Daň za obcházení pravidel
Není daleko od pravdy tvrzení ukrajinské strany, že jejím největším spojencem je korupce v ruské armádě
Současná válka Vladimira Putina proti Ukrajině přilákala ze všeho nejvíc odborníky na bezpečnostní studia a vojenské záležitosti. Téměř všichni, až na tvrzení ruských představitelů a jejich fanoušků, se shodují v tom, že Rusko si nevede ve válce nijak skvěle. Ve všech analýzách se objevují hlavně problémy mizerné práce rozvědky či až „punkové“strategie ve stylu „výlet do Kyjeva na tři dny“. Takové projevy ale mají i hlubší příčiny, jednou z nich je obrovská korupce, která v Rusku panuje. Ostatně, není to tak dávno, co Vladimir Putin podepsal výnos o zřízení dalšího protikorupčního systému.
Korupce je hrubě definována jako zneužívání veřejné funkce k soukromým zájmům spojené s obcházením pravidel. V praxi to znamená to, že úředník či jiný činitel přimhouří oko nad nedodržením standardů, aby umožnil zisk zakázky. Korupce navíc není měřitelná, protože se odehrává tajně. I proto existují jen taková srovnání, jako je Corruption Perception Index. Rusko v něm zastává „pěkné“136. místo, zatímco Ukrajina, kterou ruští představitelé popisovali jako zhroucený stát, 122. místo. Jak i název odpovídá, jedná se o index nikoli korupce, ale jejího vnímání.
V armádě jako ve společnosti Boj proti korupci je v Rusku vedený značně selektivně. To, co představuje a představoval Alexej Navalnyj, bylo odsouváno jako „západní propaganda“. Nešlo přitom o nějaká povrchní tvrzení, ale o důkazy podložená obvinění vůči nejvyšším představitelům současného režimu, ať už šlo o současného místopředsedu Bezpečnostní rady státu Dmitrije Medveděva, bývalého nejvyššího prokurátora Jurije Čajku, či dokonce prezidenta Vladimira Putina. Rusko v akademických kruzích dostávalo názvy jako kleptokracie, mafiánský stát nebo i nový feudalismus podle toho, s jakou lehkostí se dostávaly děti jednotlivých pohlavárů do nejvyšších funkcí ve státních firmách a úřadech.
Putin Navalného okázale ignoroval, stejně jako ignoroval či kryl případy korupce svého okolí. Jen občas se objevily případy jako u plukovníka Zacharčenka, který na úplatcích nashromáždil v zahraničních měnách a rublech cca 8,5 miliardy rublů, dále několik bytů v Moskvě atd. Nešlo přitom o ojedinělý případ, zároveň ale u Zacharčenka muselo nutně zarazit to, že nepatřil do nejvyšších pater politiky ani silových složek. Běžní Rusové postupně vůči korupci otupěli. V Putinově případě pak namísto rozčilení nastalo smíření v podobě „přece nebude prezident žít v zemljance“.
Říká se, že armáda je odrazem společnosti. Bylo by tedy s podivem, kdyby se korupce neprojevila i v současném tažení proti Ukrajině. Pokud bychom srovnali rozpočty obou zemí na vojenské výdaje, Rusko by nemělo mít s Ukrajinou nějaký větší problém. Za rok 2021 byl poměr zhruba 65 miliard dolarů vůči šesti miliardám. I když vezmeme v potaz, že jakékoli srovnání je vždy problematické už jen z toho důvodu, co je do něj vlastně zahrnováno, nepoměr ve prospěch Ruska byl ohromující.
Jak ale ukázala zatýkání z poslední doby, rozkrádání prostředků probíhalo nejen v samotné armádě, ale i ve výrobě. I proto analytici, včetně těch z tajných služeb, předpokládali, že se Ukrajina nebude mít šanci udržet déle než v řádu dní. Jeden z faktorů, které podcenili, byl rozsah korupce v ruské armádě. Ruská armáda a vojenský průmysl sice ukazovaly nové a nové druhy techniky, ale ty často zůstávaly jen v jednotlivých exemplářích. Jejich zavedení do výroby pak buď znamenalo výrazný pokles ve funkčnosti, nebo dosáhl jednotek kusů jako v případě slavného tanku T-14. Není tak daleko od pravdy tvrzení ukrajinské strany, že jejím největším spojencem je právě korupce v ruské armádě.
Namísto vítání odpor
Korupce nejspíš napomohla i rozhodnutí začít válku tak, jak ji Rusko začalo. Namísto Putinem očekávaného vítání ruské armády květinami narazili Rusové na velmi dobře organizovaný odpor, který jim způsobil obrovské ztráty. Informace o tom, že peníze, které ruský stát vyčlenil na akce proti Ukrajině, byly rozkradeny, nikoho nepřekvapila. Média tak začala sledovat generála FSB zodpovědného za informace Sergeje Besedu, který je podle zpráv uvězněn právě v souvislosti se zpronevěrou. Internetem pak kolují fotografie neprůstřelných vest, jež mají problémy se samy nerozpadnout, chybějících pohonných hmot rozkradených veliteli, vojáků v oděvech ani zdaleka nepřipomínajících moderní armádu používajících mobilní telefony namísto šifrované komunikace, přepisů rozhovorů o mizerném či chybějícím jídle atd. Část z toho jde sice na vrub překotnosti, s jakou bylo tažení na Ukrajinu naplánováno a vyhlášeno, ale nic to nemění na tom, že armáda sloužila jako zdroj příjmů pro prakticky všechny zainteresované strany. Ve chvíli, kdy ruská armáda vybavení začala reálně potřebovat, se problémy ukázaly.
Současné výkony ruské armády tak ukazují na to, jak moc je pro společnost škodlivé, když dochází k obcházení pravidel. To, co se z mikropohledu může zdát jako „nevinné přilepšení“, v součtu může znamenat obrovský problém. Už nyní přišla ruská armáda o velkou část své pověsti, kterou se snažila doteď pěstovat. A pokud by se stalo, že „problémy porazit Ukrajince“by se změnily na porážku, korupce by byla jedním se zásadních důvodů.
Informace o tom, že peníze, které ruský stát vyčlenil na akce proti Ukrajině, byly rozkradeny, nikoho nepřekvapila