Kam s běženci? Stavby budou dřív
S příchodem více než 300 tisíc ukrajinských uprchlíků do Česka vyvstala otázka, kde takový počet lidí ubytovat, postarat se o jejich zdravotní stav nebo vyučovat děti utečenců. Pro řadu z nich se místa našla, u dalších by mohla poměrně rychle vzniknout. A to díky zjednodušení stavebního řádu pro takzvané dočasné stavby, které připravilo ministerstvo pro místní rozvoj.
„Typicky se bude jednat o stavby pro bydlení nebo ubytování a s nimi související stavby veřejné infrastruktury, což může být například školka, škola, nebo zdravotnické zařízení,“odpověděl na dotazy LN mluvčí resortu Vilém Frček.
Návrh zákona z dílny ministerstva pro místní rozvoj zavádí pojem „nezbytné stavby“, které by byly určeny právě pro ubytování či vzdělávání rodin ukrajinských běženců.
Podle Frčka by doba trvání takovéto stavby nesměla přesáhnout tři roky, počítá se s nimi tedy jako s přechodnými po dobu, než pomine hlavní fáze uprchlické krize spojené s ruskou invazí do sousední země.
„Dokončená nezbytná stavba nevyžaduje kolaudační souhlas ani kolaudační rozhodnutí,“píše se v textu materiálu.
Stavebník má pouze povinnost oznámit stavebnímu úřadu sedm dní předem, že se chystá již dokončenou stavbu užívat. Úředníci mají přijít na místo provést kontrolu: buď udělí souhlas s užíváním, nebo ho zatrhnou. Když se ale úřad do týdne nevyjádří vůbec, lze novou budovu také začít užívat, uvádí materiál.
Podobných úlev pro stavebníky je v dokumentu více.
Školka v „kontejneru“
Jak budou takové budovy vypadat? Je třeba zdůraznit, že nemusí jít jen o nové stavby, jež by po vstoupení zákona v platnost musely vznikat „od první cihly“. A dokonce nemusí jít nutně ani o domy cihlové – ve hře jsou i takzvané modulové neboli kontejnerové stavby.
„Může se jednat o úpravu současných nebytových staveb na stavby pro bydlení nebo ubytování (původní kancelářská budova, ve které vzniknou ubytovací jednotky nebo byty), výstavbu modulových staveb (například bydlení nebo školka), přístavbu zdravotnického zařízení a podobně,“informoval LN mluvčí Frčka.
„Vždy bude záležet na charakteru původní zástavby a rovněž na vůli a potřebách stavebníka,“dodal.
Parlament by se podle něj mohl k projednávání návrhu zákona dostat v průběhu příštího měsíce. Poslanecká sněmovna a Senát by úpravu zákona mohly schválit ve stavu legislativní nouze v průběhu června. Platný a účinný by tento zákon tak mohl být již v červenci tohoto roku, jak LN informovali zástupci ministerstva.
Resort vedený pirátským předsedou Ivanem Bartošem uvádí, že současná kapacita bytových jednotek, ubytovacích zařízení či související veřejné infrastruktury není dimenzována na tak výrazný růst poptávky, jaký představuje přísun běženců z okupované Ukrajiny. Od začátku ruské invaze uteklo ze země již téměř šest milionů lidí. V České republice podle ministerstva vnitra nalezlo azyl okolo 330 tisíc Ukrajinců.
Řada z nich našla dočasné bydlení například v hotelích či penzionech, někde v tělocvičnách nebo domech kultury. Azyl běžencům ale poskytují i firmy či soukromí ubytovatelé a samozřejmě různé humanitární a charitativní organizace.
Realizovat „nezbytnou stavbu“podle nového zákona bude možné na základě společného územního souhlasu úřadů. Proti vydanému společnému souhlasu se nepůjde odvolat a možná bude pouze žaloba proti rozhodnutí správního orgánu, informuje ministerstvo v důvodové zprávě.
Stavět jen s minimem úředních zádrhelů a moci novou budovu dočasně užívat bez kolaudačního rozhodnutí: cesta, jak zajistit, aby Česko mělo kam umístit válečné utečence.
Miliarda na bydlení
Zároveň připomíná, že pokud by nouzové stavby měly sloužit nejen po dobu nezbytnou – podle zákona maximálně tři roky – je nutné, aby byly v souladu s územním plánováním, obecnými požadavky na výstavbu a veřejnými zájmy.
Kromě chystané legislativní úpravy už v polovině dubna místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj Bartoš představil dotační program, který má pomoci krajům a obcím s financováním staveb a rekonstrukcí objektů, které budou určeny právě pro ubytování Ukrajinek a Ukrajinců prchajících před konfliktem.
Příjem žádostí o tyto dotace v celkové výši miliardy korun začal už po Velikonocích.
azyl