Výstava úspěchů putinismu
Protože máme každý – nebo skoro každý – deset prstů, na nichž jsme se už někdy v pravěku naučili počítat, zavedli jsme si pro to počítání desítkovou soustavu. (Je důležité si uvědomit, že jde pouze o prsty na rukou, neboť v češtině máme prstů celkem dvacet, protože používáme slovo „prst“pro pohyblivý útvar na konci libovolné končetiny, zatímco v angličtině, němčině nebo francouzštině se výrazy pro prsty na noze a na ruce liší. Kdybyste tak třeba v anglické konverzaci na sebe prozradili, že máte „twenty fingers“, dostali byste se do podezření, že jste zrůdička…) Čísla deset, sto, tisíc... proto pokládáme za význačná, a to mimo jiné i v počítání délek časových úseků. Tak například dnes je desáté výtýdení „speciální vojenské operace vojsk Ruské federace na Ukrajině“. (Pevně doufám, že zůstane při tom výtýdení a že to Rusáci nedotáhnou až do výročí.)
Takže je čas bilancovat. Ruští vojáci za tu dobu dosáhli – na své standardy – výrazných úspěchů: zmasakrovali pár tisíc civilistů, a koho nestihli zabít, toho – chvályhodně bez diskriminačního rozlišování pohlaví – alespoň znásilnili, naloupili si přitom od vodovodních kohoutků přes ledničky až po traktory, a také si postavili zemljanky v radioaktivním lese. Ukrajinská armáda je na tom hůř, ta dosáhla jen jediné věci: zatím se celkem úspěšně brání, protože, jak se říká, kdyby přestalo válčit Rusko, skončila by válka, ale kdyby přestala válčit Ukrajina, skončila by Ukrajina.
Neměli bychom se ale soustředit jen na vojenskou oblast, netriviálních výsledků se Rusko dopracovalo i jinde: životní úroveň obyvatel klesla, byly výrazně omezeny hospodářské, kulturní i vědecké kontakty s rozvinutými zeměmi a sportovci reprezentující Rusko byli vyloučeni ze skoro všech mezinárodních soutěží.
Za éry Sovětského svazu bývala v Moskvě, za sochou dělníka a kolchoznice, kteří ve zdvižených pažích svorně třímají srp a kladivo, Výstava úspěchů národního hospodářství. Nikdy jsem tu expozici nenavštívil, ale při vší sovětské bídě je potřeba objektivně uznat, že by asi nebyla úplně bez exponátů, ani kdybychom z ní – jistěže jen v duchu – odstranili „šlechtitelské výsledky“soudruha Trofima Lysenka a všechny podobné výdobytky sovětské vědy: přece jenom třeba v oblasti letů do kosmu byl SSSR opravdu na světové špičce…
A tak se člověk ptá, čím že Rusko ohromilo svět za éry Vladimira Putina: vypadá to, že pouze bídnou civilizační úrovní. Její ubohost si ostatně uvědomuje i Rusko samo, což ho vede k pocitům méněcennosti a z ní pramenícího ohrožení. To obojí si pak kompenzuje agresivitou. Na odstranění své zaostalosti by proto mělo zapracovat více než na nových zbraňových systémech: přineslo by mu to totiž kromě mnoha jiného také větší a solidněji fundovanou bezpečnost než i ten nejpokročilejší arzenál. Ale to v sídlech ruských vůdců naneštěstí už pár set let nikdo nechápe.