Pět tisíc na dítě není poslední krok
Říká ministr Marian Jurečka. Další věci vláda zváží později a něco si nechá v záloze pro případ zhoršení ekonomické situace
LN Plánujete v létě pětitisícový příspěvek rodinám na každé nezletilé dítě. Proč je to jen do osmnácti let dítěte a proč je to pro domácnosti s příjmem do jednoho milionu korun hrubého ročně?
Jako vláda cílíme naše opatření na ty nejvíce zranitelné skupiny obyvatel. Podívejme se třeba na všechny lidi, kteří pobírají nějaký druh důchodu. Tyto výdaje jsou valorizované, takže stát má pro tyto lidi zákonem danou pomocnou ruku. Další ohroženou skupinou jsou všichni rodiče s dětmi. Průměrný čistý příjem na hlavu v takové domácnosti bez ohledu na počet rodičů a dětí je nižší, než je průměrný čistý příjem na hlavu v domácnosti seniorů. Potřebovali jsme pomoc zacílit na tuto skupinu obyvatel. Měli jsme proto více variant: zvýšení rodičovského příspěvku, zvýšení slevy na děti, slevy na poplatníka či porodného. U všech těchto variant jsme ale narazili na podstatný problém: nedařilo se nám tam zahrnout všechny, kdo děti skutečně mají. Řeknu vám příklad: rodičovská platí pro ty s dětmi do čtyř let věku dítěte. U slevy na dítě, což je mnou preferovaná systémová varianta, by nám z toho vypadlo asi 200 tisíc rodičů.
LN Proč by vypadli?
Nesplní například povinnou dobu v práci, kterou by jeden z partnerů měl mít. Může to tak vyřadit i ty, kdo začínají pracovat. Vypadává nám i velká skupina živnostníků, která by peníze čerpala až na jaře příštího roku. Musíme cílit na všechny rodiče.
LN A co ten příjmový limit jednoho milionu korun?
Vysokopříjmové skupiny obyvatel tuto pomoc nepotřebují a hledali jsme proto patřičný limit. Uvažovali jsme o 1,5- až 2,5násobku průměrné hrubé mzdy v Česku. Někomu ta částka jednoho milionu přijde zbytečně vysoká. Ale podívejme se na situaci rodin například ve Středočeském kraji. Objemem svých příjmů se sice mohou blížit tomu milionovému limitu nebo jít i přes něj, ale také mají dvě děti a běžně hypotéku s měsíční splátkou okolo 25 či 30 tisíc korun a situace takové rodiny není příliš růžová.
LN Vykreslil jste tu příklad rodiny se dvěma dětmi, která měsíčně platí 25 tisíc korun za hypotéku. Těm má skutečně pomoci jednorázově pět tisíc korun?
Ano, je to jednorázově, ale jak jsem již říkal, hledáme i dlouhodobé systémové řešení. Těch pět tisíc korun je směrováno k rodinám v období roku, kdy rodiče mají s dětmi největší výdaje, protože je vybavují do školy. Proto je to také cíleno na srpen.
LN Je hranice příjmu jeden milion korun hrubého definitivní? Nebude se už měnit? A pokud jde o výši příspěvku, je pět tisíc dostačující?
Je definitivní. Měnila se proto, že jsem měl v poznámkách, kde jsme pracovali s více variantami, napsáno, že šlo o čistý příjem, ale přehlédl jsem se, šlo o hrubý příjem. Pokud jde o výši příspěvku, sám děti mám, vím, kolik co stojí. Příspěvek pět tisíc není konečná, jsme připraveni dělat další kroky.
Je to jen pomoc v daný moment. Celkem jsme na vládě probírali dvanáct opatření, vybrali jsme čtyři. Další budeme probírat později. Neznamená to, že jsme například slevu na daních na poplatníka či daňové slevy na dítě zametli pod stůl. Přistoupit k tomu můžeme i později. Není to navíc jen o prostém poslání peněz. Umožnili jsme také flexibilnější výběr rodičovské, tedy že ti, kdo nyní čerpají maximálně deset tisíc měsíčně, budou moci čerpat až 13 tisíc měsíčně, či otevření flexibilních úvazků a home office. Chceme, aby se mohli rodiče snadněji vrátit na trh práce.
LN Jak jste došli právě k 18 letům věku? Studenta vysoké školy rodiče často také živí...
Pod pojmem dítě je u nás myšlen člověk do 18 let. I ze své osobní zkušenosti, kdy jsem se většinu svého studia živil sám, mohu říct, že naprostá většina
LN Pokud jde o vámi zatím zmiňované odložené věci týkající se nejen pomoci rodičům a dětem, co byste chtěl, aby vláda teď udělala dál?
Půjde hlavně o cílení na osoby se zdravotním postižením. Do měsíce vládě předložím balíček opatření, bude v tom jak příspěvek na mobilitu, tak třeba podpora zaměstnavatelů, kteří zdravotně postižené zaměstnávají.
LN Proč jste už neschválili daňové slevy, jež by pomohly pracujícím? Některé vládní strany byly proti?
Ne, není to tak, že bychom se přehlasovávali a neprošlo to. Mohou přijít další komplikace pro ekonomiku, další růst energií a my musíme mít v ruce nějaké nástroje, jak s tím bojovat. Navíc daně by se měly ideálně měnit s účinností k prvnímu lednu příštího roku, když je měníte v průběhu roku, je to velký problém pro firmy i lidi.
Společně s ministerstvem pro místní rozvoj budeme připravovat legislativní ukotvení problematiky sociálního a dostupného bydlení. Léta se tady o tom mluví, ale dosud neexistuje. V období vlády Bohuslava Sobotky se téměř povedlo prosadit zákon o sociálním bydlení, ale nakonec ho neschválil parlament. My chceme něco takového vytvořit v průběhu roku a půl. Aby tu byla zákonná definice sociálního i dostupného bydlení a také jejich finanční podpora. Sociální bydlení má být nejenom pomoc lidem v sociální nouzi, aby měli kde bydlet, ale také sociální služba, aby nakonec sami mohli plnohodnotně bydlet.
Dostupné bydlení se týká například mladých lidí či seniorů, kteří mají nějakou podporu státu, aby toto dostupné bydlení získali. A to je provázáno s dalšími věcmi v oblasti daňové či investiční politiky státu, podporou například úvěry či zárukami za hypotéky. Stát může například do výstavby vložit svoje pozemky či část investičních nákladů. Jedním ze silných nástrojů může být také podpora družstevního bydlení. Je tu vůle to řešit, ale primárně je to záležitost ministra Ivana Bartoše a jeho ministerstva.
LN V nedávné době k nám přišlo velké množství uprchlíků z Ukrajiny. Plánujete je zařadit do českého sociálního systému?
Plánuji, že u maximálního počtu uprchlíků zvládneme nástup na pracovní trh.
LN Jenže když se podíváme na složení uprchlíků, kde velkou část tvoří ženy a děti, půjde spíš o nástup do školského systému…
Říkám u těch, u kterých to jde. Uplynuly zhruba dva měsíce od doby, kdy sem přišli, a na pracovním trhu je jich 35 tisíc. Jsme schopni zapojit i matky s dětmi, celkově až 70 procent lidí. Úzká hrdla v tom jsou bydlení, nástup dětí do školských zařízení a jazyková bariéra. Jsme schopni to vyřešit.
Pokud jde o vstup do sociálního systému, uvažujeme o tom, že prodloužíme humanitární dávky dál. Možná do konce účinnosti zákona, na základě kterého se vyplácí, tedy do února 2023. Tento systém výplaty pětitisícové dávky je totiž jednoduchý, už funguje a je dostatečně schopný pokrýt základní sociální potřeby těchto lidí. Kdybychom měli toto množství lidí převést do současných dávek sociální a hmotné podpory, se současným počtem lidí na úřadech práce bychom to nezvládli. Zvažujeme i nějakou míru poklesu výše této dávky v čase, abychom podpořili motivaci uprchlíků pracovat.
V současné situaci vysoké inflace jsou tu dvě zranitelné skupiny obyvatel – důchodci a rodiče s dětmi. Důchodcům pomůže valorizace a lidem s nezletilými dětmi státní příspěvek, vysvětluje Marian Jurečka, ministr práce a sociálních věcí a šéf vládní KDU-ČSL. Děti nad osmnáct let podle něj mohou pracovat. Vláda zvažuje i další změny v sociálních dávkách i snížení daní. Ale nebude to hned. Chystá se i prodloužení pomoci uprchlíkům z Ukrajiny.
LN Nebude to problém, když těmto lidem mohou naopak rychle růst náklady? Tam, kde dočasně bydleli často za výhodných cenových podmínek či zadarmo, už brzy tato možnosti nebude. Jak to budete řešit?
Víme o tom, máme připravenou úpravu podmínek pro solidární příspěvek určený domácnostem ubytovávajícím ukrajinské uprchlíky. Chceme zvětšit kapacity pro uprchlíky na bytovém trhu. Víme, že možnosti tu v některých regionech jsou. Zohledníme náklady těch, kdo poskytují ubytování uprchlíkům. Pokud jde o konkrétní částky, máme určitou představu, ale tu vám neřeknu a zveřejníme to do konce května.
LN Bude se tato podpora blížit tržnímu nájemnému? Jinak to přece nemá smysl.
Počítáme s tím, že to bude motivační, aby ti majitelé bytů, kteří kapacity svých bytů neuvolnili pro uprchlíky, to udělali. Ale ne tak, že se vystěhuje někdo jiný a vznikne tu sociální případ. Chceme motivovat ty, kdo mají prázdný byt nebo potřebují nemovitost dovybavit a nemají na to prostředky, aby to udělali a nabídli ji uprchlíkům.
LN Kolik nás bude stát současná uprchlická krize? Máte i delší odhady, protože válka na Ukrajině může trvat léta?
Za letošek by to mělo být teoreticky kolem 50 miliard korun. Významnou část těchto nákladů bude schopna pokrýt Evropská unie, o tom teď jednáme. Ale ve střednědobém horizontu, když kroky kolem této krize zvládneme dobře, se to společnosti začne pozitivně vracet. Nemyslím jen finančně, že ti lidé budou pracovat a odvádět daně a pojištění, ale také to zdostupní některé služby. Například ve zdravotnictví, v sociální oblasti. Bude více zdravotních sester, víc pečovatelek, víc lékařů.
LN Máte odhad, kolik z těch současných zhruba 300 tisíc uprchlíků zde chce zůstat?
Nemám, ale naprostá většina těch lidí, se kterými jsem se bavil, mi říkala, že děkují za podporu ze strany České republiky a že se chtějí vrátit v řádu týdnů na Ukrajinu. Myslím si, že to není příliš realistické.
LN Mluvili jsme zde o spoustě věcí, podpoře dětí, podpoře bydlení, podpoře uprchlíků. Uvažuje vláda o tom, že zvýší schodek rozpočtu a že si vypůjčí?
Víme, že budeme mít vyšší příjmy, a ty jsou už zahrnuté v odhadech, na nichž stojí současný rozpočet. Bude tam navíc ještě nějaké zvýšení, ale jen o málo. Chceme udělat vše, co potřebujeme, ale zároveň se snažíme nebýt rozhazovační. Nedávat peníze na velká plošná opatření v rozsahu stovek miliard korun. Děláme kroky, abychom nezvyšovali schodek rozpočtu, a v případě, že se zvýší, aby se nezvýšil masivně. Každý masivnější výdaj státu přispívá ke zvyšování inflace a my musíme hledat kroky, kterými brzdíme tempo inflace. Ideálně ve střednědobém a dlouhodobém horizontu pomáhat tomu, aby inflace klesala. Spoustu věcí majících vliv na inflaci nemůžeme ovlivnit, ale rozpočtovou politiku ano a ta je jedním ze silných prvků, které ovlivňují inflaci.