Ceny letí vzhůru, ekonomika se dusí
ČNB opět prudce zvýšila sazby. Česko míří ke stagflaci, kombinaci propadu hospodářství a zdražování
Centrální banka včera opět zvýšila úrokové sazby. Těmi se snaží aspoň trochu krotit zdražování. Stačit to ale nebude.
Inflace dle guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka vyletí v dalších měsících k patnácti procentům, tedy nejvýše od dramatických devadesátých let. Ekonomika bude navíc v druhé půlce roku klesat. Česko tak čeká kombinace zdražování a hospodářského propadu. Efekt války na Ukrajině je tak velký a nekontrolovatelný, že bankéři museli přivřít oko a soustředí se až na vzdálenější cíle. Současná situace je zcela mimo jejich kontrolu.
Rusnok dokonce uvedl, že kdyby centrální bankéři měli vyjít z běžných scénářů, muselo by dojít „k extrémnímu zvýšení úrokových sazeb“. I když se rozhodli aktuální situaci tolik neřešit, zvýšili sazby skokově z pěti na 5,75 procenta. Jsou tak nejvyšší od roku 1999.
„Válka na Ukrajině vede ke zpomalení světové ekonomiky,“řekl guvernér a dodal, že konflikt vede i k prudkému růstu cen surovin a energií, což se projevuje ve stupňujícím se zdražování.
Vyšší sazby mají motivovat lidi i firmy k tomu, aby peníze raději nechali v bance, utráceli méně a pomohli ceny dostat pod kontrolu.
Ekonomiku k poklesu potáhne kombinace dvou věcí: domácnosti začnou šetřit, případně si nebudou moci tolik dovolit. A firmy omezí investice, případně na ně tvrdě dopadnou drahé energie. Zlepšení se dá čekat spíše až koncem příštího roku. Ne, že by ceny už nerostly, ale už to proti dnešním hodnotám nebude o tolik.
Mírně dobrou zprávou je pro Čechy to, že euro by mělo stát kolem 24 korun. A to již v blízkých měsících. Zahraniční dovolená by tak mohla vyjít o něco příznivěji než dosud. Jisté to ale není. Včera koruna po oznámení zvýšení sazeb sice posilovala, během odpoledne ale zase oslabila.
Pro Čechy je stávající situace nepříjemná – reálně jim klesají příjmy, ceny v obchodech rostou mnohem rychleji než mzdy. Úspory mají měsíc od měsíce nižší hodnotu. A nejistý je i výhled ohledně nezaměstnanosti. Tuzemská ekonomika je tažená exportem, tomu se však kvůli obecně silnější koruně bude méně dařit. Zahraniční obchod se také pravděpodobně propadne do minusu, zejména kvůli dovozu drahých surovin. „Situace eskaluje, vidíme, že rizika v ekonomice neubývají,“podotkl guvernér ČNB Rusnok.
Strašák stagflace
Češi zatím stále utrácejí a růst cen akceptují. Přitom pro krocení zdražování by bylo lepší, aby si své nákupy rozmysleli a prodávající zjistili, že takový nárůst cen už trh neunese. Problematické je i očekávání firem. Ty v Česku i napříč Evropou počítají s tím, že zdražování jen tak neskončí, a přizpůsobují tomu své plány.
„Hrozí, že inflace tady s námi zůstane po delší dobu, pokud by ČNB nezakročila. Všechny centrální banky, s výjimkou turecké a evropské, již pochopily, že inflace není dočasná a že je potřeba s ní bojovat. Naposledy to ukázal ve středu Fed (centrální banka USA zvýšila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu, což byl nejvyšší růst za posledních 22 let – pozn. red.),“uvedl Václav Franče, ekonom poradenské společnosti Deloitte. Dle něj se zvyšování sazeb už projevuje. Kvůli silnější koruně se tlumí zdražování dováženého zboží, zdražily úvěry a lidé mají v bankách větší úroky, což v obou případech mírní jejich utrácení.
Dvoutýdenní repo sazba určuje výši úroku
v procentech, kterou dostanou komerční banky za přebytečné peníze, které si u České národní
banky ukládají
Jak ČNB odhadovala další vývoj
Inflace v roce 2022 Růst HDP v roce 2022
Inflace požírá úspory
(v %)