Nejdřív covid, teď válka. Školy musí reagovat
LN České školy stojí před výzvou integrovat ukrajinské děti, které utekly před válkou. Nizozemsko má bohaté zkušenosti s integrací cizinců. Co se vám nejvíc osvědčilo?
U imigrantů, kteří se do země stěhují nastálo, cílíme na výuku jazyka a seznámení se s kulturou, aby se mohli co nejdříve integrovat. K ukrajinským dětem ale máme jiný přístup, protože se chtějí vrátit domů, jak to bude možné. Pokud tedy budou v zemi třeba tři až šest měsíců, není zvykem je učit jazyk a kulturu.
V Nizozemsku máme třídy pro ukrajinské děti, kde využíváme existující systém online vyučování vysílaného z Ukrajiny. Výhodou těchto tříd je také to, že se v nich potkávají děti s podobným backgroudem, protože to jsou váleční uprchlíci.
LN Jak u vás probíhá jazyková výuka?
Máme dlouholeté zkušenosti se speciálními jazykovými třídami. První část jazykových hodin je zaměřena na učení se jazyka, až pak jdou žáci do běžných tříd. Tyto zkušenosti teď můžeme využít.
LN V Česku chodí některé ukrajinské děti dopoledne do českých škol, odpoledne se účastní online vysílání z těch ukrajinských. Z tolika práce pak mohou být unavené. Během online vyučování z Ukrajiny ale na školu může například spadnout bomba, děti mohou vidět v přímém přenosu věci, které pro ně mohou být traumatizující. Je tedy dobré, aby se těchto hodiny účastnily?
Opravdu to může být problematické. Po příchodu do země nechodí hned všechny ukrajinské děti do školy, musí se potýkat s cizím jazykem, vůbec to pro ně není lehké. Může se také stát, že najdou doma vyděšenou matku, které se nedaří zkontaktovat otce, jenž zůstal na Ukrajině. To všechno se může podepsat na psychice dítěte, ve škole to na něm ale třeba není vidět, nikdo to nepozná. Proto je důležité, aby ve škole byli psychologové a krizoví specialisti.
Na druhou stranu může být škola pro děti místem, kde zapomenou na veškeré problémy. Učitelé by měli vytvořit klidné místo, kde mohou být dětští uprchlíci na pár hodin zase jen dětmi. Mohou si spolu hrát a učit se. Každá evropská země má jiný počet imigrantů, proto není jednoduché stanovit jeden správný postup pro všechny. Například Polsko má oproti Nizozemsku o mnoho více migrantů, proto mu může fungovat něco jiného než nám.
LN Jak by učitelé měli s dětmi mluvit o válce?
Předně je důležité, že vznikají skupiny pro ukrajinské děti, kde se mohou navzájem potkávat, sdílet a diskutovat. V běžné třídě, kde jsou jen dvě ukrajinské děti, je to jiné. Učitel není trauma expert a musí být velmi opatrný ve svých formulacích. I když se bude snažit mluvit o situaci citlivě, nemusí to být pro děti ku pomoci.
Obecně ale víme, že dětem pomáhá kreativní vyjádření svých emocí beze slov. Například malováním, hudbou, divadlem. Vedle kultivace jazyka je tedy stejně důležité se věnovat sociální a emocionální stránce.
LN V lednu jste se stala šéfkou Evropské asociace ředitelů škol. Všimla jste si od té doby nějakého zajímavého trendu ve školství jednotlivých států?
Vidím, že jednotlivé státy řeší spoustu společných otázek: nedostatek učitelů a ředitelů, obrovské pracovní vytížení ve školách a nízké platy. To musíme řešit společně. Musíme umět zaujmout mladé učitele, aby zůstali v praxi. Rozdíl například udělá i to, kolik má žáků ve třídě. Jsou země, kde je průměrný počet žáků ve třídě dvacet. Pokud má ale učitel pětatřicet dětí, nemůže se všem věnovat tak, jak by chtěl. Z toho pak může být frustrovaný a ve stresu. Mnoho učitelů odejde z profese do pěti let, protože si ji představovali jinak.
LN Jak je lze podpořit, aby zůstali?
Když máte dobrého učitele, musíte si ho hýčkat. Nedáte mu hned „nejtěžší“třídu jen proto, že ji ostatní kolegové nechtějí. Naopak mu umožníte pracovat v prostředí, kde si vše může osvojit postupně. Zároveň by byla chyba si myslet, že dobrý učitel zvládne všechno sám.
LN Překvapuje vás něco na vzdělávacích systémech v Evropě?
Překvapilo mě, že ve spoustě zemí se zapomíná na úlohu a vliv ředitele coby pedagogického lídra. Mluvíme o vzdělávání, učitelích, ale zapomínáme řešit velmi důležitou a podstatnou roli ředitelů. Je překvapivé, že zákonodárci v mnoha zemích nevidí tuto příležitost, která je výhodná ze stránky ekonomické i kvalitativní.
LN Jak může ředitel školy zlepšit kvalitu vzdělávání a školy?
Evropské vzdělávací systémy pochází z doby, kdy bylo všechno rigidní. Řeklo se, takto se učí a je to. Dnešní školy jsou ale jiné, než bývaly před padesáti nebo sto lety. Děti musíme připravit na svět, který se teprve rodí. Změny jsou rychlejší než kdy dřív. Například digitalizace změnila během deseti let snad úplně všechno. Podobně to bude s udržitelností, přechodem na jiné typy energií. Pro změnu vzdělávacího systému je potřeba pedagogické lídrovství.
LN Jak má takový lídr vypadat?
Musí se neustále učit. Zní to složitě, jako by se měl vrátit do školy. Lze to ale provést snadněji. Kdyby si ředitel každý večer udělal čas a na pět minut se zamyslel na tím, co se ten den naučil, co udělal dobře a co je třeba ještě zlepšit, získá tak cennou reflexi.
Dobrého učitele si musíte hýčkat, ne mu hned dát „nejtěžší“třídu, říká šéfka Evropské asociace ředitelů škol Petra van Harenová z Nizozemska. Školy napříč Evropou podle ní řeší stejné problémy: nedostatek kantorů a ředitelů, obrovské pracovní vytížení a nízké platy. Zvláštní přístup vyžadují také děti z Ukrajiny.
LN Zmínila jste děti se složitým backgroundem. Česko se potýká s rostoucím počtem sebevražd a pokusů o ně u dětí a mladistvých. Je to kombinace mnoha faktorů. Může škola těmto dětem nějak pomoci?
Může. Děti potřebují mít ve škole bezpečné prostředí. Prožily si pandemii, teď máme v Evropě válku. Pokud to dětem vysvětlíte tak, aby to pochopily, může jim to pomoct. Zároveň by se se ve škole měly cítit natolik bezpečně, aby dokázaly vyjádřit, kým doopravdy jsou. V tomto směru je důležitá inkluze a diverzita, jinak může nastoupit šikana.
Děti ale tráví spoustu času mimo školu, proto je potřeba spolupracovat i s rodiči. Ve starém systému platilo, že do školy se děti chodí učit a co dělají ve volném čase, je otázkou rodiny. Pokud jste ale imigrant, nemáte dobré bydlení, nemáte peníze nebo je jeden z rodičů ztracený na Ukrajině, škola není schopna vyřešit všechny problémy. Zapojit se musí stát.