Den vítězství? Rusové mluví o třetí světové válce
Rusové přemýšlejí o třetí světové válce. Nemusejí přitom čekat na projev prezidenta Vladimira Putina na vojenské přehlídce ke Dni vítězství 9. května, kde by ruský lídr měl, podle některých náznaků, vyhlásit buď mobilizaci, nebo rovnou válku Západu. Ruská propaganda posledních několik týdnů na téma velké války intenzivně spekuluje. Nezdráhá se ani hrozit Evropě údery jadernými zbraněmi.
„Buď prohrajeme na Ukrajině, nebo začne třetí světová válka. Osobně upřednostňuji třetí světovou,“nechala se nedávno v pořadu předního ruského propagandisty Vladimira Solovjova slyšet jeho kolegyně Margarita Simonjanová.
Šéfka prokremelské televize RT neřekla nic, co by se posledních několik týdnů vymykalo ruské mediální realitě. Naopak. Exaktně popsala, co si myslí nejen „mluvící hlavy“na televizních obrazovkách, ale i větší část ruské společnosti.
U Rusů sílí pocit, že jejich armáda na Ukrajině válčí se Severoatlantickou
aliancí, potažmo s celým Západem.
Vnímají to tak ať už kvůli pomalému postupu ruských vojsk na ukrajinském bojišti, nebo kvůli široké západní podpoře – včetně dodávek zbraní –, které se Kyjev těší. „Zdá se, že nyní bojujeme s celým světem, jako tomu bylo během Velké vlastenecké války. Celá Evropa, celý svět byl proti nám. A teď je to stejné. Nikdy nemilovali Rusko,“řekl zástupce velitele vojsk Centrálního vojenského okruhu generálmajor Rustam Minněkajev, jehož jednotky jsou nasazeny na ukrajinském bojišti.
Dle průzkumu nezávislé sociologické agentury Levada z konce dubna se 57 procent Rusů domnívá, že za zkázou a smrtí civilistů na Ukrajině stojí Spojené státy a členské země Severoatlantické aliance. Pouze sedm procent dotázaných vidí viníka v Rusku.
„Počet stran zapojených do ukrajinského konfliktu vypovídá o tom, že jde o nový, hybridní formát světové války,“sdělila LN Viktorija Fedosovová, zástupkyně ředitele Institutu strategických výzkumů a prognóz Ruské univerzity družby národů a členka vedení mládežnické organizace Mladá garda Jednotného Ruska.
„O regulérní třetí světové válce zatím nemůžeme hovořit jen proto, že na straně Ukrajiny nebojují příslušníci ozbrojených sil Severoatlantické aliance a nebyla vyhlášena vojenská konfrontace s Ruskem. Vidíme však zjevný pokus Západu vést světovou válku ve svůj prospěch cizíma rukama,“doplnila pro LN Viktorija Fedosovová.
S jejím názorem souhlasí i člen vedení národovecky populistické Liberálně-demokratické strany Ruska (LDPR) Alexandr Šerin. Dle jeho názoru k třetí světové válce všechny ponouká Washington. „Evropské státy jsou spíš rukojmí kolektivní odpovědnosti, jež jim vnutily Spojené státy,“domnívá se v rozhovoru pro LN.
106 vteřin pro raketu
Podle ruských médií se naopak zdá, že Evropa je rukojmím Moskvy. Během vysílání propagandistické show na státním kanálu Rossija 1 byla ukázána mapa s naznačenými drahami letu mezikontinentální rakety Sarmat. Z Kaliningradu by do Berlína doletěla za 106 vteřin, do Paříže za 200 vteřin a do Londýna by jí to trvalo o pouhé dvě sekundy déle.
„Vnímám to jako varování, že Rusko bude přistupovat k obraně tak, jak je to uvedeno v doktrinálních dokumentech. A pokud se Londýn nebo Berlín obávají o bezpečnost, musejí brát v potaz bezpečnostní zájmy Ruska,“uvedla Fedosovová.
„Pokud západní politici i dál budou slepě diktovat Rusku své podmínky a vytvářet situaci ohrožující ruskou státnost, tak Rusko může být přinuceno ke krajním opatřením,“varuje.
Podle Šerina jsou reportáže hrozící Evropě jadernými údery snahou probudit obyvatele evropských států, aby se vzpamatovali a odstranili od moci politické elity, které ženou „evropské národy ke katastrofickým následkům ve prospěch USA“.
„Silnější než exploze by bylo zastavení plynu do Evropy“Kapitán výsadkových vojsk ve výslužbě se však domnívá, že Rusko ve skutečnosti sotva na Evropu zaútočí jadernými zbraněmi.
„Jaderný útok na evropské země by nebyl vhodný. Už jen z klimatických následků pro samotné Rusko. Na tom nemáme žádný zájem, žijeme na stejném světadílu. Pokud bychom hovořili o raketě Sarmat, tak ta nese 15 bojových hlavic. Každá hlavice má sílu okolo 750 kilotun TNT. Jen pro připomenutí: bomba, která byla shozena na Hirošimu, měla okolo 15 kilotun,“vysvětluje Šerin.
Podle jeho názoru má Moskva jiné způsoby, jak Evropu citelně zasáhnout.
„Silnější než exploze jaderných bomb by bylo náhlé plné přerušení dodávek plynu a ropy do Evropy. Bez varování. Bez vyjednávání. Teoreticky k tomu dojít může. Osobně bych si přál, aby to byla alternativa k válce s Evropou,“říká ruský politik.