milionů tun obilnin a olejnatých semen, z čehož se stihlo ještě před válkou vyvézt 43 milionů tun. S 30 miliony tun se počítalo pro domácí trh, s dalšími více než 30 miliony tun pro další export.

Jak dostat zboží do Bulharska Od začátku války ovšem nedokázala žádná loď s obilím vyplout z některého z černomořských přístavů. Jejich prostřednictvím uskutečňovala Ukrajina až 98 procent zemědělských vývozů.

Důležitost přístavů si uvědomovala i ruská armáda, která se je snažila dostat od prvního dne invaze pod svou kontrolu. V současné době ruské jednotky ovládají přístavy v Mariupolu, Berdjansku, Skadovsku a Chersonu, zatímco přístav Mykolajiv je těžce poškozený. Největší ukrajinský přístav, Oděsu, se sice zatím nepodařilo dobýt, je ale vystaven soustavnému ostřelování. Navíc jsou vody před Oděsou zaminované.

Nejbližší náhradní přístav sice leží v rumunské Constanţi. Ten má ovšem problém s kapacitami, neboť od vypuknutí války je zahlcený loděmi a kontejnery.

Roli Oděsy jako klíčového ukrajinského přístavu by tak nyní mohla převzít bulharská Varna. Podle odhadů by se mohlo jejím prostřednictvím dostat do světa až 1,5 milionu tun zboží. Otázkou ale zůstává, jakým způsobem by se mohlo dopravit do Bulharska.

První možností jsou silnice. Varna je od Oděsy vzdálená 600 kilometrů, v případě jiných míst na Ukrajině by ale šlo o podstatně větší vzdálenost, což by zvýšilo přepravní náklady. Navíc není jisté, do jaké míry zůstane během pokračujících ruských útoků zachována silniční infrastruktura.

Druhý způsob přepravy zboží z Ukrajiny do Bulharska by se mohl odehrávat po železnici, což by ovšem vyžadovalo propojení se širokorozchodným typem kolejí. Třetí cesta by mohla vést k ukrajinskému říčnímu přístavu Izmajil, který leží u nejsevernějšího ze tří hlavních ramen Dunaje. Odsud by mohlo být zboží převezeno do bulharského říčního přístavu Silistra na pomezí Bulharska a Rumunska, který je od Varny vzdálený 150 kilometrů.

Bulharský přístav Varna se má pro Ukrajinu stát „novým oknem do světa“a umožnit vývoz zemědělských výrobků, třeba obilí

Přímý vývoz zbraní je tabu Bulharského premiéra Petkova na jeho cestě do Kyjeva doprovázeli i zástupci jeho koaličních partnerů. Jedinou výjimkou byli postkomunističtí bulharští socialisté (BSP), kteří jsou známí svými proruskými postoji.

Petkovovi také nastavili mantinely, jaká pomoc Ukrajině je z jejich pohledu ještě přípustná: „Pokud by vláda rozhodla, že dodá na Ukrajinu zbraně a náboje, tak z koalice odejdeme,“uvedla šéfka BSP, ministryně hospodářství Kornelija Ninova. Ona sama přitom paradoxně čelí ve straně kritice, že nepřímo schválila vývoz zbraní na Ukrajinu prostřednictvím třetích zemí, jako jsou Polsko nebo Česko.

Stávající křehkou parlamentní většinu se podařilo v Bulharsku vytvořit až poté, co loni proběhly troje volby.