Jak odhalit korupci. Stát chce chránit „práskače“

Když náměstek na ministerstvu financí Ondřej Závodský začal se svým týmem v roce 2017 zkoumat, zda bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) směla využívat státní byt v centru Prahy, dostal se podle svého tvrzení do problémů. Ty skončily Závodského nuceným odchodem z úřadu a stát mu po následném soudním sporu musel vyplatit dlužné peníze. Na podezřelé smlouvy poukazoval i dříve na ministerstvu vnitra. Pro takové lidi, kteří upozorňují na možné nezákonné chování, se vžil anglický termín whistleblower. Právě pro ně nyní chystá ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) právní ochranu. A to nejen ve státní správě.

Plán resortu spravedlnosti je následující: instituce či firmy s více než 50 zaměstnanci budou muset mít od léta příštího roku vlastní mechanismus, jak svým zaměstnancům umožnit bezpečně nahlásit probíhající neplechu. Chránit bude ty, kteří upozorní na možné protiprávní jednání v široké škále oblastí: financích, daních právnických osob, legalizace výnosů z trestné činnosti, ochrany spotřebitele, veřejných zakázek či například ochrany finančních zájmů EU. Je to právě evropská směrnice, která Česko nutí takový zákon přijmout.

„Klíčová je změna vnímání oznamovatelů jako ‚práskačů‘ ze strany veřejnosti i samotných potenciálních oznamovatelů,“píše se v důvodové zprávě k návrhu zákona, kterou mají LN k dispozici. Ministerstvo spravedlnosti vychází i ze studie Evropské komise, podle které přijde ročně česká státní kasa kvůli „čachrům“s veřejnými zakázkami až o 8,2 miliardy korun.

Znění návrhu zákona kritizuje první plošně známý whistleblower Libor Michálek, exšéf Státního fondu životního prostředí. Dle něj Česko jen kopíruje text směrnice a omezuje rozsah deliktů, na něž se bude norma vztahovat.