„Den vítězství“v dobách invaze
Zatímco Rusko chce pojmout oslavu konce druhé světové války velkolepě, na Ukrajině vidí ve výročí symbol vojenské agrese
Blíží se 9. květen, takzvaný Den vítězství, který považuje vláda ruského prezidenta Vladimira Putina za jeden z hlavních zdrojů své legitimity. Porážka nacistického Německa v roce 1945, jež si jenom na sovětské straně vyžádala na 27 milionů obětí, je z pohledu Kremlu závazkem do budoucna.
V letošním roce je symbolika „Dne vítězství“ještě silnější. Ruská invaze na Ukrajinu označovaná oficiálně stále jako „speciální operace“je totiž podávána ruské veřejnosti jako pokračování „historického boje proti fašismu“. Za „fašistickou“je označována nejen vláda v Kyjevě v čele s prezidentem Volodymyrem Zelenským, ale i Západ obecně.
V Rusku jsou přípravy na oslavy už několik dní v plném proudu. V ulicích Moskvy jsou k vidění velké oranžové transparenty s tučným nápisem „Poběda“(„Vítězství“), na Rudém náměstí probíhá nácvik vojenské přehlídky.
Řadu týdnů se spekulovalo, zda prezident Putin neoznámí během tradičního projevu na Rudém náměstí vítězství na Ukrajině. Vzhledem k nepříznivému vývoji bojů pro Rusy se to začalo časem jevit jako málo pravděpodobné. Proto se objevily jiné domněnky, že by ruský prezident mohl situaci na bojišti naopak ještě dál vyhrotit.
Například tím, že by kvůli vysokým ztrátám vyhlásil úplnou, nebo alespoň částečnou mobilizaci. Anebo že by Putin v oblastech východní a jižní Ukrajiny, které jsou pod ruskou kontrolou, oznámil referenda, jež by rozhodla o jejich připojení k Ruské federaci. Podobně tomu bylo i po anexi Krymu v roce 2014.
Nových sil se nedostává
Tuto hypotézu nedávno vyslovil i americký velvyslanec při Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) Michael Carpenter. Dle něj Moskva zřejmě uspořádá formální hlasování na území Donbasu a Chersonu již v polovině května. Vzhledem k tomu, že se dá předpokládat, že by referenda dopadla ve prospěch Moskvy, by Kreml dostal do rukou další argument pro pokračování bojů. Pak už by totiž bylo možné podat invazi ruské veřejnosti jako spravedlivou akci na obranu nově připojených území.
To by se pak mohlo stát záminkou i pro povolání dalších vojáků v záloze do armády. Západní experti soudí, že při bojích na Ukrajině už padlo nejméně 15 tisíc ruských vojáků.
Při zahájení invaze na konci února byl jejich početní stav odhadován na 160 tisíc až 180 tisíc vojáků. Celkově by síla ruské armády mohla činit zhruba 900 tisíc mužů a v záloze jich mají být potenciálně až dva miliony. Ale i po dvou a půl měsících války přísun nových sil stále vázne.
Nedávno začaly z Moskvy přicházet signály snažící se význam oslav umenšit. „Naši vojáci nebudou své počínání odvíjet od nějakého konkrétního data,“uvedl ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov pro italskou televizi Rete 4.
„Informace zveřejňované západními médii o potížích ruské armády nemohly zůstat bez odezvy na ruské straně. Takzvaná speciální operace nepřinesla výsledky, s nimiž by bylo možné předstoupit před veřejnost,“uvedl pro LN Pavel Havlíček, odborník na Rusko a Ukrajinu z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO).
Podle jeho názoru to souvisí i s tím, že ruské vedení soustavně měnilo cíle invaze. „Na začátku šlo o to, získat kontrolu nad Kyjevem a sesadit vládu, později to zredukovali na kontrolu Donbasu. Třeba teď budou podávat jako úspěch dobytí Mariupolu coby porážky fašistů v narážce na batalion Azov,“poznamenal Havlíček.
Symbol ruského postavení
Za téměř osm desítek let se proměnila i samotná povaha oslav 9. května. Dokud existoval Sovětský svaz, převažoval při připomínce Dne vítězství motiv truchlení nad obrovskými lidskými ztrátami během války.
S nástupem Vladimira Putina do čela státu v roce 2000 pak dostával tento svátek čím dál větší význam. Velkolepé oslavy včetně vojenské přehlídky měly doložit i velmocenskou pozici Ruska. Na čestnou tribunu začal zvát Putin i zahraniční státníky, kteří ovšem letos do Moskvy nepřijedou. „Já to čtu tak, že ruský režim je izolovaný, nikdo si nechce podat ruku s těmi, kdo mají na rukou ukrajinskou krev. Myslím, že ani skalní příznivci režimu Vladimira Putina s tím nechtějí být spojováni,“řekl analytik Havlíček.
Dle něj se změnil i pohled ukrajinské strany na výročí 9. května. „Ukrajinská společnost prošla velkou proměnou. Před několika měsíci se připravovala jako každý rok na oslavy, teď se pod tíhou invaze na mnoha místech úplně zrušily; 9. květen je dneska spojovaný primárně se současnou ruskou agresí a se snahou Putina zneužít výročí k dalšímu rozšíření války na Ukrajině a ke všeobecné mobilizaci,“uvedl Pavel Havlíček z AMO.