Jaderný konflikt a racionalita
Evropané jsou opatrní, ale Američané si myslí, že je třeba mít plán i pro temné scénáře
Co člověka zaujme při četbě komentářových stránek amerických novin, je, s jakou „lehkostí“jsou zde publikovány každý den na názorových stránkách různých seriózních listů analýzy a komentáře o tom, co se bude dít, když Putin provede jaderný útok na Ukrajině apod. Když takový útok bude taktický, jaká bude odpověď USA a NATO apod.
Tedy ne že by toto téma bylo v českých či evropských médiích tabu, ale jaksi si to tolik analyticky neužíváme a zaháníme to jako noční můru, kterou sice všichni máme od počátku války tak nějak pořád „vzadu v hlavě“, ale říkáme si: co s tím?
Pokud bude jaderná válka, tak psaní a čtení komentářů, vydávání novin apod. přestane mít smysl a důvod. Koneckonců nebude už ani důvod mít na něco názor a třeba mít názor nebude už ani fyzicky možné.
V Evropě převládá postoj, že bychom to neměli brát v úvahu, protože tak přistupujeme na Putinovu hru. Píše se občas o tom, že Německo je v dodávkách zbraní na Ukrajinu zatím opatrné prý právě proto, že se bojí jaderné války v Evropě. Vědí Němci něco víc než my nebo třeba Poláci? Asi ne, německé tajné služby nepatří ohledně Ruska a Ukrajiny zrovna mezi výkonné a dobře informované.
Spíše se jedná o tradiční německou fobii z jádra, příbuznou fobie z jaderných elektráren. Ale není to k smíchu, a už vůbec ne k vysmívání. Jak se říká, to, že jsi paranoidní, neznamená, že po tobě nejdou. A pesimista by dodal, že všichni známe těžké hypochondry, co náhle zemřeli ve středním věku.
Nemalá pravděpodobnost
Američan se na to dívá v první řadě racionálně. Kdyby se to náhodou stalo, je třeba mít plán. I nejtemnější katastrofa vyžaduje plán, aby se pak neztrácel čas chaotickou improvizací. Druhá věc je, že z USA je přeci jen do Evropy daleko, proto se tu běžně objevují komentáře, kde se dokonce vyčísluje pravděpodobnost jaderného úderu. A není bohužel malá.
Peggy Noonanová v deníku The Wall Street Journal píše, že válka pokračuje třetí měsíc a diplomatická řešení jsou stále méně pravděpodobná. Ruské invazní jednotky ztratily 25 procent bojové síly. Říkáme si: to se nestane, nikdy se to ještě nestalo, ale užití taktické jaderné zbraně (menší dolet, menší nálož) nelze vyloučit. Rusko má v tomto ohledu desetinásobnou převahu nad USA.
Proč by to Putin dělal? Aby šokoval a destabilizoval. Aby zastrašil NATO a přinutil jeho lídry, aby se stáhli. Aby připomněl světu, že Rusové mají vojenskou moc. Aby se vyhnul masivní a veřejné porážce. Aby vyhrál.
Putin s tím straší skoro každý den. Chce vystrašit úplně všechny. To neznamená, že jeho hrozba je prázdná a planá. Dokonce to vypadá, že Rusové chtějí vytvořit „papírovou stopu“, aby bylo možné doložit, že nás včas varovali. Dodávky zbraní na Ukrajinu prý budou mít „nepředvídatelné
konsekvence“(ruský velvyslanec ve Washingtonu).
Leckdo se domnívá, že je to nesmysl. Proč by to Rusko dělalo, kdyby pak Moskva lehla popelem? Jenže sama invaze na Ukrajinu také nebyla promyšlená a povedená. Noonanová se domnívá, že se Putin nudí. Jeho osobnost těžce zavání nihilismem, už to není jen vypočítavý had.
Historie lidstva je plná zvratů, nemožné se může stát nevyhnutelným. Americká administrativa by měla více přemýšlet a méně mluvit. A lídři by se měli každé ráno probouzet s myšlenkou na temný scénář a s přípravou plánu, jak mu zabránit.
Putin s jadernou hrozbou straší skoro každý den. Chce vystrašit úplně všechny. To neznamená, že jeho hrozba je planá. Dokonce to vypadá, že Rusové chtějí vytvořit „papírovou stopu“, aby bylo možné doložit, že nás včas varovali.
Rezistence, nebo vyhlazení
Seth Cropsey taktéž v listu WSJ píše, že Putin má duální motivaci použít jaderné zbraně, která je dokonce konzistentní s ruskou vojenskou doktrínou. Jaderný útok předloží Ukrajině stejnou volbu, jakou mělo Japonsko v létě 1945: vzdejte se, nebo přestanete existovat. Ukrajina se nevzdá. Na výběr totiž nemá mezi smrtí a přežitím, ale mezi ozbrojenou rezistencí a neozbrojenou exterminací.
NATO by muselo reagovat, ale nukleární odpověď by nastartovala eskalaci a globální jadernou konfrontaci. Američané by prý mohli odpovědět konvenčně. Zničit ruské vojenské jednotky v Černém moři, v Sýrii a Libyi. Zničit ruské ropovody. Bylo by možné uvrhnout sankce na Čínu, pokud by nepřestala s Ruskem obchodovat.
Amerika by neměla použít jaderné zbraně, ale USA by měly vybavit jadernými zbraněmi i lodě plující po hladině, nejen ponorky. Kdyby Rusko použilo jadernou zbraň, měli by Američané konvenčně ulovit ruskou jadernou ponorku vybavenou balistickými střelami. Za Reagana americké námořnictvo simulovalo útoky například na Ochotské moře, stínovalo ruské lodi v oblasti. Americký námořní tlak měl na sovětskou politiku vliv. USA musí demonstrovat, že jsou schopny vést a vyhrát jadernou válku. Kreml se zdá být ochoten jí začít. Pokud Amerika nebude demonstrovat, že na ruský jaderný útok jasně odpoví, je podle Cropseyho takový útok pravděpodobnější.