Evropské zbraně: cesta k silnějšímu NATO

Ruská agrese na Ukrajině ukázala, jak stateční jsou Ukrajinci a jak nám mohou být inspirací v touze po svobodě a v obraně své vlasti, za což jsou připraveni obětovat i to nejcennější, co mají. Ukázala silnou Ukrajinu a silné USA.

A Putinova agrese ukázala i schopnost Evropy se rychle domluvit, akčně reagovat. Zároveň ale připomněla, že se bez pomoci spojených států amerických nedokáže postarat o svou bezpečnost. Že když je v problémech, obrací se na ně. Svým způsobem to dokazuje i návštěva ministryně obrany Jany Černochové v USA, byť v obecné rovině spolupráci s Američany a posilování vzájemných vazeb vítám.

Ruská agrese a její následky dávají příležitost situaci změnit. S ohledem na požadavky ukrajinské vlády a zkušenosti ukrajinských vojáků byla na Ukrajinu dodána těžká technika pocházející z Ruska, nebo dokonce ještě Sovětského svazu. Země bývalé Varšavské smlouvy se tak vydaly ze svých, často už zastaralých, zbraní. Samozřejmě je bude nutné nahradit. A tady se otevírá pro Evropu obrovská šance. Pokud ji nevyužije, bude nadále v NATO slabším, zranitelným, nedospělým partnerem USA.

Šance pro Evropu

USA na svou obranu ročně vynaloží zhruba třikrát více než Evropa. Mají jinou strukturu rozpočtu, rozdíl je obrovský. Na výzkum a vývoj v oblasti obrany dávají USA desetkrát více než Evropa

a dovoz zbraní z USA do Evropy je přibližně osmkrát vyšší než dovoz z Evropy do USA.

Takový výrazný nepoměr je nebezpečný. Evropa proto dále slábne. V průmyslu, výzkumu a vývoji i hospodářství. Závislost Evropy na USA se zvětšuje. Obnova vybavení armád po ruské agresi na Ukrajině dává Evropě výjimečnou příležitost to změnit.

Nedostatečná spolupráce evropských států při zajištění obrany stojí ročně 25 až 100 miliard eur. Roztříštěnost nepřináší větší konkurenci, ale náklady. V USA existuje 30, v Evropské unii 178 obranných systémů. Například hlavních bojových tanků má Evropa 17 druhů, USA jeden, bojových letounů má Evropa 20, USA šest. Náklady na výzkum jsou pro Evropany obrovské, výstup omezený. A výsledkem je slabá Evropa, která se musí obracet na USA o pomoc.

To ale do budoucna není nutné. A ani rozumné. Doba bipolárního světa je pryč. Už to není USA a na druhé straně SSSR/Rusko a střetová linie v Evropě. Čína po ekonomickém růstu roste i vojensky. Rychlost jejího zbrojení a obsazování prostoru je varující. A USA budou muset rozpínavosti Číny v Pacifiku čelit.

Budou muset svoji pozornost a sílu obrátit k Číně. Ostatně ohlásil to už Barack Obama a pokračoval v tom i Donald Trump. Okolnosti donutí i Joea Bidena. A i pro samotné USA bude v tu chvíli výhodné, když Evropa bude silná a schopná obrany. Když NATO bude stát na dvou nohách.

Krátkozraké jednání

Naprosto rozumím potřebě obnovy naší vojenské techniky. Naprosto chápu, že je potřeba jednat co nejrychleji. A máme být za co USA vděčni. Stejně jako v letech 1917 a 1944, i letos Evropu zachraňují. Ale upřednostnit dodávky z USA je krátkozraké. Pro Evropu i USA. Je nutné investovat co nejvíce přímo v Evropě.

Obranný průmysl v Evropě vytváří zhruba 750 tisíc přímých i nepřímých pracovních míst. Investice do obrany mají na úrovni EU multiplikační efekt 1,6, který se rozprostírá mezi řadu činností a odvětví, jako je vybavení, vědecký výzkum a stavebnictví. Jejich multiplikační efekt v oblasti kvalifikované zaměstnanosti je 7,6 (vyšší než v odvětvích, jako je zdravotnictví, doprava a vzdělávání) a v oblasti výzkumu a vývoje 12- až 20krát vyšší než ve stejných odvětvích.

Putinova invaze na Ukrajinu v roce 2014 prohloubila spolupráci v evropské obraně. Brexit ji ještě urychlil. Teď máme šanci povýšit Evropu na mocnost.

JAN FARSKÝ 1. místopředseda STAN