Rezervní plyn zatím nedotekl

Vládou schválený nákup krizových zásob pokryje pouze 2,5 procenta roční české spotřeby Vláda hledá další zdroje

Zhruba na deset dnů. Na tolik vystačí Česku objem zemního plynu, o jehož nákupu a skladování vláda před měsícem v utajeném režimu rozhodla a Správa státních hmotných rezerv (SSHR) nedávno objednala u společnosti ČEZ jako krizovou zásobu pro případ plynové nouze.

Tato jakási poslední rezerva je určena hlavně pro domácnosti a kritickou infrastrukturu. Pro případ, že by delší dobu bylo Česko odpojeno od ruského plynu, komerční zásoby i alternativní zdroje by došly a úsporná opatření v průmyslu by na omezení spotřeby nestačila.

Česko dosud vlastní rezervy plynu nemělo žádné. Stát sice prostřednictvím SSHR plyn nakoupil – jak uplynulou neděli informoval ministr průmyslu Jozef Síkela (za STAN) –, ale to ještě neznamená, že plynovou rezervu má už k dispozici. Podle zjištění LN může dovoz a uskladnění dohodnutého objemu trvat týdny, možná až do konce června.

„Dnes máme nakoupeno. A to je ten plyn, který vždycky bude sloužit jako poslední rezerva pro domácnosti, nemocnice a tak, kdyby došlo na nejhorší scénář. O kterém já ale říkám, že nenastane, protože máme zajištěné alternativní dodávky,“uvedl v neděli v České televizi Síkela.

Kapka v moři

Ministr plánoval vládě návrh předložit už začátkem března. Tedy v době, kdy ho na toto téma bombardoval příspěvky na sociálních sítích předseda opozičního ANO Andrej Babiš. Ale pak Síkela návrh stáhl. Nyní uvedl, že hlasování proběhlo 6. dubna, kdy cena zemního plynu částečně klesla. Na Twitteru dodal: „Abychom zbytečně netlačili na cenu a ušetřili, rozhodli jsme o tom na vládě v utajeném režimu a po stabilizaci cen. Oproti návrhům hnutí ANO tak státu ušetřím až čtyři miliardy korun.“

Jak ministr, tak i předseda SSHR Pavel Švagr už informovali, že Česko tímto způsobem pořídilo 2,4 terawatthodiny (tWh) plynu za 8,5 miliardy korun. Jedná se v přepočtu o přibližně 230 milionů kubických metrů, tedy zhruba 2,5 procenta neboli zmíněných zhruba deset dnů roční spotřeby Česka, která loni dosáhla 9,5 miliardy kubických metrů. Jedná se o stejnou cenu, ale o něco větší množství, než resort průmyslu původně chystal.

„Není to moc, ale vzhledem k tomu, že Česká republika dosud nikdy neměla žádné vlastní krizové zásoby plynu a byla odkázaná jen na ty komerční plynařských firem, bych to označil za významný mezník. Stát si kromě toho vyzkouší mechanismus pořizování tohoto druhu zásob,“komentuje postup ministerstva Jiří Gavor, energetický odborník z poradenské společnosti ENA.

I když se nejedná o významné množství, nelze ho podle Gavora nakoupit, dopravit a uskladnit v Česku ze dne na den ani z týdne na týden. Smlouva s firmou ČEZ, jež byla správou rezerv zrychlenou formou (takzvaným jednacím řízením bez uveřejnění) vybrána, aby plyn nakoupila a skladovala, byla podle informací LN podepsána teprve nedávno.

„Předpokládám, že nakoupili květnový nebo v horším případě červnový kontrakt,“uvedl Gavor. „Naskladněno bude možná tak do konce června,“uvedl další z energetických expertů, který si však nepřál zveřejnit jméno.

Ani ministerstvo průmyslu, ani ČEZ se nevyjádřily k dotazu LN, kde konkrétně bude český rezervní plyn uskladněn a kdy bude k dispozici celý nakoupený objem. „Jsme pouze dodavatelem. S dotazy se, prosím, obraťte na zákazníka – Správu státních hmotných rezerv,“uvedl mluvčí ČEZ Roman Gazdík.

Sdílnější ale nebyl ani předseda SSHR Pavel: „Za důležité považuji, že bude uskladněn na území České republiky. A zásadní také je, že do rezerv nekupujeme plyn z domácích zásobníků komerčních firem, ale je nakoupený z venku, tedy je nad rámec tuzemských komerčních zásob,“uvedl.

Hledání alternativ pokračuje Nejasná zůstala i otázka, zda bude stát své krizové rezervy v budoucnu ještě zvyšovat. „Pokud přijde pokyn ze strany vlády, jsme připraveni reagovat,“ujistil nicméně Švagr.

Česko je na ruském plynu závislé prakticky ze sta procent, i když drtivá většina k nám proudí přes německé obchodníky a potrubím přes Německo. Na čerpání státních rezerv ale nemusí dojít ani v případě plynové stopky pro ruský plyn. Česko už vyjednává o možnostech alternativního zásobování s pomocí zemí EU, například o dopravě zkapalněného zemního plynu (LNG) dovezeného do evropských přístavů.

roční spotřeba v ČR

Abychom zbytečně netlačili na cenu a ušetřili, o nákupu plynu jsme na vládě rozhodli v utajeném režimu a po stabilizaci cen

JOZEF SÍKELA

ministr průmyslu (za STAN)

Přesto by výpadek plynu Česko zasáhl velmi citelně. Podle krizového scénáře státu a stanovených deseti odběrových stupňů by ze všeho nejvíc postihl průmysl. Dodávky plynu by se krátily nejprve podnikům, které mohou přejít na alternativní zdroj, dále pak největším odběratelům. Domácnosti by byly postiženy až jako úplně poslední.

SSHR hospodaří letos s rozpočtem 2,5 miliardy korun, největší část z toho (asi 1,6 miliardy korun) připadá na obměnu a ochraňování rezerv ropy a pohonných hmot, které by Česku vystačily na 90 dnů. Embargo na energie z Ruska by ale Česko pocítilo vážně i v případě ropy. Správa hmotných rezerv se od roku 2017 opakovaně snažila vládu k nákupu a navýšení zásob ropy přesvědčit. Zásoby totiž nestačily ani na 90 dnů, což je minimální hranice v EU.

Naposledy odmítl zvýšit zásoby v roce 2020 tehdejší premiér Babiš, přestože ropa v té době zlevnila a náklady na nákup do rezerv by byly poloviční oproti předchozím rokům.