Jak se konsoliduje ruská ropa
Nejžhavějším tématem těchto dnů je ruská ropa a plán Evropské unie totálně se kvůli vojenské invazi na Ukrajinu odříznout od doposud spolehlivého a levného dodavatele této strategické suroviny a příslušných rafinerských produktů do konce roku 2022. Londýnští analytici ve svých predikcích tento týden uvedli, že vývoz ropy z ruských nalezišť může kvůli rozhodnutí Bruselu letos klesnout až o pětinu. Na druhé straně je třeba prý počítat s tím, že jelikož embargo se netýká zemního plynu, jeho mimořádně vysoké ceny dostatečným způsobem vykryjí ruské finanční ztráty z prodeje ropy.
Edward Gardner, hlavní ekonom společnosti Capital Economics, která sleduje vývoj na trzích se surovinami, tvrdí, že v důsledku unijního embarga může ruský export spadnout o dvacet procent, ale cena ropy na světových trzích dlouhodobě neklesne pod 100 dolarů za barel. Vývoz ruské ropy před útokem na Ukrajinu činil zhruba pět milionů barelů za den a do konce roku může dojít k poklesu zhruba na čtyři miliony barelů. Jenže je pravděpodobné, že o ropu, kterou země EU neodeberou, se přihlásí státy mimo Evropu, zvláště když
Rusové výrazně sníží prodejní cenu (až o 35 dolarů za barel méně, než je referenční cena ropy typu Brent), což se už nějakou dobu údajně děje.
Výpadek letošních příjmů z exportu ropy (přibližně 70 miliard dolarů) se může rovnat až zhruba čtyřem procentům celkového hrubého domácího produktu Ruska (asi 1780 miliard dolarů) v roce 2021. Společnost Capital Economics počítá s tím, že export Ruska do zemí EU letos klesne až o 90 procent, avšak vývoz do jiných států poroste o patnáct procent. To znamená, že příjem Ruska z vývozu ropy letos dosáhne úrovně 180 miliard dolarů, ale až embargo v roce 2023 začne fungovat naplno, ruský export klesne pod 100 miliard dolarů.
Trik mazaných obchodníků
Přestože Evropská unie počítá se snížením závislosti na ruském zemním plynu (do konce letošního roku až o dvě třetiny objemu), nevídaně vysoká cena této suroviny na světových trzích zvýší exportní příjmy Ruska v roce 2022 až o 130 miliard dolarů. To znamená, že k tomu, aby západní embargo ruskou státní kasu skutečně bolelo, bylo by zapotřebí splnění dvou základních předpokladů. Ceny dotčených surovin by se měly v globálním měřítku radikálně snížit, což není vůbec pravděpodobné (reálně se očekává spíše opačný vývoj), a za druhé vývoz ruské ropy a zemního plynu do zemí, které vůči Rusku nezavedly ekonomické sankce a embarga, by měl strmě klesnout, jenže známky takového trendu zatím nelze spatřit.
A aby toho nebylo málo, západní státy při někdy ne zcela promýšleném zavádění sankcí často zapomínají na dlouholetou realitu globálního byznysu v petrolejářském sektoru. Deník amerických finančních kruhů The Wall Street Journal minulý čtvrtek upozornil například na to, že ruská ropa podle indicií z trhu najde svoji cestu k zákazníkům i navzdory embargu. List popsal obchodníky běžně používaný trik, který slouží k bezpečnému zakrytí původu ropy.
Autor článku cituje portál TankersTrackers.com, který zjistil, že z ruských přístavů od vypuknutí války na Ukrajině vyplouvá čím dál více tankerů bez uvedení cílové stanice. Této praktice se v olejářských kruzích říká „konsolidace ruské ropy“. Neuvedení cílové stanice s největší pravděpodobností znamená, že z ruského přístavu vypluje tanker střední velikosti typu Suezmax či Aframax a jejich náklad se pak na širém moři přečerpá do supertankerů typu VLCC (ty nemohou vplout do Baltského moře), které vezou ropu z neruských nalezišť. Tímto způsobem se oba druhy ropy smíchají dohromady a výsledný produkt se pak na trhu nabídne pod hezky znějícími značkami jako například Latvian blend či Turkmenistani blend. Tento fígl všemi mastmi mazaní obchodníci začali aplikovat po zavedení západních sankcí na ropu z Íránu a Venezuely.