Rusové dostanou stop na víza do jara
Vláda hodlá dlouhodobě znemožnit vstup do Česka Rusům a Bělorusům. Důvodem je strach o bezpečnost
Osmatřicetiletý Bělorus Alexej jezdíval každoročně na letní festival Colours of Ostrava, kde se scházel se svými spolužáky z univerzity. Loni mu plány zhatil covid, letos mu cestu z Minsku překazí zřejmě válka na Ukrajině. „Těšili jsme se, že se zase všichni sejdeme, ale Alexeje k nám české úřady asi stále nepustí. Tak se s ním alespoň snad spojíme online. Válka neválka, je to dobrý člověk a Putinovu agresi odsuzuje. Jenže to nestačí,“řekla LN Alexejova česká kamarádka Dana.
Byť v Česku skončí posledního května nouzový stav, stopka vydáváním běžných víz a povolení k pobytu pro občany Ruska a Běloruska bude patrně pokračovat i po 31. květnu, kdy krizové opatření skončí. Trvat by měla podle zjištění LN do jara příštího roku, konkrétně do 31. března 2023. Tedy po stejnou dobu, na kterou se uděluje dočasná ochrana pro uprchlíky z Ukrajiny. Vyplývá to z návrhu na právní úpravu, s níž přišlo ministerstvo vnitra. Novela je nyní v připomínkovém řízení vlády.
Obavy z agentů, kyberútoků a dezinformací
Změny by se měly dotknout i ukrajinských uprchlíků v Česku. Vnitro navrhuje, aby za ně zdravotní pojištění stát platil jen 180 dnů. Chce je tím přimět k rychlejšímu nalezení práce.
Podle vnitra by měla vízová stopka zejména vyvíjet tlak na Rusko a Bělorusko, mohlo by to dokonce napomoci k ukončení války. „Cílem navrhované právní úpravy je omezení vstupu a pobytu občanů Ruské federace a Běloruské republiky na území České republiky tím, že nebudou přijímány jejich žádosti o vízum, povolení k dlouhodobému a trvalému pobytu, které mohou podat na zastupitelských úřadech České republiky,“zdůrazňuje důvodová zpráva vnitra s tím, že současně existují důvodné obavy, že by přítomnost Rusů a Bělorusů na území mohla reálně ohrozit bezpečnost Česka.
Obavy jsou zejména z pronikání proruských agentů na české území, narušení kybernetické bezpečnosti a šíření dezinformací ve veřejném prostoru. Navrhovaná právní úprava má za cíl těmto hrozbám předejít. Vnitro chce, aby sněmovna a Senát posoudily zákon ve zkráceném jednání v rámci stavu legislativní nouze. Omezení by pak mělo být provedeno formou nařízení vlády.
S vládním záměrem souhlasí i opoziční stínový ministr zahraničí Jaroslav Bžoch (ANO), který by rovněž v tuto chvíli omezil vydávání víz pro ruské a běloruské občany na pouze humanitární důvody. „Samozřejmě stále platí, že mohou žádat o azyl,“uvedl pro LN. Vládě nicméně vzkázal, že by měla tento chystaný krok koordinovat v rámci EU. „Jednotný postoj a postup je teď velmi důležitý,“dodal.
Před horlivou razancí varovala Bžochova stranická kolegyně a stínová ministryně vnitra Jana Mračková Vildumetzová. „Přestože rozumím tomuto symbolickému kroku, je třeba umožnit výjimky. Ostatně musíme si i uvědomit, že již nyní je zde řada Rusů a Bělorusů, kteří sem utekli právě před režimem panujícím v těchto zemích,“sdělila LN.
Vláda rozhodla o zastavení vydávání víz ruským občanům koncem února v reakci na ruskou vojenskou invazi na Ukrajinu. Stejný krok učinila 2. března i vůči Bělorusku. Výjimkou jsou od počátku humanitární případy, stejně tak se zákaz nevztahuje na rodinné příslušníky občanů ČR a EU žijící v Česku. Podle stejného scénáře vláda plánuje postupovat i v budoucnu.
Zkrácení lhůt pro Ukrajince Navrhovaná novela kromě víz počítá i s úpravami pobytu Ukrajinců na českém území. Nově musí hlásit změnu adresy pobytu do tří dnů místo dosavadních 30. Stejně se zkrátila lhůta pro nahlášení u cizinecké policie po vstupu do Česka. Podle ministerstva vnitra to umožní například lépe využít ubytovací kapacity v jednotlivých obcích, samosprávy budou mít i přehled, kolik je kde zapotřebí míst ve školách a školkách či pracovních příležitostí.
Další okruh změn souvisí s přístupem k hrazené zdravotní péči. Návrh zkracuje na 180 dnů dobu, po kterou Ukrajincům s vízy dočasné ochrany bude stát hradit zdravotní pojištění.
„Po uplynutí této doby budou mít stejné postavení jako ostatní pojištěnci s trvalým pobytem na území České republiky. Dobu 180 dnů lze považovat za dostatečnou na to, aby si mohli zajistit příjmy ze zaměstnání či z podnikání, a mohli se tak podílet na příjmech do systému,“shrnul návrh.
Cílem je podle vlády tyto pojištěnce více motivovat k zapojení se do pracovního procesu. Pokud k tomu ale nebudou mít dispozice či podmínky, může za tyto pojištěnce platit pojistné stát nadále, avšak z jiného titulu, třeba jako za uchazeče o zaměstnání, osoby pečující o malé děti nebo důchodce.