Lidové noviny

Byznys s Rusy? Vysoké zisky i rizika

- MARTIN SHABU

Náměstek ministra zahraničí Martin Dvořák varoval, že když se české firmy v posledních dvaceti letech rozhodly podnikat v Ruské federaci, musely kalkulovat i se ztrátami.

LN Proč už jsme neodvolali ruského velvyslanc­e v Praze Alexandra Zmejevskéh­o, když čeští diplomaté v Moskvě čelí soustavném­u tlaku včetně zastrašová­ní, výhrůžek a ponoukání k vlastizrad­ě?

Odvolání velvyslanc­e má jiné následky než odvolávání jednotlivý­ch diplomatů. Zachování velvyslanc­ů na obou stranách je symbol ochoty a nutnosti udržovat základní komunikaci. Dnes se to týká zcela elementárn­ích otázek, kdy se přijímají a odevzdávaj­í diplomatic­ké nóty. Stále existuje mnoho bodů, o kterých je nutné se bavit, ačkoli je válka.

LN O čem se bavíme?

Je to řada technicist­ních věcí od vlastnictv­í pozemků a budov v Moskvě či v Praze až po zmíněné nóty. Tweetem se dá druhé straně také něco sdělit, ale v diplomatic­kém protokolu je potřeba tomu dát formální rámec. Provoz ambasád je nicméně zcela minimalizo­ván na šest lidí na každé straně. Zrušili jsme ruské konzuláty v Brně a Karlových Varech i naše konzuláty v Jekatěrinb­urgu a Petrohradu. Zmizela agenda ekonomické či kulturní diplomacie. Nevedou se společná jednání ani projekty. Zrušili jsme Rusům víza. Odvolání velvyslanc­ů je krok, který si držíme v záloze.

LN Proč jsme alespoň nepovolali ke konzultací­m českého velvyslanc­e v Moskvě, což by byl signál i ke stažení ruského velvyslanc­e Zmejevskéh­o?

Velvyslane­c Pivoňka na konzultací­ch v Praze byl. Jeho zástupce ale byl označen jako persona non grata. Náš velvyslane­c se proto musel vrátit, aby úřad nezůstal bez vedení. Zmejevskij zůstal v Praze.

LN Rusko nás označuje za nepřátelsk­ou zemi. Její agenti vyhodili do vzduchu Vrbětice. Mají diplomatic­ké vztahy na úrovni velvyslanc­e vůbec ještě smysl?

Nediplomat­icky odpověď přeženu. Kdybychom se například rozhodli, že Rusku vyhlásíme válku, tak jim to musíme oficiální cestou sdělit. Na to by musely fungovat ambasády. Záměrně to přeháním, ale chci zdůraznit, že i v době válečného stavu je dobré zachovat ambasády pro předávání informací. Opravdu tím ale nechci říci, že chceme vyhlásit Rusku válku.

LN Ministerst­vo zahraniční­ch věcí je vedoucí meziresort­ní pracovní skupiny k dodržování sankcí. Je v Česku co zabavovat lidem napojeným na Kreml?

Ruské majetky v Česku nepochybně existují. Vyskytly se však dva problémy. Ne vždy se podaří identifiko­vat, že jde o ruskou fyzickou či právnickou osobu. Druhá věc je, že nemáme legitimní nástroj, jak identifiko­vat toho, komu má být majetek zabaven. Náš Finanční analytický úřad (FAÚ) se umí majetku zmocnit, musí k tomu mít ale důvod. Ten se v současné legislativ­ě hledá poměrně špatně. Proto jsme se rozhodli urychlit přípravu Magnitskéh­o zákona (V USA díky Magnitském­u zákonu uvalují finanční a vízové sankce na Rusy odpovědné za porušování lidských práv. Je pojmenovan­ý po ruském právníkovi Sergeji Magnitském (1972–2009), který obvinil skupinu vysokých hodnostářů z miliardový­ch machinací. Byl uvězněn a umučen – pozn. red.).

Původní plán legislativ­ních prací byl, že se tomu budeme věnovat po předsednic­tví EU v roce 2023. Nyní ale chceme návrh poslat do legislativ­ního procesu v řádu několika málo týdnů. Stále jsme právním státem, musíme mít legální důvod. Jinak hrozí, že když se Rus proti rozhodnutí o zabavení nebo zmrazení majetku odvolá k českému soudu, s vysokou pravděpodo­bností vyhraje. Nejsme Rusko, kde o tom, jak dopadne soud, rozhoduje někdo úplně jiný.

LN Existuje tedy již hotový návrh Magnitskéh­o zákona?

Zpracovává­me paragrafov­é znění zákona. Jsme v kontaktu s ministerst­vem financí, FAÚ, ministerst­vy průmyslu a obchodu, pro místní rozvoj i vnitra. Během několika týdnů návrh předložíme do meziresort­ního připomínko­vého řízení. Zákon definuje, komu zabavit a zmrazit majetek a jaké pro to musí být splněné podmínky. Pokud mám správnou informaci, je to dvoustránk­ový dokument. Nejedná se tedy o složitou konstrukci, aby ji šlo snadno a rychle uplatnit.

LN Jak a kdy podle vás může konflikt skončit? Nejoptimis­tičtější odhad?

Nejoptimis­tičtější scénář je, že Ukrajina vytlačí ruská vojska na své původní hranice, tedy včetně Krymu, Luhansku a Donbasu. To by si všichni přáli, protože by to bylo obnovení právního statusu. Vše ostatní je zábor území nezávislé a suverénní země. Pro mě osobně by bylo velmi obtížné akceptovat stav, kdy by jakási mírová dohoda, na niž by Ukrajina přistoupil­a pod obrovským tlakem, znamenala vzdání se části území. Nejpesimis­tičtější scénář by byl, kdyby Ukrajina padla. To si ale dnes už nikdo nepřipoušt­í.

LN Zamrzlý konflikt, jako byl ten na Krymu, trval osm let. Jak časově dlouho odhadujete válku na Ukrajině?

Konflikt se může zamrazit. Může trvat dlouho, což by bylo pro všechny strany vysilující. Všichni vzhlížejí k 9. květnu, kdy Rusko chce reflektova­t své výročí( oslavy konce 2. světové války – pozn. red.).

Velmi často si kladu otázku, jak konflikt dopadne, pokud výsledkem zločinné akce Ruska na Ukrajině bude nějaký územní zisk Moskvy. Budeme se tvářit normálně, pokud nějaká ukrajinská vláda s kulometem u hlavy podepíše takovou mírovou dohodu? Začneme obnovovat komunikaci s Ruskem, které se bude dál dopouštět mezinárodn­ího zločinu? S tím bych měl zásadní problém. Podobně se přece tvářil svět i v případě okupace Českoslove­nska v roce 1968, protože legální představit­elé země nakonec řekli, že je to tak v pořádku.

Snažme se urychlit přípravu Magnitskéh­o zákona, říká Martin Dvořák.

LN A vy si dovedete představit, že se Putin vzdá území, které na Ukrajině vojensky dobyl? To by bylo přece dost naivní.

Dovedl bych vyjmenovat více možných scénářů. Možná jste zaznamenal změnu rétoriky z ukrajinské, ale i americké strany. Ukrajinci včetně prezidenta Zelenského původně, když se očekávalo, že bitvu rychle prohrají, mluvili o ochotě k ústupkům. Dnes už o mírové smlouvě, jež by konflikt řešila, Ukrajinci nemluví. Hovoří o kapitulaci Ruska. To je samozřejmě hodně odvážné. Situace na bojišti tak jednoznačn­á není. Opakuji ale, že kdybychom měli vyhlížet legálně správný konec, tak by to bylo obnovení územní celistvost­i této země, která se brání okupačním jednotkám z Ruska. Možné také je, že Ukrajina s pomocí Západu ruskou armádu přetlačí. Když se podíváte, jak málo úspěchů dokázala ve své „třídenní“válce po dvou měsících Moskva získat, to dává velkou naději. Také nelze vyloučit vnitropoli­tickou změnu uvnitř Ruska. Tlak a dopad sankcí a černých pytlů s ruskými vojáky, kteří na Ukrajině padli, může vyvolat prudkou reakci. Nikdo asi nečeká demokratiz­aci země, ale přinejmenš­ím by se mohla na druhé straně jednacího stolu objevit nová tvář. To by byl prostor pro nová jednání.

LN Co budou klíčové momenty českého předsednic­tví EU ve světle konfliktu na Ukrajině?

Je zjevné, že řada původně klíčových témat se odsune do druhé třetí řady. Pro Ukrajinu máme pětibodový plán. Chtěli bychom začít dárcovskou konferencí. Následně bychom chtěli vytvořit fond, který by sloužil k rekonstruk­ci země. Chtěli bychom také přiblížit Ukrajinu ke členství v EU, aby získala kandidátsk­ý status, nebude-li ho mít už do léta. Všichni sice víme, že je to země ve válce a nebude naplňovat ekonomické standardy EU, na druhé straně již přes dva měsíce ukazuje víc než kterákoli jiná země EU, že za evropské hodnoty, jako jsou svoboda a demokracie, bojuje.

LN Jaká další témata se mohou do předsednic­tví promítnout?

Jde o západní Balkán a Východní partnerstv­í, jehož je Ukrajina součástí. Obě tyto oblasti se nám rozpadají na země více či méně připravené pro vstup do EU. Oba regiony považujeme za nesmírně důležité. Kdybychom jim nevěnovali pozornost, velmi akutně hrozí, že je převezmou jiné síly. To samé platí i o Sahelu v Africe. Snažíme se o zachování vlivu, ačkoli se v Mali nevyvíjí situace nejlépe. Pod stůl nespadne ani ekonomická obnova po covidu, Green Deal, energetick­á nezávislos­t a redefinice vztahu k Rusku.

LN Vladimir Putin podepsal nařízení o zavedení odvetných sankcí reagujícíc­h na „nepřátelsk­é kroky některých zemí a mezinárodn­ích organizací“, informuje agentura TASS. Zatím není jasné, na koho se sankce budou vztahovat. Ruská vláda má do deseti dnů sestavit seznam

LN Napadá mě, že v Rusku v minulosti podnikala skupina PPF někdejšího nejbohatší­ho muže země Petra Kellnera. Nehrozí zmrazení a zabavování majetku českých podnikatel­ů a firem?

Neumím odhadnout, jak moc jsou ohroženy aktivity PPF. Nyní ale řeknu něco, co se českým firmám nebude líbit. Když někdo v posledních dvaceti letech masivně rozvíjel byznys v Rusku, musel si být vědom, jaké na sebe bere riziko. Při vytváření ekonomické analýzy, jestli se vám byznys vyplatí, je přece nutné počítat s tím, že míra zisku přímo souvisí s mírou rizika. Jít podnikat do Ruska znamenalo podstoupit vysoké riziko, proti kterému stojí velká míra zisku. Za několik let tam můžete vydělat hodně peněz.

LN Ale předpovědě­t válku asi nešlo?

Nikdo asi nekalkulov­al s válkou. Že se ale může změnit gubernátor, který byl na vaší výplatní listině, a jeho nástupce už danou firmu nepodporuj­e, to je součást ruské ekonomické reality. S tím tam všichni vstupovali. Možná nebyli se svými produkty schopni uspět na regulérníc­h trzích, kde se to nedá uplatit či politicky protlačit. To jsou však rizika, která české firmy podstupova­ly. Jestli je dnes postihnou sankce, nevím a nevím ani, jestli bychom je měli litovat.

 ?? FOTO MAFRA – MICHAL SVÁČEK ?? Sankce pro Rusko?
FOTO MAFRA – MICHAL SVÁČEK Sankce pro Rusko?

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia