Válečné dluhopisy pro Ukrajinu

Jonathan Guthrie v komentáři pro list Financial Times horuje za válečné dluhopisy pro Ukrajinu. Agrese Ruska na Ukrajině je vlastně konvenční evropská válka, ve které chce autoritářská země zničit demokracii.

To se vlastně podobá počátku druhé světové války. Válečné dluhopisy jsou druhou připomínkou té doby. Ukrajina dosud vydala dluhopisy za zhruba 300 milionů dolarů, avšak denominovaných v hřivnách. Z prodeje dluhopisů má být financována obrana Ukrajiny proti Rusku.

Avšak Ukrajina potřebuje mnohem větší várku dluhopisů v dolarech a eurech a potřebuje, aby za tyto dluhopisy ručil Západ. Komunikace takové nabídky musí a může být přesvědčivá. Vítězství či ubránění Ukrajiny bude vítězstvím pro celý svobodný svět. Dluhopisy budou mít za cíl zvýšit pravděpodobnost tohoto výsledku a šlo by je považovat za společenskou vlivovou investici (social impact investment).

Inspirace z historie

Garance Západu by vtáhla privátní kapitál do válečného úsilí a doplnila dotace a pomoc Ukrajině od vlád různých států. Chytří účetní by měli umět vyvést takový dluh mimo bilance, aby nezvyšoval státní dluh jednotlivých zemí. Banky by měly vydání, strukturaci a syndikaci těchto obligací dělat zdarma. Takový krok by bankám přinesl pozitivní reputaci z filantropického úsilí.

Když dnes navštívíme v Británii různá muzea, často spatříme plakáty na válečné dluhopisy ze druhé světové války se slogany jako „Půjč na obranu vlasti“. Vlády (nejen britská) prodávaly tento dluh drobným investorům motivovaným patriotismem, ale také potřebou nějak si ochránit úspory.

Americká vláda takto za války získala 185 miliard dolarů, což by by bylo 2,8 bilionu dolarů v dnešních penězích. Příjmy byly použity na zbrojení i všeobecné výdaje. Podobně to slibuje se svými válečnými dluhopisy Ukrajina. Jenže země – kde už zhruba 14 milionů lidí muselo opustit svá obydlí – těžko najde doma miliony drobných investorů s volnou hotovostí. Část vydaných dluhopisů musela nakoupit ukrajinská centrální banka.

Podle nedávného odhadu Mezinárodního měnového fondu (MMF) bude Ukrajina potřebovat příští tři měsíce třikrát 5 miliard dolarů. Mobilizace privátního kapitálu pro Ukrajinu by se též měla měřit v miliardách. Etická nálepka těchto obligací by mohla pomoci. Nedávno třeba finanční sektor takto získal a vyčlenil 1,6 bilionu dolarů (!) na boj s klimatickou změnou.

Dvě základní možnosti Mezinárodní trhy jsou však pro nové emise ukrajinských dluhopisů uzavřené kvůli obavám z toho, že země přestane existovat. Rizikové dluhopisy již existujících ukrajinských dluhopisů jsou šestkrát větší než před válkou.

Desetileté ukrajinské dolarové dluhopisy se prodávají za 30 centů. I kdyby někdo vydání nových dluhopisů umožnil, roční úrok by byl 25 procent, což si Ukrajina nemůže dovolit.

Jsou dvě základní možnosti: Ukrajina bude poražena a anektována, přímo Ruskem nebo loutkovým režimem, následovat bude platební neschopnost a ekonomický úpadek. Nebo Ukrajina vyhraje a přijde ekonomická rekonstrukce podporovaná Západem.

Zdánlivě snazší je, že garance dluhopisu by byla využita pouze v případě, že Ukrajina prohraje. Jednoduchá plošná garance by ale byla lepší. Mohla by ji poskytnout Evropská unie či USA. Dluhopisy zemí jako Jordánsko nebo Izrael jsou běžné garantovány americkou vládou.

Je tu námitka, že místo vydávání dluhopisů v Londýně či New Yorku lze Ukrajině peníze normálně dát. Ale říkává se, že zahraniční dluh je z hlediska rozpočtové odpovědnosti lepší než dotace a dárky. Izolacionisté a národovci budou tvrdit, že západní státy už jsou i bez toho zadlužené dost.

Cena za umožnění ruského vítězství je ale nevyčíslitelná.