Na výměnu kotle je více času

Snížit náklady na vytápění pomohou státní dotace pro domácnosti. Kotlíkové dotace se sice nově nevztahují na pořízení plynového kotle, ale bonus na tepelné čerpadlo vzrostl až na 180 tisíc korun. Z programu Nová zelená úsporám lze zase zaplatit až polovinu nákladů třeba na zateplení.

Vysoké ceny energií nutí domácnosti přemýšlet nad tím, jak uspořit zejména náklady na vytápění, které tvoří až dvě třetiny jejich spotřeby energií. Mnohé domácnosti, které ještě nevyměnily starý kotel na tuhá paliva, navíc budou muset řešit výměnu takového zdroje za nový, ekologický. Stát na to prodloužil lhůtu, namísto do letošního září mají domácnosti čas až do září 2024.

V případě takzvaných kotlíkových dotací a v dotačním programu Nová zelená úsporám došlo v poslední době k několika úpravám. Tou nejvýznamnější pro mnohé je fakt, že stát vyřadil z podporovaných zdrojů kotle na plyn – kvůli nejistotě ohledně dodávek z Ruska. Ale pozor, podpora v tom případě neplatí ani pro jiné alternativní plynové zdroje.

Jde třeba o případ vytápění propan-butanem (LPG) z domácího zásobníku. „LPG je příklad komodity, kde je odstřihnutí se od Ruska reálné prakticky ihned a to jsme v reakci na okupaci Ukrajiny také bezprostředně učinili. Nevidím jedinou překážku, proč by se veškerá tuzemská poptávka po LPG nedala uspokojit z jiných než z ruských zdrojů,“řekl LN Jiří Karlík ze společnosti Primagas, která právě LPG dodává.

Každopádně dotace na plynový zdroj tepla získají jen ti, kdo již výměnu stihli podle pravidel programu realizovat a žádají o zpětné proplacení, nebo ti, kdo do konce letošního dubna potvrdili závaznou objednávku takového zdroje. Změna tedy v podstatě zaskočí jen ty domácnosti, které o přechodu na plyn uvažovaly, ale teď musí hledat jinou alternativu.

specialista na energetiku budov

Nové topení i zateplení

Pro ně se rýsuje nová možnost. V kotlíkových dotacích je totiž nově o 50 tisíc korun vyšší limit na dotaci na tepelné čerpadlo, domácnosti tak mohou na jeho instalaci získat až 180 tisíc. Platí přitom, že kotlíkovou dotaci může získat pouze domácnost, jejíž čistý příjem na jednoho člena domácnosti (včetně dětí) nebyl v průměru vyšší než 14 242 korun měsíčně. Takové domácnosti mohou získat podporu ve výši až 95 procent vynaložených nákladů (do výše daného limitu).

Pro ostatní domácnosti jsou určené dotace z programu Nová zelená úsporám. Tam lze v případě výměny starého kotle, na který by se vztahovaly i nízkopříjmové kotlíkové dotace, získat podporu ve výši maximálně poloviny výdajů, maximální limit se liší podle zdroje i typu domu.

Z Nové zelené úsporám lze také částečně financovat i další opatření, která umožní domácnostem snížit spotřebu energií a dosáhnout třeba alespoň částečné energetické nezávislosti. Program totiž podporuje třeba zateplení, hospodaření s dešťovou vodou, instalaci stínicí techniky, zelených střech nebo fotovoltaiky, větrání s rekuperací a další možnosti. Řadu dotací mohou čerpat nejen majitelé rodinných domů, ale mohou je získat i domy bytové.

Šance i pro novostavby

Nová zelená úsporám navíc přináší šanci i těm, kdo nový dům staví nebo jej nedávno dokončili a pro které jsou aktuálně náklady na výstavbu i další provoz domu také palčivým tématem. Těchto domů se týká pouze podpora v některých oblastech, ale šance tu jsou. Těm, kdo jsou momentálně ve fázi projektových příprav nového domu, se pak vyplatí intenzivně řešit celou energetickou koncepci budoucí stavby.

„Za stejnou cenu lze postavit jak pasivní, tak i neúsporný dům. Moderní technologie jako třeba větrání s rekuperací, tepelná čerpadla, fotovoltaika a stínění mohou cenu stavby navýšit až o desetinu,“říká specialista na energetiku budov Michal Čejka z firmy Poresenna. „S tím je ale potřeba počítat a přizpůsobit tomu zbytek domu. Je třeba najít úspory jinde, např. odpovídajícím způsobem snížit podlahovou plochu. Namísto domu s plochou 160 m2 například projektovat dům se 140 m2 a ušetřit tak 700 tisíc korun,“dodal.

Podle Čejky také hraje při takové přípravě projektu a úvaze o budoucích nákladech na provoz domu zásadní roli kvalita architektonického řešení. „U dobře promyšlené stavby, která chytře využívá orientaci domu vůči slunci, mohou být vícenáklady na výstavbu pasivního domu dokonce téměř nulové,“tvrdí odborník. „Rozhodující je i tvar domu, třeba bungalov je energeticky až 2,5krát náročnější než dům dvoupodlažní. Nejlepší volbou bývá klasický obdélníkový půdorys dvoupodlažního domu se sedlovou střechou a okny na jih,“dává Čejka praktický příklad.

Solární boom

Oblíbenou cestou, jak ušetřit peníze za energie, jsou v poslední době také solární panely. Poptávka po nich je (podobně jako v případě tepelných čerpadel) ovšem vysoká, takže kdo se pro ně rozhodne, nemůže počítat s rychlým snížením svých výdajů. Navíc ten pravý solární boom by měl teprve přijít. „Solární panely u většiny domácností zatím mohou fungovat tak, že přebytky, které třeba neuloží do baterií, prodávají do sítě levně distributorovi a v případě nedostatečné výroby nakupují energii za standardní ceny,“vysvětluje Čejka. Podle něj však zatím v Česku chybí legislativa k podpoře takzvané komunitní energetiky.

„Aktuální podoba solární energetiky se podobá tomu, že třeba jako řezník byste maso mohli prodávat jen nejbližšímu supermarketu za jeho výkupní ceny. Komunitní energetika by měla mít takový efekt, jako když se tomu řezníkovi otevře možnost prodávat maso na místním farmářském trhu komukoliv a za férové ceny,“popisuje Čejka. Domácnosti by tedy mohly za přebytky vyrobené energie získat lepší ceny než nyní od distributorů a jejich sousedé by takovou elektřinu mohli nakupovat pro změnu výhodněji než z běžné distribuce.

Kdy by mohla taková legislativa začít fungovat, zatím není jasné. Aktuální situace by však měla být impulzem k jejímu urychlení.

Přehled aktuálních státních dotačních programů na podporu ekologických tepelných zdrojů; bonus na plynové kotle se nově týká pouze žádostí podaných a zrealizovaných či uhrazených do konce letošního dubna

Kotlíkové dotace

Podpora pro domácnosti s nižšími příjmy, stát uhradí až 95 % uznatelných nákladů do daného limitu; v korunách

tepelné čerpadlo kotel na biomasu* plynový kondenzační

kotel

limit

180 000 130 000 100 000

*Kotel s ruční dodávkou paliva včetně akumulační nádrže nebo kotel se samočinnou dodávkou paliva

Nová zelená úsporám. Stát proplatí až 50 % uznatelných nákladů do uvedeného limitu; v korunách

Moderní technologie jako třeba větrání s rekuperací, tepelná čerpadla, fotovoltaika a stínění mohou cenu stavby navýšit až o desetinu.

MICHAL ČEJKA

Roční náklady v korunách, použity modelové příklady podle webu tzb-info.cz