Sibiř hoří, hasit nemá kdo
Vojáci, kteří každoročně krotí požáry v ruských tajgách, nyní bojují na Ukrajině
Část Ruska zachvátila vlna lesních požárů. Na tom by nebylo nic neobvyklého. Kvůli klimatickým změnám a stále častějším obdobím sucha hoří sibiřské lesy prakticky neustále. Letos však budou následky zřejmě ničivější než v předchozích letech – vojenské jednotky, které každoročně pomáhají držet plameny pod kontrolou, byly odveleny na ukrajinská bojiště. A samotní hasiči na to nestačí.
„K půlnoci ze čtvrtka na pátek bylo na území Ruské federace v aktivním hašení 55 lesních požárů,“hlásily včera ruské úřady. Podle čerstvých údajů státní agentury Avialesoochrana se hasiči od začátku letošního roku do čtvrtka 5. května potýkali s 2992 lesními požáry na celkové rozloze 234 692 hektarů. To je, jako kdyby hořela celá Šumava i s Českým lesem dohromady. V Omské oblasti kvůli velkému počtu lesních požárů včera vyhlásili stav nouze.
Rusku teď Poláci nepomůžou Nejvíce hoří v Primorském kraji, Amurské, Omské či Ťumeňské oblasti. „Na Dálném východě, Sibiři a Urale začala letos sezona požárů dříve, protože v zimě bylo málo sněhu,“konstatoval ministr pro přírodní zdroje a ekologii Alexandr Kozlov. Podle něj je na vině v drtivé většině případů lidská neopatrnost, hlavně při vypalování staré trávy nebo pálení odpadků.
Kouř z požárů komplikuje život lidem nejen v nedalekých městech, ale i těm, kdo žijí tisíce kilometrů daleko. Podle amerického deníku The Washington Post se sibiřský dým dostal až na západní pobřeží Spojených států, kde zbarvil nebe do růžova. „Lidé si všímají zamlženější oblohy i západů slunce a načervenalých odstínů kolem měsíce, což je typické pro období vrcholících letních požárů,“napsal deník.
Letošní čísla jsou dosud srovnatelná s těmi loňskými. Jednotlivých požárů je o něco více, zatím však shořela menší plocha než loni touto dobou – alespoň podle oficiálně zveřejněných dat. Mnohé ohně však nikdo nehlídá, nemá totiž kdo. Pokud neohrožují města či další lidská sídla, nechávají se prostě hořet. Vrchol ohnivé sezony se ale teprve očekává s nadcházejícím létem. A pokud do té doby válka neskončí, bude mít nejen Rusko velký problém.
„Největší požáry často vyžadují nasazení vojenských letadel, která ověřují informace ze satelitů i od lidí a pomáhají v boji s plameny,“řekla webu Axios Jessica McCartyová, klimatická vědkyně z Miami University. Nebude-li tato technika včas odvolána z Ukrajiny, bude v létě na Sibiři citelně chybět.
S hašením obřích požárů po celém Rusku často pomáhají hasičské týmy ze zahraničí. Ty se však letos do pomoci zemi, která hrozí třetí světovou válkou, nehrnou. „Před několika lety přijely stovky polských hasičů pomáhat hasit rozsáhlé požáry v Moskevské oblasti. Nyní hoří polovina Sibiře, ale nikdo nepřijíždí pomoci. Proč si Rusko dělá nepřátele místo přátel?“ptá se server Visegrád24.
Arktida v plamenech Nekontrolované požáry v sibiřských tajgách ale mohou mít neblahé následky pro celou planetu. Dny i týdny trvající hoření na tak velké ploše produkuje obrovské množství skleníkových plynů. Další unikají do ovzduší s táním permafrostu neboli trvale zmrzlé půdy v arktických oblastech. To dále přispívá k již kriticky rozjeté globální změně klimatu.
Podle zprávy Evropské komise byly emise uhlíku z loňských požárů v Arktidě čtvrté nejvyšší za téměř dvě desetiletí. Oproti předchozím rokům to bylo mírné zlepšení, horší výsledky zaznamenali vědci v letech 2019 i 2020. Ty letošní budou záviset mimo jiné i na tom, jak se Rusko popasuje s hořící Sibiří.
Rozmrzání Arktidy však nehrozí pouze v Rusku. Podle Marka Parringtona z evropského programu Copernicus, který monitoruje stav pevniny, moří i atmosféry Země, stále častěji hoří za polárním kruhem i v jiných částech světa. V první dekádě nového tisíciletí vyhořelo v Arktidě o 50 procent více plochy ve srovnání s kterýmkoli desetiletím 20. století. A čísla dále rostou, situace je kritická zejména na Aljašce.