Nový kotel úsporu nezajistí
Zásadní snížení nákladů přinese především zateplení a správné nastavení topného systému
Povinná výměna kotlů nemá primárně za cíl přinést domácnostem úsporu v nákladech za vytápění. Platí dokonce, že prostá výměna starého kotle na tuhá paliva za nový ekologičtější zdroj může náklady na vytápění naopak dramaticky zvýšit.
Na paměti by to měly mít především domácnosti, které patří do cílové skupiny příjemců takzvaných kotlíkových dotací, tedy domácnosti nízkopříjmové. Ekologie totiž jejich motivací možná nikdy nebyla, současný růst cen energií, a tedy růst celkových nákladů na vytápění je ale možná k takové výměně motivuje. Skokový nárůst nákladů na teplo by přitom pro ně totiž mohl být zásadním problémem.
Ceny energií rostou a prognózy z hlediska budoucího vývoje nejsou příliš příznivé. Drahé energie tu s námi nejspíš zůstanou, i když se podaří aktuální situaci způsobenou válkou na Ukrajině a nejistotou dodávek plynu a ropy z Ruska vyřešit. Možná i proto uvažuje řada domácností nad změnou způsobu vytápění svého obydlí.
Nový neznamená úsporný Jenže prostou výměnou zdroje tepla za nový ekologičtější takové domácnosti neušetří. Důvodů je hned několik. Suroviny, u nichž chce stát domácnosti motivovat k odchodu, tedy uhlí a klasické palivové dřevo, patří k těm levnějším a zároveň zdražují méně než třeba elektřina nebo plyn (který stejně z podpory vypadl). V kombinaci s tím, že mnohé starší budovy teplem skutečně plýtvají, tak může přechod na moderní zdroj vytápění přinést dramatické zdražení.
„Kotlíkové dotace neřeší to, jaké množství energie daná stavba na vytápění potřebuje. Řeší jen samotný zdroj tepla, typ paliva,“upozorňuje Michal Čejka, specialista na energetiku budov ze společnosti Porsenna, která se zabývá energetickými audity a pomáhá vyřizovat žádosti o dotace.
Potíž je podle Čejky v tom, že staré otopné soustavy s kotli na tuhá paliva v nezateplených domech pracují s vysokými teplotami topného média (typicky vody). „Když do takového nezatepleného domu nainstalujete třeba tepelné čerpadlo, nebude fungovat s účinností obvyklých 250 až 300 procent, ale třeba jen s účinností 180 procent. V případě nezatepleného domu navíc budete potřebovat mnohem výkonnější, a tudíž dražší čerpadlo než u domu s nízkými ztrátami,“vyjmenovává Čejka komplikace, které se netýkají jen tepelných čerpadel, ale platí obecně.
Hlavně zamezit únikům tepla Díky odkladu povinnosti vyřadit starý nevyhovující kotel na tuhá paliva 3., 4. a 5. emisních tříd až do září 2024 mají teď domácnosti na vyřešení způsobu vytápění trochu více času. Mohou tedy přemýšlet i o dalších investicích. V případě starších budov jsou nejjistějšími cestami k dlouhodobým úsporám výměna starých oken za nová těsná s izolačním trojsklem, zateplení fasády a střechy.
S tím mohou pomoci dotace z programu Nová zelená úsporám a investice se za dobu životnosti vrátí dvakrát i třikrát. I tak mohou být tato opatření pro některé domácnosti finančně nedostupná.
Opomíjené možnosti Jednoduché a levné řešení, které by nepřineslo výrazné zvýšení nákladů na provoz domácnosti, ovšem neexistuje. Mezi ty levné patří osazení těsnění do starých oken a dveří či seřízení zdroje a otopné soustavy specialistou. Určitou cestu může představovat kotel na biomasu, který patří mezi zdroje, které lze s pomocí kotlíkových dotací pořídit. I jeho instalaci by ideálně měla doprovázet úsporná opatření.
Existují ale i další možnosti, byť rozhodně nepatří k populárním. „Řešením je samozřejmě přejít bez dalších úprav na nový zdroj a snížit v domácnosti tepelný komfort. Prostě topit na nižší teploty, pořídit si mikinu a zvyknout si na to. V mnoha evropských zemích je v zimě běžná teplota v domě okolo 17 °C i méně,“říká Čejka.
A ve hře je ještě jedna cesta. „Vím, že to není oblíbený názor a často se na něj zapomíná, ale možností je samozřejmě stávající energeticky náročný a na provoz nákladný dům prodat a za utržené peníze postavit kvalitní energeticky úspornou novostavbu,“pouští se Čejka na pro mnohé tenký led.
Rozdíly v nákladech na vytápění a další provoz domácnosti v moderní úsporné novostavbě a starém nezatepleném domu mohou být dramatické. „Zatímco pasivní dům dnes na vytápění spotřebuje za rok asi 20 kWh energie na každý metr čtvereční své plochy, klasická novostavba na totéž spotřebuje asi 50 kWh, bungalov asi 80 až 90 kWh a stávající dům klidně až 350 kWh energie,“vypočítává Čejka. Přechod do menšího a energeticky úsporného bydlení tak může náklady na vytápění snížit klidně na zlomek těch původních.
Čejka investici do pasivního domu přirovnává k nejlepšímu důchodovému pojištění. „Člověk bude mít jistotu, že ho v budoucnu vysoké ceny energie existenčně neohrozí, a výnosnost je řádově vyšší než u v Česku oblíbeného stavebního spoření,“dodává specialista na energetiku.