Slovensko uhranuto Ficem T

Vládní koalice nezvládla úkol udělat z expremiéra smrtelníka. Bude se muset poučit

rvalo to pouze několik sekund. Slovenský parlament těsným hlasováním podržel trojnásobného bývalého premiéra Roberta Fica, a tak mu nehrozí rozhodování o vzetí do vazby. Delší dobu budovaná iluze jakés takés stability slovenské vládní koalice se v okamžení rozpadla na tisíce kousků.

Fotka s Ficem v poutech nevyšla

V celé kauze byl a je emoční přetlak. O jeho intenzitu se postarala část veřejnosti i samotný obviněný, tedy expremiér Fico.

Ostatně je to parketa, kde je už tradičně silný. Nemá zábrany. Moc považuje za své soukromé vlastnictví a cítí se být dotčen, pokud mu někdo na takovýto „majetek“sáhne. O představu politiky coby veřejné služby jeho mysl nezavadila ani náhodou.

Při záchraně svých ambicí se spojí klidně i s čertem (například se slovenskými fašizujícími radikály). Bezpočtukrát ukázal talent najít nového nepřítele. A ačkoli je pozice hlavy státu ve vztahu k jeho stíhání absolutně nepodstatná, škodolibě se usmívá, když ideologický tajemník strany Smer hecuje publikum k vulgárním urážkám prezidentky Čaputové.

Pro Fica je nejoptimálnější situací, když může šokovat zbytek světa – již tolikrát pohřbená „politická mrtvola“se vrací, hlasitě a s restartovanou energií.

Takhle vypadají mentální obrysy, v nichž se pohyboval Robert Fico ve své hysterické snaze zvrátit riziko pobytu v tzv. koluzní vazbě. O zbytek se postarali spolustraníci natahující parlamentní rozpravu a část veřejnosti, která v zaujetí pro „chlebová“témata opovrhuje řečmi o starých Ficových hříších.

O emoční přetlak se ale postarali také Ficovi kritici – ti z obecenstva i političtí profesionálové. Pro Ficovy kritiky je představa expremiéra v poutech něco jako naplněná pohádka a ilustrační fotka mytického vítězství nad zlem.

Ochota vyřešit korupční skandály Ficovy éry rozhodla poslední parlamentní volby. Příslib očisty vynesl k moci hnutí

OĽaNO, půvabné seskupení Igora Matoviče. V zájmu zvýraznění politického úspěchu byl k vládnímu kormidlu připuštěn další úlet slovenské politiky Boris Kollár.

Z nadějí zůstala jen torza

Nyní tato synonyma změny totálně selhala. Vláda vedená Matovičem (dnes už jí šéfuje Eduard Heger) nezvládla praktický management státu. Ještě stále tu byla naděje, že zůstanou věrni „alespoň“protikorupčnímu étosu. Neschopní, ale poctiví.

Z těchto nadějí zůstala jen torza. Dvě poslankyně Matovičova hnutí při hlasování ukázaly, že nerozumí byť jen základům politické praxe. A politická rodina Borise Kollára navzdory neskutečné velkorysosti zbytku koalice opovrhla tím, aby se Robert Fico na chvíli stal obyčejným smrtelníkem, který by si podobně jako jiní stoupl před soudce a vyslechl si verdikt o případné vazbě.

Trestněprávní následky parlamentního hlasování nejsou až tak tragické. Expremiér nadále čelí obviněním ze zneužití moci a nezákonného získávání informací o přešlapech svých politických soupeřů. Prozatím zůstává na svobodě, ale stíhání běží a vyšetřování může přinést mnohá překvapení. Mimoto je ve vazbě jeho ministr vnitra Kaliňák i obhájce Para. Z tohoto pohledu je Ficův vítězný úšklebek nepřirozený a určený jen méně příčetnému publiku.

Politické ztráty nezvládnutého hlasování ještě nejsou sečteny. Již teď je však zřejmé, že budou. Vládní koalice ztrácí zbytky důvěry ve vztahu k veřejnosti, jakož i té vzájemné, mezi svými členy.

Premiér Heger, který byl (také díky svým postojům vůči ruské invazi na Ukrajinu) už rozběhnutý ve svém emancipačním úsilí, je znovu odsunutý na okraj. V popředí uvádí nové dějství tragikomické hry ministr financí a stále ještě generální ředitel své politické firmy Igor Matovič – falešný i naivní, zklamaný, nechápající a obviňující všechny kromě sebe.

Robert Fico prozatím zůstává na svobodě, ale stíhání běží a vyšetřování může přinést mnohá překvapení. Nicméně politické ztráty nezvládnutého hlasování budou sečteny.

V zájmu geopolitických fundamentů

Hrozby jsou vážné. Předčasné volby po případném rozpadu koalice by mohly Slovensku přinést vládu, která by zařadila jednu velkou zpátečku. Ve vztahu k očistě státu, k Rusku, k Ukrajině i vůči extremistům všeho druhu, kteří se v zájmu svých cílů neostýchají zneužívat tradiční hodnoty, náboženství, národ či jen obyčejnou závist.

Diagnóza aktuální slovenské politiky a jejích vyhlídek zní jednoduše: je to špatné, ale mohlo by být ještě hůř.

Existuje pouze jediný pozitivní scénář. Nezvládnutí hlasování o zařazení Roberta Fica mezi smrtelníky podléhající pravidlům dnešní vládní koalici uzdraví z falešné pýchy. A vytrénuje ji ve zvládání nepříjemností. Představa změny v geopolitice je tak strašidelná, že dnešní držitelé moci se zatnou a přes vzájemnou nevraživost vydrží.

Na pohodový život nebo nedejbůh rozvoj to není. Je to jen na udržení nepostradatelných fundamentů.