Dieslový hladomor
Česko nemá plnou náhradu za ruskou ropu. Trpět budou řidiči i průmysl
Evropská komise navrhuje kompletní odstřižení EU od ruské ropy už během šesti měsíců. Do konce roku by se pak členské země zcela odstřihly také od dovozu ruských ropných produktů, jako je nafta. Výjimku mají mít Slovensko a Maďarsko, jimž Brusel vyhradí čas na odstřižení do konce příštího roku. Teprve se uvidí, zda si delší lhůtu vyboxuje také Česko. A také zda Maďarsko svým vetem celou věc neshodí ze stolu. Oddechli by si mnozí politici a průmyslníci nejen v Maďarsku.
Stěžejní maďarský petrochemický podnik MOL, druhý největší provozovatel čerpacích stanic v ČR a v tuto chvíli jeden z největších odběratelů ruské ropy v EU, se ale na embargo podle předvčerejšího vyjádření jeho generálního ředitele Zsolta Hernádiho připravuje. Bude dovážet více ropy po moři tankery a například ve slovenských rafineriích podniku klesne produkce o zhruba 30 procent z technologických důvodů.
Pravděpodobné embargo na ruskou ropu zasáhne nejen slovenské rafinerie, ale poměrně dramaticky také český průmysl a zásobování Česka ropou a ropnými produkty, jako je nafta. Vzhledem k tomu, že skoro padesát procent do EU importovaného dieselového paliva má svůj původ v Rusku, hrozí Unii i Česku „dieslový hladomor“. Cena velkoobchodně prodávané nafty na burze v Rotterdamu proto tento týden vylétla v přepočtu na více než 29 900 Kč. To je její nejvyšší cena od 8. března. Tehdy tento nárůst předznamenal zdražení nafty u čerpacích stanic v průměru až na 50 korun za litr. Něco podobného se může opakovat i nyní.
Cesty ropy do Česka
Zasaženi ovšem budou nejen čeští řidiči či dopravci. Během nejvýše dvou let mohou nastat vážné problémy napříč celým tuzemským průmyslem. Výroba řady věcí se bez ropy neobejde, stejně jako se bez ní neobejde třeba stavba a renovace silnic a dalších komunikací. Česko přitom bude v případě uvalení embarga na dovoz ruské ropy a produktů do EU čelit těžkostem už při snaze o úplné zajištění dodávek nahrazujících ruskou ropu. Ruská ropa představuje zhruba polovinu veškeré ropy dovážené do ČR.
Česko získává ropu prostřednictvím dvou ropovodů, a to Družby a ropovodu IKL („Ingolstadt – Kralupy – Litvínov“). Loni Družbou proudilo do Česka přibližně 49 procent veškeré dovezené ropy, ropovodem IKL to pak bylo zhruba 51 procent. Těmito dvěma ropovody Česko loni dovezlo celkem 6,8 milionu tun ropy. Polovinu z tohoto množství – 3,4 milionu tun – tvořila ropa ruská. Více než milion tun pak dodaly ještě Kazachstán (1,2 milionu tun) a Ázerbájdžán (1,1 milionu tun). Čtvrtým největším dovozcem do ČR byly loni Spojené státy, jež dodaly 0,8 milionu tun ropy.
Při výpadku dodávek ruské ropy by muselo dojít k navýšení dodávek ropovodem IKL. Tímto ropovodem Česko získává ropu nejen z Kazachstánu, Ázerbájdžánu či z USA, ale také třeba z Libye (loni 0,2 milionu tun) nebo Nigérie. Ropovod vede do Česka z Bavorska, kde se napojuje na Transalpinský ropovod TAL, jenž vede ropu z italského přístavu Terst.
Jediným zpracovatelem dovážené ropy je v Česku polská společnost PKN Orlen, rovněž provozovatel největší sítě čerpacích stanic v ČR, převážně stále pod značkou Benzina. Ta vlastní ropné rafinerie v Litvínově a v Kralupech nad Vltavou. Litvínovská rafinerie zpracovává sirnatou ropu z Ruska, dodanou ropovodem Družba. Kralupská rafinérie zpracovává lehkou ropu z různých částí světa. Tato ropa – například ta z Ázerbájdžánu, USA nebo Libye – je nejprve tankery dovezena do zmíněného
Terstu, odkud pak proudí uvedenými ropovody TAL a IKL až do Česka.
S navýšením kapacity ropovodu IKL není potíž. Jeho přepravní kapacita je 10 milionů tun ropy ročně. Pokud by došlo k úplnému odpojení EU, a tedy i Česka od ruské ropy a ta ropovodem Družba přestala zcela proudit, Česko by přišlo o dodávky 3,4 milionu tun suroviny. Ropovod IKL kapacitně zvládne zajistit dodávku dodatečných milionů tun tak, že nastane plné nahrazení dodávek, které nyní zajišťuje Družba.
Pokud by Česko přerušilo dodávky ruské ropy, kapacita Transalpinského ropovodu by nestačila
Kapacita, která nestačí
Problém však tkví v tom, že už nyní je prakticky zcela vytížený Transalpinský ropovod TAL, jenž vede ropu z Terstu do Bavorska, k ústí ropovodu IKL. TAL má sice kapacitu dokonce 43 milionů tun ropy ročně, avšak na Česko z ní připadá jen zhruba desetina, tedy přibližně čtyři miliony tun. Ropovod TAL totiž zásobuje také Německo nebo Rakousko. Pokud by tedy Česko přerušilo dodávky ruské ropy (loni v uvedeném objemu 3,4 milionu tun), kapacita ropovodu TAL by nestačila. Do Česka by jím totiž musela proudit veškerá dovážená ropa (loni v uvedeném objemu 6,8 milionu tun), což by při kapacitě ropovodu TAL vyhrazené pro Česko (přibližně ony čtyři miliony tun) bylo zkrátka „příliš velké sousto“.
Česko skrze státní společnost MERO ČR, jež provozuje ropovody, vlastní v ropovodu TAL zhruba pětiprocentní podíl. To je málo na to, aby si zajistilo výrazné navýšení přepravní kapacity pro české potřeby. Určité navýšení kapacity pro české potřeby sice je možné, to však nemusí stačit, pokud bude třeba nahradit ruskou ropu rychle a na úrovni celé EU.
Česko by pak muselo kombinovat spotřebu ropy z ropovodu IKL, resp. TAL se spotřebou ropy ze strategických rezerv, které samy o sobě vystačí na více než tři měsíce. Další možností je využití kapacity ropovodu Adria, který vede z Chorvatska přes Maďarsko, kde se napojuje na Družbu, takže jím lze následně vést ropu přes Slovensko do Česka. Avšak Adrii lze využít přinejlepším jen doplňkově, pokud vůbec.
Realita je tedy taková, že Česko zatím nemá uspokojivě vyřešeno nahrazení ruské ropy, přestože zřejmě brzy odkývne odstřižení od ní. Trpět budou nejen řidiči, jimž zdraží pohonné hmoty, ale i průmysl.